Dobrý den,

do diskusí samozřejmě mohou psát i ne-učitelé, takže Vaše vstupy jedině vítáme, budou-li psány věcně, což věřím, že budou.

Zdá se mi, že se právě celá debata točí kolem toho, co jste napsal:
Písmo splňuje nároky na plynulost psaní, logiku psaní (zleva doprava), v ideálním případě je bezproblémově čitelné a esteticky vyvážené. Pokud v současné době někdo napadá poslední dva body, není to písmem, ale způsobem používání písma.

Shromažďujeme zde názory a nejlépe přímo argumenty na to, zda to tak je, či není.
Děkuji za reakci.

Prosím, nelze tyto dvě věty někam vytesat?
Děkuji, pane Karle

PÍSMO COMENIA SCRIPT našeho domácího DYSORTOGRAFIKA UPŘÍMNĚ VYDĚSILO. Přestože "škrábe" (možná právě proto), lépe se orientuje v běžném psacím, kterému, na rozdíl od tiskacího, rozumí velice dobře. Znaky pro jednotlivá písmena se od sebe vzájemně výrazně odlišují. Díky spojování písmen ligaturami je ohraničení jednotlivých slov jednoznačné, a to i tehdy, jsou-li diakritická znaménka zapisována průběžně, tedy nikoliv až po dopsání slova.

Tak mě teď napadlo. Pokud se obáváme u Comenia Script toho, že jednotlivá písmena se příliš neváží, že by to mohlo být problémem.
Nemáte někdo zkušenosti s genetickou metodou? V této metodě se děti učí psací písmo až ve 2. pololetí, do té doby využívají tiskací písmo - to také nemá ligatury. Činí to dětem potíže? Nebo jsou schopné rozpoznat hranici jednotlivých slov?

Dobrý den,
pokud někdo sleduje tuto diskusi a nebyly mu zodpovězeny všechny otázky: http://lencova.eu/cs/uvod/comenia_scrip ... otazy_text

Naleznete tu třeba i odpověď, zda může Comenia způsobit generační propast.

Těším se na vaše příspěvky!

Krásný den, Kamila

Účastnit se , nebo neúčastnit se léčby pacienta, když mu nohu už uřízli? Nevím?
To jak je problém uchopen, je nastaveno nešťastně. Tvar písmena, který v životě člověk používá, je dán vývojem jeho používání (někdy i „nepoužívání“). Jinak se vyvíjí rukopis u písaře pracujícího s technickou informací, číslem, potřebou konstrukční kresby. Jinak se vyvíjí u „literáta“. Velký vliv má psychický stav písaře v okamžiku nejčastějšího používání písma v jeho životě... To je jedna rovina, kterou je třeba teoreticky zvládnout, abychom si mohli dovolit vést diskusi.
Jinou rovinou pro řešení je pochopení podstaty psychomotorického jednání – pohybu- s písmem související. S tím souvisejí nástroje, které se při psaní a nácviku písma používají. Jeden z mých dobrých učitelů řekl před čtyřiceti lety rozzloben: „ Tužka v rukou dítěte je infantilní zblbění učitele“. Jak velká je to pravda jsem pochopil až při svých vlastních chybách, kterých jsem se, pod vlivem metodik pro první stupeň, dopouštěl . Dnes cestu tužka a pak pero, zvláště pak nebezpečné Tornádo, pokládám za slušně řečeno nešťastnou.
Procvičování písma pod neodborným vedením rodiče je další problém, který bychom museli řešit. Dospěl jsem k tomu, že domácí úkol v této oblasti je u vysokého procenta dětí škodlivý.
Z mnoha dalších otázek je např. používání písma učitelem, jeho prezentace před žáky. Žák má po celou dobu školní docházky právo na „normu“, která jej stále vychovává , vede k potřebě grafické úpravy. K písmu je třeba vést žáka po celou dobu školy a ve všech předmětech. Jak je to důležité z hlediska využití vizuální paměti, strukturalizace naučeného apod. Mnozí snad ještě pamatují doby, kdy se na fakultách učila práce s tabulí a měla svůj význam pro práci v hodině.
Největší a kardinální problém je však v oblasti učení: jak učit psát. Máme určité výsledky a můžeme je prokázat. První však je, přijde –li k nám absolvent pedagogické fakulty, „zapomeňte na bludy, které vám vyprávěli(y)“. Odpovězte na otázky, „proč je nad i tečka“, „zavřete oči, pište, budete psát dobře“. Písmo není posledních sto let, písmo je výsledkem pohybové komunikace, „kterou používají i ostatní savci“. Až do této roviny je třeba zajít, abychom trochu porozuměli problému, kdy člověk uchopil nástroj a začal jím něco „sdělovat“. Jak které písmeno vzniklo? Proč má právě tento tvar, jak se vyvinul? Odpovědi na tyto otázky by měl učitel znát, získat je při svém vzdělávání, aby přijal přirozenou cestu k písmu, jak ji historie do formy komunikace člověka přinesla. Comenia script nic neřeší . Je jen jinou cestou do pekel, kam ji nízká odbornost učitele zavádí. Nemám potřebu bojovat s větrnými mlýny, jen pro čisté svědomí jsem upozornil na složitost prostoru, který se změnami v písmu a se způsobem vyučování písma souvisí.

Kolik vlastně stálo písmo, kterým se naučila autorka nového písma na základní škole?
Sam

Několik poznámek ke Comenia Script Radany Lencové

Na úvod mého příspěvku do diskuse musím říci, že první příprava k prosazení nového vzoru písma, taková dělová bubnová palba, zazněla v článku Radany Lencové Lpění na krasopisu ničí rukopis uveřejněném v Lidových novinách 1. září 2007, který můžete najít zde:

http://www.lidovky.cz/hledej.asp?search ... ledej.y=13

Na tento článek jsem reagoval a napsal dopis do LN, které R. Lencové poskytly můj dopis a od níž jsem dostal odpověď na své připomínky k nutnosti zavedení nového psacího vzoru. Takto jsme si s R. Lencovou vyměnili dva dopisy, v nichž jsme si navzájem sdělovali svá stanoviska k problému. Ostatní informace o Comenia Script jsou z otevřených zdrojů (článek z 8. 8. 2009 v Dnes, www.lencova.eu, reportáže v ČT1 a další).


1. Projekt Comenia Script nevyšel z podnětů učitelů-elementaristů nebo ze záměrů a zadání ministerstva školství, ale byl přinesen z vnějšího prostředí.

2. Autorkou písma je grafička Radana Lencová, která je "razícím štítem a tváří" celého projektu, který je inspirován a asi i podporován skupinou spolupracovníků z VŠUP v Praze, především našich předních grafiků a typografů, kteří tam učí a o jejichž autoritu se R. Lencová i v diskuzích opírá. V rámci svého doktorského studia se pod jejich vedením věnovala vývoji nového školního písma Comenia Script a ním i související sady školních pomůcek.

3.Ze všech rozhovorů s R. Lencovou vyplývá, že na písmo hledí především jako na výraz doby a že současné rukopisné písmo neodpovídá "tváři" současného světa, protože je odvozeno od klasicistního krasopisu, jehož estetika je nám už dvě století vzdálena. Důvody pro zavedení nového písma spíše vyplývají z přání sladit něco tak osobního, jako je vlastní rukopis, s moderní dobou. Následné argumenty ne vždy zcela jasně, přesvědčivě a průkazně celý projekt obhajují, jak je vidět i z postřehů diskutujících na těchto stránkách. Nutno však podotknout, že současný školní vzor také není bez obtíží a že by zasluhoval promyšlenější, možná i razantnější zásah.

4. Písmu a celému projektu Radany Lencové, podle mého názoru, nelze upřít promyšlenost, kreativnost grafickou i výtvarnou, estetický účinek i nasazení k jeho prosazení. Na druhé straně však se naskýtá otázka, jestli je nutné takové písmo zavádět, a jestli výhody tohoto písma ve srovnání se současnou předlohou jsou tak velké, jak R. Lencová uvádí.

5. Podle sdělovacích prostředků "Ministerstvo školství totiž chce ve spolupráci s pražskou pedagogickou fakultou v několika desítkách škol od září ověřovat nový typ psacího písma Comenia Script." (viz článek na České škole), z čehož vyplývá, že to bude zatím jen "zkušební provoz", který má ověřit životaschopnost tohoto písma a celého metodického systému, také finanční náročnost. MŠMT byla takto poskytnuta nabídka kompletního know-how zadarmo (tzv. "zlatém tácku"), a při příslovečném tápání MŠMT ve svých vlastních projektech (indoš, státní maturita, RVP a další), se není co divit, že tento projekt neodmítlo. Zajímavé je, že i představitelé MŠMT pro jeho zavedení opakují argumenty poskytnuté autorkou písma, doufejme jen, že se někde objeví věrohodná, alespoň nějaká polooficiální zpráva o výhodách a nevýhodách projektu Comenia Script.

6. MŠMT opět rozhodlo a vpustilo do školství něco, co neprošlo nějakou smysluplnou diskuzí zúčastněných stran, tedy tvůrců záměru, rodičů žáků a těch, na kterých nejvíce záleží - na učitelích, kteří pokud by došlo k přijatelné shodě, by měli takovýto záměr vnitřně přijmout, ztožnit se s ním a uvést jej do praxe. Po kolikáté již?

7. Vývoj celého systému Comenia Script stál autory jistě velmi mnoho úsilí a také finančních prostředků. Není proto divu, že ti, kdo do něj vložili čas a peníze, chtějí, aby se jim jejich úsilí vrátilo. Vzorem projektu CS jsou obdobné systémy běžné v anglosaských zemích, kde autoři též nabízejí kompletní sady pomůcek, sady fontů k vysázení vlastních učebních materiálů, metodiky a konzultační pomoc (např. Zaner – Bloser, D´Nealian Handwrite). Ceny produktů jsou podobné.

9. Sympatické je, že celý projekt není anonymní, jak je zvykem u záměrů prosazovaných MŠMT, ale je zaštítěn konkrétní osobou, která jde "s kůží na trh". Ostatně tak to zde na portálu rvp.cz děláme všichni.

8. Comenia Script jistě najde své příznivce v řadách učitelů i rodičů, už jenom pro svoji novost, pro prostou touhu po změně, která je alespoň konkrétní a reálně dosažitelná na rozdíl od jiných školských projektů. V období čekání na Godota je každé stéblo maršálskou holí.

V tomto příspěvku jsem chtěl do diskuze přinést některá jiná fakta, která zde ještě nezazněla.

K otázce vhodnosti písma Comenia Script pro leváky najdete můj příspěvek na vedlejší diskuzi Levák a výuka psaní.

Ivo Vodička

Pane Vodičko,

děkuji za shrnutí dalších podstatných faktů, která mohou přispět k věcné diskusi.

Zaujal mne onen "pilotní provoz" písma - co by se mělo podle vás, diskutujících, v tomto pilotním provozu sledovat, a podle čeho by se pak měla úspěšnost experimentu vyhodnotit?

Pilotní provoz by se neměl vůbec zavádět, pokud nebudou vyjasněné fundamentální otázky celého projektu (z příspěvků diskutujících vyplývá, že jich není málo a jsou zásadní). Je to jako kdyby lékaři nasadili léčbu a pak by začali s určováním diagnózy.
Co sledovat a co hodnotit v pilotním projektu, jež nemá skutečně vyjasněny nejzákladnější věci - důvody zavedení, dopady zavedení, účel a očekávání zavedení a pod. ? (Vyjasněním nemyslím předkládání floskulí o potřebách). Bez výchozích parametrů přeci nelze cokoli vyhodnocovat.
Pilotní projekt je další varianta oblíbené salámové metody, kdy se po kouscích postupuje až k momentu, kdy není možné další postup zastavit, kdy se (po čase) vyhlásí nějaké výsledky a rozhodne se s odvoláním na vynaložené finanční prostředky, aniž by se vůbec řešila podstata problému či dopady a dosah rozhodnutí.