Když to bude volitelná část, tak bude jedno, co si učitel vybere. Přece nebudeme ve volitelné části ještě určovat, co z ní vybírat!

To jsem ráda, že jste to řekl, já jsem si netroufla
Problém vidím v jedné věci: žáci, kteří nejdou dále studovat gymnázium, už z dějepisu nic neuslyší (nebo jen velmi málo, o kvalitě nemám žádnou představu) a přitom tato skupina je nejvíce "ohrožena" neznalostí, rekrutuje se z ní nejvíce (moje domněnka) členů různých extremistických skupin. Není na vině kromě IQ také neznalost? Nebo je na vině spíše snížený EQ a tudíž neschopnost empatie, soucitu, pochopení?

Musel jsem se ohradit proti nekorektnímu příspěvku "dvojitého magistra", který není schopen věcné debaty a osobně mě napadl za věcnou kritiku. Pro mě tímto diskuze skončila. Již se do ní zapojovat nebudu...

Mám zkušenost, že když jde lidem skutečně o věc, často padají i slova, která nejsou myšlena osobně, ale jen v zápalu. Myslím, že je to lepší, než "ležet na kanapi" a čekat, co nám ministr naservíruje.
Chlapi, stalo se, bohužel nejsme v hospodě - tam byste si mohli podat ruku a pokračovat...

Rozumím. A věřím, že další obrany nebudou nutné, jinak fórum od veškerých obran promažu.
Doufám ale, že diskuze bude pokračovat, protože i když se patrně nepodaří problém vyřešit, diskuze má smysl vždycky. Díky, že jste ji založili a že jí věnujete čas i mysl!
Jano, díky, moc pěkně jsi to napsala! Nerada jsem drábem
Pěkný den všem! Pojďte, pokračujte, ano?

Je zřejmé, že nestačí "udělat" něco s dějepisem jen na ZŠ bez souvislosti se SŠ. Pravdou však je skutečnost, že téměř všichni žáci na nějakou "střední" odcházejí. Pokud by se nejmodernější dějiny vysunuly na SŠ, pak by tímto tématem museli samozřejmě všichni (na slušné úrovni) projít, na tom se určitě shodneme. Role nejmodernějších dějin pro preprevenci "rudých" i "hnědých" nálad je nezastupitelná. Ale právě takový středoškolský dějepis by měl opravdový smysl, ne jako ty dýchavičné rychlokurzíky, které se běžně odehrávají (syn má po maturitě, vím, o čem mluvím). Půjdu ve fantazírování ještě dál: Vždyť se to na střední škole nemusí jmenovat ani dějepis, ale třeba Současný svět.

"Dvojitý magistr" od vás chválu nečeká, bohatě by mi stačilo konkretizovat to, co se vám na minimetodice nelíbí. A nikoho jsem nenapadl, jen se bráním proti virtuálním výtkám vůči materiálu, na kterém pracovalo vícero lidí a strávilo nad ním určitý čas a úsilí. Pokud mi napíšete, že minimetodika špatná, protože jsou tam podivné výrazy, aniž je konkretizujete, tak to pro mě není věcná kritika, ale výkřik do tmy. Sám osobně si takovouto jednostrannou kritiku při hodnocení předložených textů velmi rozmýšlím, protože vím, co dá času a práce sestavit smysluplný text, takže vždy se snažím na posuzovaném materiálu najít v prvé řadě pozitiva a až pak se snažím věcně argumentovat, když vznáším kritická stanoviska. Toto je vám ale zřejmě cizí, když se snažíte svými kritickými výpady znechutit a odradit lidi, kteří se snaží přispět ku prospěchu věci.
Tímto se ostatním diskutujícím omlouvám za osobně laděný příspěvek, ale považuji za nutné bránit se vůči výpadům pana S. Tímto pro mě diskuse s panem S. skončila, ovšem do debaty na téma "jak zlepšit výuku dějepisu" se s ostatními diskutéry rád zapojím.

Myslím, že jste "uhodil hřebíček na hlavičku" - když už klasickou chronologii vedenou od nejstarších dějin do současnosti nechat tak, jak je, nechme ji na ZŠ. Tedy na ZŠ by si žáci prošli základním exkurzem po dějinách od pravěku do dnešních dní, ale na SŠ bych věnoval pozornost moderním dějinám cca od konce 18. století do současnosti. Sám osobně bych neměl problém s "přejmenováním" vzdělávacího oboru na alternativní název, třeba "Historie moderního světa" či "Dějiny současného světa". Ovšem co by tomu řekli ortodoxní zastánci pojmenování předmětu "dějepis"? Vzpomínáte si na krajně vyhrocenou diskusi, když se uvažovalo o něčem podobném ještě za ministryně Buzkové? A konzervativci v této "řeži" jasně "pobili" modernisty...

Kdyby se mělo něco dělat s dějepisem, ještě jsem zapomněl na souvislost s prvním stupněm ZŠ, kdy žáci procházejí také jedním rychlokvašeným průletem dějinami (Člověk a jeho svět, Lidé a čas). Pravda je, že výstupy RVP jsou smysluplnější než skutečnost, kdy se učitelé vedeni tradicí a učebnicemi opravdu pokoušení probrat kompletní dějiny. Vím, co si občaas přicházejí kolegyně půjčovat z kabinetu dějepisu. Tady je prostor pro tu regionální, místní a rodinnou historii.

Novým názvech nechci dráždit tradicionalisty, ale spíše zdůraznit smysl výuky zaměřený na vysvětlování problémů současného světa. Myslím, že nový název by mohl mít i motivační význam, aby žáci i rodiče pochopili, proč mají "zase" dějepis. Ale samozřejmě název je věc až druhotná.

Vím, že nás utlučou čepicemi, ale právě takový dějepis (zaměřený na vysvětlování problémů současného světa) na středí škole by měl mít i důstojnou časovou dotaci. Takový dějepis také chápu jako integraci mnohých témat (minimálně) zeměpisných a občanskářských: vznikaly by nechronologické, paralelní "moduly" např. Současná ohniska konfliktů a jejich historické příčiny, Proces integrace Evropy, Vývoj parlamentní demokracie. To by také odpovídalo konci 18. století.

Pan Franc má pravdu, že kritika Minimetodiky má být konkrétní. To je fér námitka. Proto se ještě vracím k Minimetodice, zaměřím se na nekonkrétnost a balast.

"4. PROMĚNY V OBSAHOVÉM ZAMĚŘENÍ DĚJEPISNÉHO UČIVA Zásadní myšlenka: Akcent klást na dějiny kulturní,sociální, hospodářské a na dějiny každodennosti, které by měly být v rovnováze s dějinami politickými. 5. DŮRAZ NA ŽIVOTNÍ ZKUŠENOSTI ŽÁKŮ Zásadní myšlenka: Uplatňovat Komenského zásadu postupu od blízkého a konkrétního ke vzdálenému a abstraktnímu ve formě jakési propedeutiky sledující postup „proti chronologii“. ŸPreferovat moderní a soudobé dějiny (zejména historii po roce 1945), naopak postupně redukovat dějiny pravěku a starověku. ŸVyvažovat proporcionalitu na úrovni historie místní (lokální), regionální, národní, evropské a světové (globální). ŸZačleňovat poněkud opomíjená témata – např. dějiny minorit a odlišných etnických skupin, genderovou tematiku a historii dětství, historii proměn vztahu lidstva k životnímu prostředí."

1.V první větě cítím logický rozpor: Klást akcent a přitom držet v rovnováze? Aby se vlk nažral a koza zůstala celá? 2. O Komenském a redukci pravěku a starověku jsme už mluvili. Nesmyslná je také zmiňovaná postupnost. To jako rok za rokem budeme něco odebírat? 3. Vyvažovat proporcionalitu? Bez bližšího vysvětlení nicneříkající, nekonkrétní fráze: Máte na mysli redukovat evropské dějiny na 1/5? (Jmenujete pět oblastní dějin.)Proč? Není to dokonce v rozporu s průřezovými tématy? Z některých učebnic už dějiny Evropy úspěšně mizí (Nová škola, středověk).4. Výčet opomíjených témat lze doplňovat: Proč ne minority stejných etnických skupin? (Němci, Poláci, Slováci) Slováci jsou myslím nejpočetnější minorita a jejich dějiny z učebnic zmizely. Proč ne dějiny vědy a techniky? Proč ne také pomocné vědy historické? Proč ne dějiny migrace. Proč by mělo být právě VÚP arbitrem, která jsou ta opomíjená témata? Bude tu nějaký prostor pro svobodnou volbu (viz volitelné moduly), nebo se budeme muset opět podřídit autoritě? A především: Co to znamená začleňovat? V jakém rozsahu? Poměru k ostatnímu? Opět stejná námitka: Je to nekonkrétní fráze.

To celé může být námět k diskusi, ale nelze to nazvat metodikou, i když je pouze mini.