Počítačových her mají děti, tedy i žáci, mimo školu dost a dost a je zbytečné je uměle vtahovat do vyučování. Pokud učitel nějakou hru považuje za natolik zajímavou a přínosnou a vhodnou pro své žáky, například v kontextu k vyučované problematice, může ji žákům doporučit, ostatně děti mají svých her tolik a v tak pestrém výběru, že to učitel není schopen sám obsáhnout.

Doma, nebo po vyučování mají děti dost času na to, aby hru pochopily, naučily se pravidla a daly se do hry se vším všudy, tedy i se strategií, vzájmeným raděním se spolužáky, porovnáváním úspěchů a výsledků. Dobrá hra zabere spoustu času a chce tedy časový prostor neohraničený zvoněním a vyučováním. Hry ve škole ano, ale spíš jako ukázka a uvedení do problematiky programu a hry.

Ve středních školách mají hry menší význam, žáci se raději naučí programy prospěšné a užitečné pro jejich vyučovaný obor - pro matematiku (statistiku, geometrii, algebru, apod.), technické kreslení (CAD, kreslení schémat, technických výkresů pro stavebnictví, strojnictví, elektrotechniku apod.), chemii, fyziku, ekonomii (jednoduché a podvojné účetnictví, mzdy, daně, a další, které mohou ihned uplatnit, třeba i za úplatu). Některé programy přinášejí víc vzrušení než hry - například 3D kreslení, programování webu, simulace elektrických obvodů, sociálních vztahů, interakce živých organismů, simulace finančních aktivit atd. atd. atd..

Hry vyžadující soustředění, myšlení, strategii, čas a klid na práci se nedají při vyučování pořádně hrát. Nebo zabírají čas normálnímu vyučování.

Dobrý den,
myslím si, že určení, který žák, co uvítá záleží na konkrétním žáku a nedá se to plošně hodnotit. Učím na SOU a SŠ a musím říct, že většina žáků hru, jako zpestření a přesto učení uvítala. Učitel musí znát své žáky, aby prostředek, jako jsou hry a jiné aktivity, dovedl správně nasměrovat. Odkazuji na jeden z předchozích příspěvků, kde jsem psal reakce žáků na hru ghetout.cz. Důležité je, konkrétní aktivitu nějakým způsobem řídit a následně společně se žáky shrnout, rozebrat - udělat výstup. Nechci, aby jenom hráli, ale aby se hrou učili.

Pro bližší seznámení s problematikou digitálních her - http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/6491/vyukove-digitalni-hry-ve-skolach-vyzkum.html/.

V jednom z předchozích příspěvků jsem také ve zkratce popsal jednoduchou hru, kterou jsme si zahráli se žáky SŠ 3. ročník v prostředí google aplikace - tabulky. Byli nadšení, i když šlo o triviální hru a zároveň poznávali prostředí "google tabulek". V případě seznamování se s prostředím určitého programu, místy vymyslím nebo aplikuji známou hru a u žáků si všímám, že se na prostředí programu adaptují lépe, než když si procházíme jeho základní vlastnosti a nástroje.

Hra je jenom nástroj, který se dá využít dobře, špatně nebo vůbec. Nesouhlasím s tím, aby se využívaly k výuce pouze hry, ale některé výstupy hodin se hrami dají zefektivnit. Záleží na cíli hodiny.


Myslím si, že učitel nemusí obsáhnout všechny hry. Proč? Stačí se zaměřit na ty, které se dají vhodně aplikovat. Žáci jsou přece hraví.


Nesouhlasím s tím, že dobrá hra zabere spoustu času, i když vím, že některé hry zaberou opravdu mnoho. Osobně jsem se vždy ve výuce zaměřil na hru, která netrvala déle než výuka a mohl jsem ji tedy řídit (cca 80 min.). Samozřejmě ji žáci mohli hrát znovu i doma.
Pokud jde o hru, která zabere více času, než výuka, tak si myslím, že se může vyskytnout jeden problém. Žáci budou chtít vyhrát nad druhými, což znamená strávit u hry více času a to rozhodně na úkor jiných aktivit. Proto bych přemýšlel nad tím, jak takovouto hru řídit i mimo vyučování, pokud to již hra nějak nepodporuje.


Jediné s čím bych souhlasil, tak je čas. Samozřejmě, že hra, která se musí až do cíle hrát několik hodin se ve vyučování musí nějak rozkouskovat nebo nehrát. Jiné hry, které potřebují soustředění, myšlení, strategii, klid na práci se během vyučování hrát dají a to velice dobře.


Dobře aplikované hry, podporují vyučování. Záleží na cíli hodiny.

Souhlasím s tím, že některý žák se bude raději učit ovládat nějaký program, než hrát. To už ale záleží na přístupu učitele k individuální výuce.

Nicméně opět podotýkám a souhlasím s tím, že žáci mají mnoho her, sociálních sítí, ... , u kterých mohou trávit čas. Proto i svou výuku ICT občas obohatím o nějakou tu pohybovou stránku. Je to zdravé pro tělo i mysl
Dnes v týmech zabírali území, kde ke každému kousku území museli najít jakousi majitelskou smlouvu, která je učinila vlastníky toho kousku. Pak mohli zabírat území dál. Indície, kde jsou majitelské smlouvy skryté, museli najít pomocí náčrtů, fotek a google maps. Indície byly skryté po celém pozemku školy. Ano, vím, že kdyby se nějakému žáku něco stalo, tak mám vážný problém. Ale když je potom vidím, jak jsou rádi, že zase nemusí sedět a jak je pohybová aktivita "probudí", tak to byl dobrý risk (o tom ale jinde).

Miloš Kafka

Dobrý den,

našel jsem 2 hry z ekonomické prostředí. Nejsem ale ekonom a o ekonomii mám malé povědomí, tak Vás chci poprosit o hodnocení těchto her pro využití ve výuce.

€konomia: http://www.ecb.europa.eu/ecb/educational/economia/html/index.cs.html
Inflation island: http://www.ecb.europa.eu/ecb/educational/inflationisland/html/index.cs.html

Děkuji

Miloš Kafka

Hra o Zemi: http://www.hrajozemi.cz/archiv-kol.aspx

Můj názor je ten, že interaktivity a hraní je ve škole celkem dost i bez her. Něco jiného je, když si třeba druhák nebo třeťák doma v klidu procvičuje matematické operace u hry jako je třeba http://cz.gamelicker.com/online-hra-rapid-math-2647 nebo si s pomocí her procvičuje anglická slovíčka, ale ve škole je to podle mých zkušeností docela problém. Když má člověk přes 20 žáků nebo studentů ve třídě, je velmi obtížné udržet jejich pozornost nějakou interaktivní hrou na počítači. Škola by měla učit přemýšlení a způsobům jak řešit problémy. Výukové hry jsou ale většinou zaměřeny na mechanické biflování. Podle mě by bylo mnohem lepší třeba při výuce angličtiny používat skutečné nahrané konverzace a sledovat třeba při hodině část nějkého filmu, a pak si o ní povídat v angličtině se studenty než využívat počítačovou hru na mechanické šprtání slovní zásoby.

Dobrý den pane Pešato,
myslím, by stálo za to rozlišit typy digitálních her. Já do kategorie výukových her nezařazuji takové hry, kdy žáci klikají na výsledek příkladu nebo hrají pexeso apod. To jsou podle mne jen jednorázové aktivity, které je vhodné použít k mechanickému upevnění daného jevu.
Za výukové hry považuji např. různé typy simulací (ať už reálného života nebo fantazijního světa), kde musí hráči prokázat mnohem více kompetencí než jen jednostranně zaměřené znalosti. Pak mám ale opravdu problém s jejich zařazením do výuky (na rozdíl těch krátkých aktivit, které se dají procvičovat u PC nebo u interaktivní tabule třeba jen 10 minut).

A pokud budou žáci hrát hru, kde budou muset komunikovat s ostatními hráči (většinou v angličtině), pak to možná má šanci nahradit poslouchání předpřipravených rozhovorů a jejich opakování. Souhlasíte?

Dobrý den,

pokud jde o krátké hry na upevnění látky tak někdy mohou být docela přínosné, pokud si třeba žák zábavnou formou procvičí základní početní operace a naučí se rychle počítat s pomocí hry, což je přeci jen méně "vyčerpávající" než klasické vyplňování pracovních sešitů, apod. Ale patří to podle mě spíše do domácího prostředí než do školy.

Ty simulace rozhovorů nebo reálných situací v angličtině mají určitě při výuce své místo, protože se tak žáci naučí dobře reagovat na různé situace a získají praktické a okamžitě použitelné znalosti (možná ze mě trochu mluví profesionální deformace učitele angličtiny), ovšem nesmí se to přehánět a hry při výuce nejsou samospasitelné. Často hraní nějaké dlouhé simulace "zabije" celou hodinu a naruší to kontakt učitele s žáky. Pak je lepší na to jít trochu jinak.

Já jsem svůj předchozí příspěvek mínil také jako takové malé povzdechnutí nad tím jak nás počítače a interaktivita ubíjí. Nedávno jsme na škole v přírodě nechali studenty hledat v lese listy stromů a požádali jsme je o jejich pojmenování. A studenti namísto používání vlastní hlavy začali hledat "wifinu", aby se mohli připojit k internetu přes mobilní telefon a najít si správnou odpověď na webu.

Kreativní přístup ke studiu se sice cení, ale trochu mě z toho zamrazilo, že žáci 6. třídy základní školy nedokážou poznat list dubu a buku a bez internetu jsou bezradní. Ale to není problém školy a školství, ale spíše výchovy v rodině, kde dnes rodiče často nemají na děti čas, a tak je zavalí moderní technikou a moc neřeší zda děti také chodí ven a jak tráví volný čas.

Zdravíčko, pokud hledáte nějakou super stránku s falsh hrami, nebude rozhodně problém nějakou najít. Já jsem poslední dobou objevila celou řadu podobných webů a asi nejlepší z nich je http://hraj.to Vřele doporučuji a věřím, že jsem dobře poradila.

Leničko, kdybyste nám poradila některou hru, která by se hodila k výuce, byli bychom rádi.
Jinak ale prosíme, abyste do dalších fór upozornění na server nedávala, máme pak podezření na reklamu a mažeme. Díky

Tomuhle se říká komentářový spam.