Jednak si myslím, že v tomhle nejsme jediní .. u nás na okrese měla němčina dlouhou tradici, což souvisí s pohraničím a přeshraniční spoluprací
Nikde v legislativě také není uvedeno, že první cizí jazyk musí být angličtina
První zmínka o tomhle je až se zavedením ŠVP, kde je doporučení angličtiny jako prvního cizího jazyka s upozorněním, že tam bude zajištěna návaznost na střední školy
Přesto rozhodnutí necháváme na rodičích a jejich zájmu s tím, že je na výše zmíněnou návaznost upozorňujeme

Co se přechodu dětí na jinou školu týče samozřejmě, že bude problém .. stejně tak jako je problém, když se přistěhuje dítě k nám .. řešíme to individuálně .. žák začíná s němčinou od začátku, učitelka se mu věnuje individuálně a postupně dohání třídu .. angličtinu pak může dál rozvíjet v povinně volitelném předmětu

Pohled na výuku cizího jazyka ze strany rodiče: http://goo.gl/MWfZ. Jak byste situaci řešili?

Zdravím.
K jinému než anglickému jazyku od 3. třídy:
Nehledě na to, že v naprosté většině škol je prvním jazykem angličtina, už jsem se setkal s tím, že se přistěhovalo dítě, které se od 3. třídy učilo němčinu, a školu, ve které by mohlo s tímto jazykem pokračovat, pro ně rodiče nenašli. Škola by měla na toto riziko rodiče upozornit, pokud chce od 3. třídy jiný než anglický jazyk nabízet. Nicméně si myslím, že angličtina je rozhodně vhodnější, třeba jen proto, že se s ní děti setkávají ve svém okolí daleko častěji než s jakýmkoli jiným cizím jazykem (anglikanismy, názvy výrobků, názvy sportů, filmy, reklama apod.), a toho se dá ve výuce také využívat.

Ale k otázce, která byla položena jako první: jaké didaktické zásady jsou platné pro výuku cizího jazyka na prvním stupni?
Těch zásad je jistě hodně, ale vyjmenoval bych několik:
1. Hlavně žákům jazyk nezprotivit – neustále podněcovat motivaci a projevovat nadšení při porozumění, apod.
2. Učit žáky správnou výslovnost – ta špatná se později těžko přeučuje.
3. Pracovat s chybou pozitivně. Vštěpovat žákům od začátku, že se chybami učíme a dokazovat jim to.
4. Poslouchat jeden druhého. Přesvědčovat žáky, že se učí nejen tím, když poslouchají angličtinu z audio záznamu či od učitele, ale že je moc důležité, poslouchat všechnu angličtinu, tedy i tu, když jiný žák mluví anglicky při hodině (odpověď na otázku, otázka při hře, čte, hláskuje, apod.). Kdo poslouchá angličtinu toho druhého, učí se tím. Učí se rozlišovat, co je jazykově správně a co ne, učí se mluvit srozumitelně, apod.
Výborná aktivita, která pomůže žákům naučit se vzájemnému poslouchání, se jmenuje ZUNK. Popsal jsem ji ve starší verzi portálu RVP, ale už asi zmizela.
ZUNK: Vezměte obálku a vložte do ní čtyři kartičky s číslem 5, čtyři kartičky s číslem 10, čtyři kartičky s číslem 20 a čtyři s nápisem ZUNK. Během vzájemného poslouchání, si žák, který se přihlásí a opraví chybu, může z obálky vytáhnout jednu kartičku. Pokud má kartička číslo, žák je přičte ke svému skóre. Jde-li o kartičku s nápisem ZUNK, žák ztrácí všechny nabyté body. Skóre lze počítat buď každému žákovi, nebo skupině jako celku. Při sčítání skóre jednotlivcům, lze také žáka s vysokým skóre ocenit například známkou (kartičku ZUNK můžete také ze hry odstranit). Tento způsob opravy se osvědčuje hlavně u mladších žáků. (převzato od Janete Aguirre)
5. Používat při hodině angličtinu co nejvíce, tzv. „nesklouzávat“ do češtiny.
6. Vše, a hlavně to nové, co se žáci naučí, okamžitě „aktivovat“, tzn. hned začít používat.
7. Dávat žákům (popř. i rodičům) od začátku návody, co mají dělat s angličtinou doma, jak se učit, čeho využívat. (Pozn. Rodiče bohužel často vyžadují, aby se děti učily hlavně gramatiku.)
Určitě jsem na spoustu věcí zapomněl.
Bert.

Ahoj Norberte,
díky za základní zásady pro výuku malých capartů. Hlavně oceňuji bod 1!!!!!! Ješt by mne zajímalo, jak je to s písemnou formou. Kdy je dobré začít anglicky psát?

No, ten 1. bod je opravdu moc důležitý…
K psaní:
Myslím si, že pokud začínáme s výukou angličtiny od 1. třídy, psát bychom měli začít zlehka až od 2. třídy. V 1. třídě maximálně v 2. pololetí několik prvních slov. Od druhé třídy postupujeme od jednotlivých slov ke slovním spojením a krátkým, jednoduchým větám. Pokud začínáme s angličtinou od 3. třídy, psaní je součástí ostatních tří složek jazyka (poslech – čtení – mluvení) hned od začátku, ale také s ním začínáme velmi zlehka, jako v již zmíněném případě, kdy začínáme s výukou od 2. třídy.
Bert

Dobrý den, v rámci ŠVP máme zařazenu výuku angličtiny již v 1. a 2. ročníku (0,5 hodiny týdně AJ + 0,5 hodiny týdně dramatická výchova). Pokud i vy učíte angličtinu u mladších žáků, jaké máte zkušenosti s touto výukou? Jaké používáte učebnice, materiály při výuce, hry, odkud čerpáte inspiraci? Děkuji.

Zdravím a děkuji Monice za otevření tématu výuky angličtiny v 1. a 2. třídě. V poslední době se v odborných diskusích často výuka angličtiny u mladších žáků objevuje. Jednu velmi poučnou a zajímavou diskusi jsem našel na: http://oupeltglobalblog.com/2010/03/16/picture-this-a-story-about-teaching-english-to-5-6-year-olds/. Výuka angličtiny v 1. a 2. třídě ZŠ je totiž u rodičů chápána dosti jinak, než k čemu by měla směřovat, tedy k seznámení s jazykem, krátce řečeno, hlavně s jeho zvukovou stránkou. V rámci "boje" o žáky ve větších městech některé školy zavedly angličtinu od 1. třídy jen jako "lákadlo" pro rodiče a často se domnívají, že tam může učit i někdo, kdo moc anglicky neumí. A to je, nejen podle mého názoru, ten největší omyl. Právě při prvním seznamování se s jazykem by mělo být dítě vedeno odborníkem, který ví co dělá a umí to vysvětlit i rodičům. Znám dokonce případ, kdy rodiče donutili peticí ředitelku školy, aby angličtinu v 1. třídě zrušila, protože výuka byla velice nekvalitní. Odborník v 1. třídě dokáže děti k výuce jazyka získat, protože o to hlavně také jde. Zároveň jde však také o to, aby se žáci naučili SPRÁVNOU VÝSLOVNOST. Špatně získané návyky výslovnosti se velmi těžko odnaučují a ze strany takového učitele - potažmo školy je to, nevím jako to nazvat jinak než zločinem, protože tím je dětem ublíženo. Takže hlavní doporučení pro výuku angličtiny 1. třídy je, aby tam učil kvalifikovaný odborník.

Dobrý den, souhlasím s důležitostí kvalifikace učitele angličtiny na 1. stupni. Otázkou je, jak moc je v dnešní době získání této kvalifikace pro učitele dostupné (časově i finančně). Dnešní absolventi mají možnost (někde povinnost) přímo studovat specializaci na cizí jazyk. Určitě je to velká výzva. Pro učitele s letitou praxí se zdá být vhodná možnost studia jazyka v rámci celoživotního vzdělávání, což však stojí hodně peněz. Jen pro porovnání, např. Pedagogická fakulta v Brně - 7 500 Kč/semestr (4 semestry) a Olomouc 15 040 Kč (1. ročník) + 18 700 Kč (2. ročník). Jedná se o studium angličtiny pro 1. stupeň ZŠ.

Chtěl jsem hlavně upzornit na příspěvek pana Norberta z 22. března, který na závěr shrnuje zkušenosti s výukou u "maláčků". A to souvisí s Vaší otázkou, ne?

Určitě to s mojí otázkou úzce souvisí. Děkuji.