Zajímalo by mne, jak jsou u nás rozšířeny alternativní vzdělávací systémy, např. Montessori, Waldorfská škola. Máte-li zkušenosti s něčím podobným, prosím, podělte se s námi o zkušenosti.

Jendo, to je zajímavé téma!

Hodně zajímavé jsou k tomuto tématu stránky http://alternativy.webpark.cz/ - měly by tam být popsány všechny u nás fungující systémy.
Dokonce jsou zde i seznamy škol, které tyto systémy praktikují, a ohlasy rodičů.

A jaké systémy jsou blízké vám a proč?

Ahojky, zdravím vás.
Já sice neučím v ZŠ ale v MŠ. Ve "zdravé" MŠ. Alternativní vzdělávací systémy jsou pěkná záležitost, ale jen tehdy, pokud jsou pro ně zajištěny odpovídající podmínky. Těžko povedu děti - a potažmo i sebe - ke zdraví, když mám zapsáno na třídě 28 dětí a to různého věku. Bývám velmi často tak unavená, vyčerpaná a na pokraji stresu, že těžko mluvit o "zdravém" způsobu života. Ale, bohužel, Školský zákon je postaven tak, jak je postaven. Chceme-li dotace ( tedy i platy), musíme takto pracovat dál .
Ale, abych jen nevzlykala. Já osobně těmto systémům fandím. Je to obohacení našeho školství a rodiče mají možnost zvolit si to, co se jim zamlouvá.
Přeji všem sluníčkový den .

Bohunko, díky za reakci .
Na základě čeho jste zvolili právě program Zdravá škola? Jaké máte s programem zkušenosti?
Je Vám blízký ještě nějaký další program?

A vám ostatním?

Zdravím Vás, Lucko a ostatní.
Nám byl vstup do tohoto projektu navrhnut Radou Zdravého města Orlová. A my jsme, po pečlivém zvážení, tuto nabídku přijali. Nebylo to jednoduché rozhodnutí, neboť jsme museli tímto přijmout všechny závazky vůči programu "Zdravá škola" a řídit se jimi. Těm, kteří s programem nesouhlasili, bylo nabídnuto rozvázání pracovního poměru . No, řeknu to tady přímo. Souhlasili všichni. Nikdo nechtěl přijít o práci, že . Ale snažíme se, i když to vůbec není jednoduché. K programu samotnému já osobně nemám žádné výhrady, spíš naopak . Jediné, s čím nesouhlasím ( i když do nedávna jsem to tvrdě hájila a to dokonce i v INFORMATORIU 3-8)je heterogenní uspořádání tříd při celkovém počtu 28-mi dětí na třídě . To je přímo absurdita. Kdo si to nevyzkoušel, nepochopí. Autoři projektu to jistě mysleli dobře, ale nedomysleli vše do důsledku. Možná, až bude jinak postaven Školský zákon...

Ve Zlíně vzniká nová třída zaměřená na Montessori pedagogiku. Hovoří se o ní zde a popisuje jak se liší a co se vše muselo udělat pro její založení.

Informace o waldorfských školách ve Francii naleznete zde.

V ČR je plus mínus 10 ZŠ montessori (respektive montessori programů fungujících paralelně na klasických základkách) a 10 ZŠ waldorfských. Rozšířenější je program Začít spolu. V zahraničí jsou ale stovky waldorfských škol a tisíce montessori. Nebyly tam totiž v době nacismu a komunismu zakázané a mohly se svobodně rozvíjet...

Přesto nikde netvoří většinu. Slovo "stovky waldorfských škol" zní hrdě , ale ve srovnání s počtem žáků jde stejně o výraznou menšinu. Proč nikdy nikde tyto reformní školy nepřeválcovaly hlavní proud? Nebo se nestaly hlavním proudem? Mimochodem: V posledním čísle pseudočasopisu UZ se píše o úspěchu asijských škol. Jsou snad ony alternativou?

Podle mě je v zahraničí jiná situace - alternativní pedagogické koncepce zde silně ovlivnily výuku ve všech školách, takže se dá říci, že hlavní proud je úplně jiný než u nás. Nazvěme to tak, že většina škol na Západě jsou školy inovativní, zatímco u nás jsou to školy tradiční. Rozdíl mezi alternativními školami v zahraničí a hlavním proudem je tedy mnohem menší. To neplatí v USA, kde je hlavním proudem právě reformní školství podle Johna Deweye - tedy tzv. pragmatické školství. Mimochodem, u nás se k pragmatismu hlásil spisovatel Karel Čapek