Dobrý den, jsem studentkou pedagogické fakulty a budu vyučovat hodinu přírodopisu na téma smyslová soustava. Prosím chtěla jsem se zeptat vás zkušenějších zda nemáte nějaké tipy jak tuto hodinu udělat aby byla zajímavá. Děkuji za každou radu.
Jedná se o 5. třídu.

Zkusila jste podle očekávaného výstupu prohledat moduly Články a DUM? Možná,. když něco zajímavého najdete, můžete shromáždit zde. Třeba se pak kolegové přidají se svými tipy.

Ano prohledávala jsem. Očekávané výstupy nemáme ještě určené, máme prostě 45 min na to seznámit žáky se všemi smysly, tak hledám nějaké aktivity na jednotlivé smysly a zde jsem našla jenom metodu brainstormingu na začátek hodiny.

Hledání, prostudování, zhodnocení a buď přijetí nebo odložit jako nevhodné je časově velmi náročné, rychlejší bude, když si sama podle vašich zkušeností uděláte několik hravých ukázek zcela samozřejmého vnímání vlastností a projevů okolního prostředí.

Hmat - poznat po hmatu různé běžné materiály - hrubost - smirkový papír, sklo (hladké zrcátko), plastelínu (žvýkačku), gumu, poznávání předmětů podle tvaru (tužka, štětec, ping-pongový nebo tenisový míček, klíče a podobné samozřejmosti - například několik skupin se zavázanýma očima dostane postupně několik předmětů a soutěží, které uhodnou nebo neuhodnou.

Hmat, vnímání tepla - poznat studenou vodu, teplou, studená podlaha, sklo, kostička ledu nebo láhev vyndaná z ledničky, horký hrneček s čajem (nespálit!!!) - hranice citlivosti.

Čich - poznat po čichu známé vůně - rozmačkat listy pelargonie (jistě je ve škole znáte a děti typický smrad také), vůně čerstvě uvařené kávy (možná ji děti znají i když ji nepijí), vůně kokakoly, zápach syrečku, vůně pomeranče - vůně libé, nelibé, nebo předměty, které nevoní, například vzduch, voda.

Sluch - prostorové vnímání zvuku tím, že máme dvě uši, poznáme odkud zvuk jde.

Chuť - cukr, sůl, okurka, troška octového nálevu, hořkého raději nic, děti to stejně znají.

Zrak - vnímání barev, na internetu najdete obrázky pro zkoušky barvocitu (různě barevné číslice v barevném pozadí jakoby z mozaiky kamínků), černobílé vidění, zaostřování do dálky, na blízko, zorné pole - bez pohybu hlavy zkusit, kam až je vidět do stran, nahoru a dolů, například sedícímu děcku dát do zorného pole maňáska a pohybovat s ním do strany, kam až je ho vidět, zda mává ručičkou nebo už to není vidět, atd. atd... raději hledejte a vymýšlejte sama, neztrácejte drahocený čas hledáním již hotových příprav, které byste stejně upravovala nebo dělala jinak a lépe, jste přeci také osobnost a dětem můžete předat něco vlastního. Ostatně děti smysly znají, jenom jim to stačí připomenout a dát do souvislostí. Škola hrou.