Dobrý den, Slávko a Dano,
ani jedná z Vás se podle mne nemýlite v tom, jak vyhánět nudu z lavic. Já osobně bych ještě dodala jednu zásadu, kterou se řídím já. Být těmi dětmi. hrát si na ně, mluvit jejich jazykem, žít jejich filmy a PC hry, které jsou zrovna IN, znát jejich koníčky a o těchto oblastech s nimi mluvit, zadávat jim úkoly na tato témata, zkrátka vžít se do jejich světa a chovat se jako oni. Vše, co jsem popsala, samozřejmě s mírou, slušně a ve vhodných situacích. Věřte mi, nebo ne. Zabírá to.

Dobrý den,
dlouho se nám v tomto fóru nic nového neudálo. Občas zde zavítali zájemci o KV, a právě těm posílám tento odkaz. http://wiki.rvp.cz/Sborovna/3Tematicke_ ... et/Prvouka
Mohou zde vyzkoušet některé kooperativní metody a techniky v praxi. Vzhledem k tomu, že se jedná o tematický plán, který není natolik podrobný, nebudete - li něčemu rozumět, ráda vysvětlím.
Pěkný den

"Nová nuda"
Říkala mi jedna maminka: Moje Katka milovala biologii, ale teď ji nemůže přijít na jméno. Ptal jsem se proč? A ona mi řekla: děti pořád sedí ve skupinkách, ve kterých pracují. Katka je bystrá, vždy to udělala za ostatní. Ale po čase ji to přestalo bavit, protože známky dostala celá skupina vždy stejné. Už se nesnaží a ztratila o biologii zájem, protože ji motivovalo to, že v ní byla dobrá. To teď nemohla projevit.
To je ta všespásná kooperativní výuka?

Ne.
Jak to popisujete, jeví se mi to jako nezvládnutá skupinová práce! Paní učitelka se chce přizpůsobit "novým trendům", ale bohužel zřejmě o efektivní skupinové práci mnoho neví. Ani se dívce nedivím, že ztratila zájem. Já, se svojí povahou, bych odmítala takto pracovat. A pak bych byla i kázeňsky trestána...A pak bych byla pro školu problém!
Kde vidím nedostatky:
1. "pořád" - paní učitelka nezná jiné formy? Vždy doporučuji střídání forem i metod práce. A co je špatné na frontálním učení, když vím, kdy a proč ho zařadím? (Pozor! - pořád jen sedím, musím poslouchat učitele a pak vyplním pracovní list nebo si udělám krátký zápis podle tabule).
2. "pracovala za ostatní" - byly přiděleny a respektovány role? Věděl každý, co má dělat a v jakém časovém horizontu? Co dělala v této chvíli paní učitelka? Jak reagovala na žáky, kteří se pouze "vezli"?
3. "známky dostala celá skupina" - co paní učitelka známkovala? Pokud výsledek, měla použít individuální formu výuky. Obávám se, že paní učitelka o jiných způsobech hodnocení moc neslyšela. Kam se podělo vnitřní i vnější slovní hodnocení skupiny, hodnotící listy, hodnotící teploměr....?
Dana

PS: Na jedné hospitaci jsem obdobnou hodinu také viděla. Při rozboru (rozhovoru) jsem se kolegyně ptala, proč (s jakým cílem) použila skupinovou práci. Její odpověď mě dostala: "Slyšela jsem, že máte ráda skupinovou práci, tak jsem vám chtěla udělat radost." Doporučila jsem ji seminář o metodách a formách práce, které vedou k efektivní výuce...

Dobrý den,
myslím, že Petra Stanjurová popisuje využití metody kooperativní výuky velice dobře ve svém odkazu na WIKI a následně na DUMy. Třeba bude mít Katka štěstí a její paní učitelka zavítá na stráky WIKI nebo jinam a objeví další metody práce, případně si upřesní používání současných. Pro zájemce přidávám odkaz na kurzy:
http://www.kvic.cz/dvpp/kurz04.asp?IDKurzy=3000835
http://www.nidv.cz/cs/programova-nabidk ... abidka.ep/

Dobrý den, ještě bych ráda reagovala na Jana.
Také si myslím, že jde o nezvládnutí KV. Paní učitelka možná chtěla hrr hrr přinést do výuky něco nového a zřejmě sama KV až tolik nerozuměla či ji neměla vyzkoušenou v praxi.
Nikdy jsem biologii neučila, i když to byl můj oblíbený předmět, ale právě biologie je dle mého názoru pro zavedení a využívání KV naprosto vhodný předmět. A stále si myslím, že pokud to učitel zvládne a děti si na tuto org,.formu navyknou, je mnohem snazší ji vyučovat na druhém stupni a na SŠ. I když ji velmi využívám naprvním stupni, tak malé děti ještě nepříliš chápou hlubší smysl slova spolupráce, empatie apod. Staší děti a mládež už to mu rozumí více a toho se dá přeci využít a zařadit tyto schopnosti do sociálních učebních cílů.
Znovu však opakuji, jestliže učitel KV sám nerozumí nebo má nějaké pochybnosti, může dojít k tomu, co popisoval Jan.

Také děkuji Janě za pochvalu Jedná se však pouze o tematické plány, tudíž zde nejsou principy KV popsány až do úplných detailů.

dobrý den,
konečně se mi do ruky dostala kniha učíme (se) spolupráci spoluprací. Líbí se mi nejen to, jak je téma přehledně zpracované a vtipný závěr - rady do začátku , ale hlavně spolupráce samotná.
Zajímalo by mě, jestli jste někdo zkoušel kooperovat na malotřídce napříč ročníky a jak se Vám dařilo. Díky za odpovědi.

Zdá se mi to tak dávno, kdy jsem se ptala "co je ta kooperativní výuka"... A hle, myslím, že mohu přispět svou troškou do mlýna. Zkoušela jsem si vše s prvňáčky a vlastně asi ne úplně poprvé. Jen jsem netušila, že to je kooperativní vyučování (tedy to, co jsem používala dříve za strategie) a snad jsem pracovala trochu více v souvislostech a s přesnějšími cíli.



Tím, že mi pod rukama vznikla nová třída, nebyly děti zatíženy žádnými předsudky a já jsem toho jen využila. Až na jeden případ jsem VŽDY používala losovátka k rozdělení do skupin, takže mohu potvrdit slova Petry - vznikla bezproblémová třída (alespoň v oblasti pomoci a spolupráce). Dokonce se stále daří znovu a znovu pokusy o začlenění problematického chlapce do skupinových prací.



Děti se naučily zodpovědnosti.
Zavedla jsem "potvrzení podpisem" při skupinové práci. Když skupinka dokončí práci, všichni se musí vyjádřit, jestli souhlasí s výsledkem. Nutí je to opět projít celou práci a prodiskutovat, popř. opravit nejasnosti.

Další technika - všichni musí vědět - se mi osvědčila při vyhledávání informací a studiu (ano, i prvňáčci sami studovali z encyklopedií). Skupina vyhledá, ale kdo bude prezentovat práci si zvolím náhodně sama. Znamená to, že VŠICHNI ze skupiny musí vědět odpověď, protože nikdo neví, koho si vyberu.



Zatím jsem se nedostala k "trvalým skupinám". Mohla bys popsat, jaké v tom vidíš klady? Obávám se, že skupina, která "vyhraje" problematického člena, bude v nevýhodě. Jak tomuhle předcházíš?
PS: A prosím, neříkej, že každý je v něčem dobrý. Já vím, ale buďme realistky!



Vynikající. Děti se naučí např. pojmenovat své pocity, což je v 1. třídě docela záhul. Také učitel může korigovat jejich kritický pohled na věc. Promítne se to pak zároveň i do schopnosti sebehodnocení, které pak není tak kritické.

Pro učitele je nejtěžší vybrat pro skupinovou práci takové téma, aby podíl každého žáčka na výsledku byl nezastupitelný, aby to tedy opravdu byla týmová práce. Můžete, děvčata, stručně popsat témata z jednotlivých předmětů, při kterých aplikujete týmovou práci nebo kooperaci? Možná by to ostatním pomohlo.

Nejklasičtější klasika je tvorba nějakého plakátu. Každý člen skupiny pak dostává svou roli - vyhledání informací, ilustrace, zápis, prezentace.
Je pak doporučováno takové skupinky zopakovat a dohlédnout na to, aby se role vyměnily. Tohle nezvládám (zatím).