Hezký den všem kolegům. Před pár dny jsem začala učit tělocvik na jedné škole. Učím první,druhou a čtvrtou třídu. Můj problém je ten,že si děti v tělocviku dělají,co chtějí. Jelikož učím v zahraniční škole,tak mým prvním problémem je řeč-umím ji jen trochu, a samozřejmě to snižuje mou autoritu,když se nejsem schopná vyjádřit. Ale s tím nic neudělám,proto bych ráda vyřešila jejich nekázeň, se kterou můžu něco dělat. Ještě dodám,že se jedná o zvláštní školu, čili z 25 dětí má nějakou diagnózu 20. A teď konkrétně:děti přijdou do tělocvičny,začnou řvát,všude běhat,skákat,prostě jak divoká zvěř. Ale koukala jsem,že ostatní učitelé je nechají takto 10 min vyblbnout jako zahřátí, a poté zapískají,sednou si s dětmi do kruhu,pobaví se s nimi o hře,co bude následovat a následně ji hrají. Učitelé usměrňují žáky,hlídají pravidla, a vše funguje. Když jsem s nimi ale já,tak je bez šance si s nimi sednou,vymyslet hru... Prostě se mlátí,dělají co chtějí a mě absolutně neposlouchají. Zkoušela jsem vše-stát,být potichu a čekat(vše se zhoršilo), postupně si je po jednom brát k sobě a promlouvat(což je vůči mé jazykové bariéře složité, navíc to na onoho žáka zabere tak 5 min).... Koukala jsem a hledala na netu různè rady,avšak nezabrala žádná. Shrnuto:ať udělám cokoli,děti si dělají,co chtějí,nejsem schopna ani říct,jakou hru budeme hrát,natož abychom ji hráli a drželi se pravidel. A opravdu jsem vymýšlela co nejzábavnější hry,aby to dětičky bavilo. Ovšem byla jsem vystavena kruté realitě a vůbec si s nimi nevím rady. Mám vždy dvě hodiny za sebou a je to pro mě tak psychicky náročné,že pak přijdu domů a jen koukám ,,do blba". Má někdo podobnou zkušenost a pokud ano,co vám zabralo?
Děkuji moc za každý názor.
|
|