Myslím, že si rozumíme. Nějak stále nemohu pochopit proč učitelé tak odmítají vyučovat alternativní teorie, v našem případě kreacionistické (ono i kreacionismus se dělí na různé směry). Vždyť by právě jako učitelé měli jak vy říkáte sledovat téma, zajímat se o obor.

Pamatuji si ze základky na chemikáře, který s námi dělal pokusy. V té době jsem si skutečně myslel, že pokusem něco objevím. Chemicko biologická praktika mě opravdu bavila.

Dnes na dětech však vidím, že je výka stále více teoretická, důraz na fakta je zesílen a pěstování zájmu o obor jde do pozadí. Takto za pár desítek let přijdeme o špičkové vědce, odborníky. Řekl bych, že úroveň výuky přírodních věd dosti poklesla a na zájmu o VŠ tohoto typu je to vidět.

Jakákoliv diskuze ohledně přírodních věd školství jen prospěje. Jen ať se žáci učí přemýšlet proč hřeje slunce - ať měří teplotu, ať siji zkusí dát do grafu, ať něco zkoumají - ať myslí!

Pár aktuálních vědeckých odkazů (nejen) pro biology:
http://scienceworld.cz/biologie/Spolecn ... -dvou-4673
http://tech.ihned.cz/c1-38501890-lide-i ... y-oddelene
nebo http://is.muni.cz/th/101575/fss_m/diplomka_2.txt (první dva jsou články pro netrpělivé, poslední odkaz je diplomová práce, velice zajímavá, pro ty, kdo hledají nové úhly pohledu).

Rozjela se tu opravdu velmi zajímavá diskuse. Po dlouhé době jsem si s chutí přečetla celé vlákno.
Jsem začínající učitelkou přírodopisu a pokud nepočítám povinné i nepovinné praxe, učím ho teprve měsíc. Za tuto krátkou dobu jsem nabyla dojmu, že jen málokterý žák chce přemýšlet - alespoň co se týká předmětu přírodopis (schválně nepíši přírodních věd). Vím, že je na učiteli, aby žáky motivoval a doufám, že mi to s přibývající praxí půjde lépe.
Snažím se ptát proč, ale nemohu si dovolit čekat na jakoukoli odpověď třetinu veškerého vyučovacího času. Bohužel.

Učil jsem spíše dospělé a ti nejsou o nic lepší než děti, spíše horší. Mlčí, chtějí to mít za sebou cestou nejmenšího odporu, diskuzi považují za ztrátu času. Vykáží určité znalosti, ty pak zapomenou a hlavně, že mají papír o absolvování kurzu.

Podle mého názoru se dobrý žák nepozná podle toho, zda se naučí nazpaměť 100 druhů plevelů latinsky, ale spíše podle toho, jak dokáže samostatně uvažovat. Toto se nemusí pěstovat jen diskuzí, ale i projektovým vyučováním, písemnými úkoly, referáty, apod. Bohužel však české školství je natolik zatíženo množstvím faktů, že na podobné záležitosti nemá čas.

Vzpomínám si, jak jsme ve škole pitvali kapra. Kdo rozřízl žluč měl za 5. Kdo poznal jikry měl za 1. Nebo jak jsme vkládali magnesium do kahanu. To se jentak nezapomene. A pak se o hořčíku jinak povídá, když žák ví, jaký ten prvek má vlastnosti. V rámci fyziky jsme si povinně každý museli dát ránu elektrostatický výbojem, apod.

Jsem rád, že paní učitelka přírodopisu správně popsala jaký je současný stav věcí. Přírodní vědy nejsou ve státních maturitách a tak se tím nikdo nezabývá, ale jednou se to projeví.

Co se týče těch odkazů na Dawkinse. To je bohužel takový vědec asi jako u nás Grygar, ale v horším světle. Jeho terie memů je části vědců považována za nevědeckou a názory typu, že neexistuje duše, atd. z něj činí spíše ateistického propagátora než vědce.

Co se týče evoluce, v ČR je velmi zajímavá knížka Jaroslava Flégla "Zamrzlá evoluce". Dalším ovšem velmi konzervativním autorem je Jan Zrzavý. Z kreacionistických publikací v češtině je to:

Přírodní vědy neznají žádnou evoluci, A. E. Wilder Smith
Bible a současná věda, H. M. Morris
Fosilie a evoluce, D. T. Gish
Pochází člověk z opice? W. A. Criswell
Logos nebo chaos, Werner Gitt
Darwinismus – omyl století, Uwe George
Evoluční teorie - věda nebo náboženství, Josef Potoček
Tajemství stvoření, Tajemství potopy, Tajemství života, Blahoslav Balcar
Data k evolučnímu učení ve vyučování biologii, Joachim Scheven
Další tituly naleznete zde: http://kreacionismus.cz/knihovna

Takže učitelé nebojte se zmínit žákům o kreacionismu. Pokud s ním nesouhlasíte, zkritizujte si ho, ale neutajujte jej. Pštrosí taktika k ničemu nevede.

Diskuze opravdu chvílemi zajímavá - přemýšlet lze v humanitních vědách, ne v přírodních, matematika vůbec není věda ... Díky za odkazy, zejména na dipl.práci! Na jednu stranu by asi měl učitel sledovat nové názory, biolog by měl být informován i o kreacionismu, na druhé mě jako ne-biologa vždy v této souvislosti napadne, že mám vážnou mezeru: Nečetl jsem přímo Darwina, ale jen o něm. Nemělo by se skoro začít tady, znají biologové přímo Darwina. Jde nám zde o přemýšlení - jak vlastně Darwin uvažoval, argumentoval? (Ke kreacionismu vydalo řadu knih nakl. Návrat domů - jejich protiváhu tvoří řada Dawkinsových knih.)

Charles Darwin napsal knihu: On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life, zkráceně v češtině O původu druhů přírodním výběrem.

Tato publikace nebyla tehdy novinkou. Více o názorech před darvinem zde: http://kreacionismus.cz/content/myslenk ... d-darwinem.

Na knize se kritizuje zejména:
- Galapágy jseo geologicky mladé - pokud na nich něco Darwin vypozoroval, tak náhodou (spíše čerpal z cizích myšlenek)
- Zobáky pěnkav nebyly produktem evoluce, ale přizpůsobení. Pěnkavy s krátkými zobáky se přemístily na ostrov s menšími dírami kvůli dostupnosti potravy.
- Všechny Darwinem popsané druhy jsou vlastně jen variacemi druhu pěnkava.
- Princip přírodního výběru Darwin také odhadl špatně. Pokud gerace F2 zdědí nějaké vlastnosti F1 dochází jen k modifikaci druhu, ale ne ke změně. Pokud by náhodnou mutací např. pěnkavy a špačka vznikl jiný druh, tak by se po čase opět smísil s druhy původními, viz. šlechtění a plemenitba - nové druhy se vzniklé zásahem člověka ve volné přírodě nepřežijí a nebo se vrací do původního stavu.

Upřímně řečeno, darwin byl již dávno vyvrácen samotnými darwinisty. Proto se dnes hovoří o neodarwinismu, která je záplatovanou teorií. Vždy, když se najde protiargument k momentálně uznávané evoluční teorii - vědci vymyslí vysvětlení a teorii zmodifikují. Až by se dalo říci, že Darwinova teorii již dávno není teorií, ale spíše uceleným scientisticko-filosofickým pohledem na vznik světa.

Podle mě nepomůže zopakovat to, že Darwin pozoroval pěnkavy - to ví z doslechu skoro každý. A hledat v Darwinovy jednotlivé chyby? Není to náhodou tak, že Darwin a další pozorovali a přemýšleli a výsledkem byla představa evoluce a jejich odpůrci hlavně vědí, že evoluci nechtějí a pak hledají, jak to zdůvodnit?
JInak k tématu víry a evoluce:
www.katolicka-dekadence.cz/?p=44
a další texty v sekci Filosofie

Hezký článek. Ano, je to tak. Evolucionisté hájí svůj vlastní příběh a kreacionisté hledají důkazy jak ho popřít. S emperickou vědou to nemá mnoho společného.

Kdyby se ve školách v rámci biologie toto přiznalo a natvrdo se řeklo, že jde jen o domněnky, které nelze experimentálně ověřit - bylo by možná rázem po sporu.

Jestli mohu jeden nápad z praxe - vyplatilo se mi začít s otázkami, které byly pro žáky relativně snadné a na které alespoň část z nich znala odpověď. Po cca 3 až 5 takových otázkách jsem položila těžší a pak jsem "přitvrzovala" tak dlouho, až jsem cítila, že je otázka stále ještě zajímá, ale neznají odpověď. Tento okamžik považuji za klíčový. Na něj lze navázat dvěma postupy: buď řešení nechat "na doma", nebo začít "navádět". Pokud udržíte v tomto okamžiku zájem a zvědavost, máte z poloviny vyhráno. Na příští hodině už diskuze proudí mnohem lépe. Ideální je, pokud takto postupuje více učitelů ve stejné třídě. A pokud všichni vydrží, žáci si zvyknou, ztratí ostych a začne je to bavit. Jen pozor na shození nebo dokonce trestání za "nesprávné" odpovědi. Ale to každý učitel, který tuto metodu použije, určitě ví .

"...názory typu, že neexistuje duše, atd. z něj činí spíše ateistického propagátora než vědce." (howto)

Rozumím tomu dobře, že názor o neexistenci duše je nevědecký, a naopak víra v existenci duše názor vědecký?