Ano, bohužel

Souhlasim se Svatoplukem. Rada bych jeste doplnila... Pokud chybi pochvala, oceneni, pripadne jen pouhe poplacani po zadech v soukromi ze strany vedeni, casem se syndrom vyhoreni jiste pokusi "napadnout" kazdeho. Stale mame deti chvalit, ale kdo pochvali nas?

Myslím, že proto je skvělé setkávat se s rodiči na mimoškolních akcích. Vždycky se našel někdo, kdo pochválil a poděkoval. Jana

To zahreje.

Hanko (mohu?), mám podobný pocit. Přicházejí čerství absolventi a už vypadají pěkně vyhořele... Brblají, mračí se, žádné nadšení, energie... Asi se opravdu minuli povoláním.

Pokud vůbec do škol nastoupí .. čas od času se tu objeví někdo na praxi a po chvíli z něj vypadne, že stejně učit nepůjde (ne že by to byla v tom případě chyba .. evidentně jde jen po VŠ titulu)

Podobnou zkušenost mají i okolní školy .. pomalu se ředitelé začali domlouvat, zda podobným adeptům učitelství praxi umožnit, věnovat jim čas a nápady, když to stejně zahodí

Milá Pavlíno!
Také už jsem slyšela o tom, že kolegové z jiných zemí mají naordinovanou roční pauzu a věnují se sebevzdělávání. Upřímně řečeno, myslím, že by se mi to líbilo. Mám pocit, že je toho ještě hodně, co bych chtěla zvládnout v rámci svého vzdělávání a toto by bylo ideální řešení. A co vy ostatní, také by vám vyhovovala roční studijní pauza? Slávka

Milá Slavěno,
také jsem slyšela o takové pracovní přestávce. V našem stresujícím povolání mi to připadá opodstatněné a správné. Myslím, že se po takové době člověk rád vrací do práce, je plný energie, elánu, nápadů. Každý z nás jistě slyšel ve svém okolí větu: "Vy už máte zase volno?"Každého bych nechala alespoň týden na zkoušku učit. Také vám tak vadí tyto narážky od okolí?
Petra

Nechtěla bych se příliš zaplétat do debat o společenské prestiži našeho povolání, takže jen odpovím: "Ano, takové povzdechy jsou vážně nepříjemné. A přitom by si na naše místo málokdo postavil dobrovolně."

Mám recept proti vyhoření: účast na jakékoli letní škole pro učitele - a je to úplně jedno přes kterou "firmu". Setkání se stejně postiženými a zapálenými kolegy je tím největším balzámem na strhané nervy unaveného učitele. Navíc představa, že máte opět nějaké nové střelivo do boje (prosím, berte tuto formulaci s nadhledem), tj. nové nápady, pomůcky, hry a aktivity, vlije do žil novou energii - ze které pak lze čerpat celý školní rok. Následně je třeba opět doplnit síly na další letní škole... Takže pozor, je to návykové

Hmmmm! Zajimavy postoj a navod. Ja tedy behem prazdnin dobijim baterky s prateli, rodinou a i sebenejvetsi zapalenci mi nesmi pres prah. Tez se snazim vytesnit myslenky na praci a pozoruji vsechen ten cvrkot kolem. To je mi nejvetsi inspiraci. Svoje povolani mam rada, ale dovolena je mi svatosti .