Zevralová píše:
Ale... rozhodla jsem se zkusit metodu zklidnění, tj. dokud se neuklidní, nezačít.
Oni, když viděli, že když si povídají, já jim nic nevykládám a na nic se je neptám, tak povídali ještě víc a málem to ve třídě vypadalo jako o přestávce..nechci věřit, že tato technika může fungovat.. no, vydržela jsem tam stát a čekat, až se uklidní, skoro čtvrt hodiny, ale když jsem viděla, že to má ten jejich hluk vzestupnou tendenci, tak jsem už na to dál neměla nervy, prostějim je jedno,že bychom nepokračovali. Mrzí mě, že se mi to nepodařilo uplatnit, zajímalo by mě, proč...
Tuším, že je potřeba udělat ještě další kroky: Veřejně oznámit, že minuty, kdy není možné ve třídě učit bude třeba nahradit. A striktně nahlásit, např.: "Takže si zapisuji 5 minut náhradní hodiny." Funguje, když ten čas napíšete na tabuli.
A pak samozřejmě zařídit, že se náhrada opravdu odehraje.
Doporučuji si nasčítat takových 30 minut (předpokládám, že to nebude během jedné hodiny), a pak zajistit, aby se konala náhradní "třicetiminutová" hodina. Ideálně v jejich volném čase.
Vyzkoušela jsem na žácích 5. třídy. Stačilo jednou "protrpět" hodinu navíc. Pak už jsem jen začala významně koukat na hodiny a zapisovat po minutě na tabuli... Už jsme "náhradní hodinu" absolvovat nemuseli.