V jednom našem tématu si povídáme o přípravě učitelů. Zdá se, že praxe chybí.
A nyní přichází ministr školství s návrhem na povinnou až dvouletou praxi před zahájením studia. Více např. tento článek.

Jak se na to díváte? Napište svůj názor a hlasujte.

Myslím, že by měla být hlavně posílena praxe během studia na fakultě

Nevím, jak by ministerstvo obhájilo, že děti mají soužit jako pokusní králici těm, kteří se budou rozhodovat zda učitelství ano nebo ne

Pokud budu hlasovat, tak se přihlásím k ANO. Pokud budu reagovat na projevy pana ministra, tak řeknu Ne.
My učitelé jsme neustále bombardováni nějakými "geniálními" nápady. A teď to máme od ministra:
1. Smlouva s rodiči
2. Motivační příspěvek pro začínající učitele
3. Zavedení nové maturity s vyhlášením pana ministra že 20 % žáků na gymplech ji neudělá a 40 % na učňovských školách.
4. Dvouletá praxe před nastoupením na pedagogickou fakultu.

Věřím, že všechna prohlášení jsou myšlena snahou zlepšit situaci ve školství a ne zviditelněním sebe a strany před komunálními volbami.
Ale na druhou stranu to ukazuje, že pan ministr je v oblasti školství diletant. Uvítal bych, před zveřejněním takových prohlášení, vnitřní oponentskou diskusi, která by všechna prohlášení zreálnila. (Dvouletá praxe: jaký budou mít plat, co budou učit na gymnáziích, když některé obory studia jsou jen pro střední školy, atd.....) Jinak výsledkem je jen stále větší rozčarování učitelů.

Je to už více jak 5 let, co Finsko prezentovalo na velké mezinárodní konferenci nejrůznější faktory, které ovlivňují to, že jejich vzdělávání je na špici, jejich děti mají velký úspěch v mezinárodních srovnáních a učitelé mají velkou prestiž.

Jedním z faktorů bylo např. také to, že po 2 letech studia (tyto 2 roky se věnují především pedagogice a psychologii), absolvují studenti učitelství roční praxi. Ta je souvislá, mentorovaná. Po ní se vrací "na VŠ" a studují především svůj obor další 2 roky.
Model je velmi úspěšný.

Přijde mi, že pan ministr přichází s "neotřelými" nápady, které ale možná nepotřebujeme - nejsou již osvědčené způsoby, které bychom mohli použít?

Domnívám, že praxe předem ne. To je stejná otázka, jako u studenta medicíny. Zda by měl by měl mít praxi v medicínském zařízení, než nastoupí na lékařskou fakultu atd.
V průběhu studia samozřejmě.

Vladimír
moderátor

Dobrý den,
nedovedu si představit, jak absolvent střední školy okamžitě nastoupí na SŠ a bude vyučovat např. matematiku nebo fyziku. Takový "učitel" by jenom odříkával učebnici. K čemu by to bylo? Je přeci potřebné znát souvislosti mezi jednotlivými tématy a nutnost pochopení tématu do větší hloubky. Obávala bych se snižování kvality výuky. I tak mám pocit, že žáci na ZŠ (kde nyní učím) se učí mnohem méně než jsem se učila já a to je pouze pár let zpět.
Osobně bych se přiklonila k mnohem větší praxi na VŠ.

Jsem studentka pedagogické fakulty. Moje zkušenost je taková, že v rámci studia je praxe celkem nedostatečná a shodnu se na tom i s ostatními lidmi z fakulty. Odučíme pár hodin, které nám toho celkově moc neřeknou o tom, jací učitelé jsme nebo budeme. Praxe během výuky je dobrá k tomu, že si člověk vyzkouší, jestli se vůbec nezhroutí, když se postaví před třídu plnou lidí. Ale co se týče dalšího působení ve škole nám toho moc nedá, ani se to v rámci harmonogramu ale nedá lépe zvládnout.
Každý získá zkušenosti praxí, praxí a praxí, kterou musíme získávat až během působení na škole v roli učitelů, takže i my studenti-budoucí učitelé musíme tyto zkušenosti získat mimo studium VŠ.

Zaznívá zde tedy - praxe ano a více. Na druhou stranu se díváte skepticky na praxi před VŠ studiem.

Jaká by tedy měla být praxe, aby byli studenti učitelství dobře připraveni? Jak připravené kolegy byste vy, již učící učitelé, potřebovali, a kde a jak by podle vás měli tuto praxi získat?

Pan ministr je psycholog - co by tedy řekl na nápad, že adept na studium psychologie bude mít praxi jako psycholog předem a pak půjde studovat teorii? Samozřejmě existuje tradice baťovského vzdělávání od píky, ale kde by byl ve školství ten začátek - asi u školníka. A praxe na VŠ? Nikdy to zcela nestačí, je to přece jen něco jiného, než když učitel vede žáky dlouhodobě, má zopdovědnost za výsledek, dostává zpětnou vazbu za celý školní rok.

Dobrý deň,
som študentkou posledného ročníka na Pedf UK. Bakalárske štúdium som absolvovala V Žiline na Slovensku, v Prahe som teraz druhým rokom a pokračujem v nadväzujúcom magisterskom štúdiu. Ak by som chcela porovnať štúdium na Slovensku a v ČR, bolo by to jednoznačne v prospech českých škôl.
Avšak jedna vec, ktorá sa mi na slovenskej škole páčila viac, je práve spomínaná prax a výuka didaktiky všeobecnej i odborovej. Už počas bakalárskeho štúdia sme sa venovali didaktike výuky a absolvovali sme náčuvy, resp. náslechy na stredných školách. Od prvého ročníka sme boli v podstate vedení k výuke a už v prvých semestroch si študenti mohli uvedomiť, či chcú tento odbor naozaj študovať. Samozrejme, veľa študentov po prvom či druhom semestri z fakulty odišlo.

Myslím si, že prax počas štúdia je určite dôležitá a neviem si predstaviť, že by niekto bez potrebného vzdelania a aspoň akej-takej didaktickej schopnosti šiel učiť. Ja osobne som si v prvom ročníku nevedela ani len predstaviť, že by som sa mala postaviť pred žiakov a niečo ich naučiť. Práve teraz prebieha moja prax na strednej škole a stále sa trochu pred hodinou obávam, či to zvládnem. A to už mám takmer 5 rokov štúdia za sebou!

Myslím si však, že praxe na VŠ je málo. Máme odučiť mesiac na ZŠ a mesiac na SŠ. Podľa môjho názoru to pre budúcich učiteľov až také dobré nie je, pretože sme tam "vhodení" počas roka s tým, že nepoznáme žiakov, ich vedomosti či znalosti, nepoznáme ich osobnosť, nevieme, čo môžeme čakať a pod. Kým sa vôbec ako-tak zorientujeme a začneme sa lepšie obracať, už je koniec praxe. Možno by bolo lepšie, keby sa prax vykonávala počas celého semestra.
Určite však nie pred nástupom na pedagogickú fakultu.