Zdá se mi to tak dávno, kdy jsem se ptala "co je ta kooperativní výuka"... A hle, myslím, že mohu přispět svou troškou do mlýna. Zkoušela jsem si vše s prvňáčky a vlastně asi ne úplně poprvé. Jen jsem netušila, že to je kooperativní vyučování (tedy to, co jsem používala dříve za strategie) a snad jsem pracovala trochu více v souvislostech a s přesnějšími cíli.
Mgr. Petra Stanjurová píše:
1.Těmi neuvěřitelnými výsledky jsem hlavně myslela zlepšující se sociální vztahy mezi dětmi ve třídě. To, že pracují ve skupině a jejich díl práce navazuje a závisí na část práce někoho jiného, se promítá i v neřízených činnostech.
Tím, že mi pod rukama vznikla nová třída, nebyly děti zatíženy žádnými předsudky a já jsem toho jen využila. Až na jeden případ jsem VŽDY používala
losovátka k rozdělení do skupin, takže mohu potvrdit slova Petry - vznikla bezproblémová třída (alespoň v oblasti pomoci a spolupráce). Dokonce se stále daří znovu a znovu pokusy o začlenění
problematického chlapce do skupinových prací.
Mgr. Petra Stanjurová píše:
2. Práci v kooperativních skupinách nikdy neznámkuji, ale známkují až různé samostatné práce, které na téma, s kterým děti při kooperativní činnosti pracovali, navazují.
Děti se naučily zodpovědnosti.
Zavedla jsem "potvrzení podpisem" při skupinové práci. Když skupinka dokončí práci, všichni se musí vyjádřit, jestli souhlasí s výsledkem. Nutí je to opět projít celou práci a prodiskutovat, popř. opravit nejasnosti.
Další technika - všichni musí vědět - se mi osvědčila při vyhledávání informací a studiu (ano, i prvňáčci sami studovali z encyklopedií). Skupina vyhledá, ale kdo bude prezentovat práci si zvolím náhodně sama. Znamená to, že VŠICHNI ze skupiny musí vědět odpověď, protože nikdo neví, koho si vyberu.
Mgr. Petra Stanjurová píše:
3. Koo. činn. skupiny zaznamenávám do Spolupracovníčku (
http://dum.rvp.cz/materialy/zaciname-s- ... yukou.html) a vždy napíšu i stručné slovní hodnocení.
Zatím jsem se nedostala k "trvalým skupinám". Mohla bys popsat, jaké v tom vidíš klady? Obávám se, že skupina, která "vyhraje" problematického člena, bude v nevýhodě. Jak tomuhle předcházíš?
PS: A prosím, neříkej, že každý je v něčem dobrý. Já vím, ale buďme realistky!
Mgr. Petra Stanjurová píše:
4. Ke každé KOO.činn. patří i reflexe a v rámci ní dětem kladu stále stejné otázky: S kým se vám dnes dobře spolupracovalo, Co byste příště udělali lépe...
Vynikající. Děti se naučí např. pojmenovat své pocity, což je v 1. třídě docela záhul. Také učitel může korigovat jejich kritický pohled na věc. Promítne se to pak zároveň i do schopnosti sebehodnocení, které pak není tak kritické.