Sama mám dceru, která má dva a půl roku a ruce zatím přirozeně střídá. Kreslí zásadně levou. Lžičku však drží v pravé.

A právě k tomu mám dotaz. Zatím se mi nepodařilo nalézt na to odpověď.
Jakmile je jasné, zda je dítě pravák či levák, mám mu podle toho chystat i příbor?
Mám levákovi nachystat lžičku na levou stranu? Nebo má toto svá pravidla etikety a stolovaní a dítě si podle potřeby příbor vymění samo? A co třeba v restauraci?

Možná proto si má dcera bere lžičku do pravé ruky. Příbor ji chystám jako pravákovi. Asi bude lepší, když ji položím třeba za či před talíř a ať si vybere. Nerada bych jí nějak nevědomky nutila používat a pravou a tím jí ubližovala.

Opravdu by mne to zajímalo a řekla bych, že se tato informace může hodit i pedagogům.

Hezké dny všem pravákům i levákům

Zdravím Tě, Péťo.
Nás vždy učili, že veškeré pomůcky se mají dětem předkládat "neutrálně", ať má možnost samo se rozhodnout. Já bych tedy preferovala uložit příbor za talíř a etiketou bych si vůbec hlavu nelámala .

Dobrý den,
jedná se o to, že většina leváků píše tak, že levou ruku drží nad řádkem (= horní psaní), stáčí ji v zápěstí a sešit má ve stejné poloze jako pravák. Tento způsob psaní je pro leváky nejvýhodnější, proto pokud nejsou donuceni jinak (učiteli, popř. rodinou), tak píší a píší naprosto úspěšně. Držení psacího prostředku je stejné jako u praváků, tzv. špetkovitý úchop.

Problém je v tom, že někdy v padesátých letech, kdy už v některých zemích směli leváci psát levou, nikdo nevěděl, jak vlastně levák správně psát má. Takže metodikové psaní (M. M. Clarková, u nás to přejímá M. Sovák a po něm ostatní) usoudili, že když levá a pravá ruka jsou zrcadlově opačné, tak že levák má psát "jakoby stranově opačně", tedy otočit sešit levým rohem nahoru a rukou jet po papíře jako pravák (= dolní psaní). Tato úvaha je ale naprosto chybná, to z toho důvodu, že písmo je konstruováno pro praváky a levák pak musí jet psacím prostředkem "proti srsti", což je pro leváky velmi obtížné a navíc si nevidí do písma. Proto většina leváků volí raději horní psaní, což ovšem všichni pokračovatelé linie Clarková - Sovák - Zelinková vidí jako špatné a nesprávné, i když nikde neuvádějí skutečné důvody, proč tomu tak je.

Zajímavé je, že mnoho učitelů-elementaristů tento jev zpozorovalo a už dávno nenutí své prvňáčky-leváčky psát podle této metodiky a nechávají to na dětech samých, aby si pro sebe našly nejvhodnější způsob psaní, a vpodstatě jenom kontrolují, jestli se neděje něco mimořádného - takže nakonec stejně většina leváků-školáků píše horním způsobem.

Detailní vysvětlení problému a rozbor s důkazovými prostředky je v publikaci Nechte leváky drápat, Portál, 2008 - stačí najít www stránky Portálu a kniha se tam dá objednat.

Mohu zaslat průřezovou prezentaci na toto téma v *.ppt, pokud mi napíšete na email:
levak.drapal@seznam.cz

S pozdravem Ivo Vodička

Milý Ivo,

souhlasím s Vámi (předpokládám, že to vyplývá z mých předchozích příspěvků). Měla bych dotaz na Vás, jako na odborníka.
Mezi nejžhavější diskuze na Metodickém portálu se zařadily ty, které "řeší" nové písmo do školy COMENIA SCRIPT. Jaký na to Vy na toto písmo máte názor? Myslíte, že by bylo pro leváky lepší/horší/stejné? Děkuji za Váš názor.

Dobrý den, pane Ivo,
děkuji za vyčerpávající odpověď.
A stejně jako Pavlu, i mě by zajímal Váš názor na nově navrhované písmo.

Děkuji za důvěru,

diskuzi o Comenia Script jsem už pročítal a mám k tomu asi 3 - 4 strany rukopisných poznámek (ovšem spojitým písmem). Na sousední diskuzi napíšu příspěvek, až mu dám ucelenou podobu, ale to nebude hned, protože teď jsem zavalen prací na RVP, které na nás dolehlo (u nás se tomu říká RVHP - starší pochopí).

Tímhle tématem jsem se zabýval od srpna roku 2007, kdy Radana Lencová uveřejnila článek v Lidových novinách Lpění na krasopisu ničí rukopis, ten najdete na

http://www.lidovky.cz/lpeni-na-krasopis ... s=070901_0

Napsal jsem článek do LN, a ten se dostal do rukou R. Lencové a s kterou jsme si an toto téma vyměnili několik dopisů. To píši proto, že nejsem v této věci nezaujatý, protože jsme v mnohých otázkách nenašli společnou řeč. Některé své závěry jsem, byť neadresně, vložil do Nechte leváky drápat.

Zaměřím se jen na jeden aspekt CS, a to vztah tohoto písma k levákům.

R. Lencová tvrdí, že toto písmo je vhodné i pro leváky, což je pravda, protože je víceméně stejně vhodné jako kterékoliv jiné. Výhody tohoto písma, uváděného jako vstřícného vůči levákům, jsou minimální a leváci, pokud nápodobou tištěného písma píší, si je samovolně dávno vyřešili.
Jedná se o to, že některé tahy písmen, jako je např. "A, E, F, H, T, f, t" a serify "I", mohou leváci psát zprava doleva, ne zleva doprava. Vyčísleno to nemám, ale odhaduji, že v rámci celé velké a malé abecedy, čísel a diakritických znamének to bude činit asi tak 5% tahů, které jsou variantně orientovány pro leváky v přirozeném směru tahu.
Jestli je to mnoho nebo málo, teď nechci hodnotit, protože v konkrétním textu se tyto pozice objevují v jiném počtu případů než v napsané abecedě (frekvence hlásek v textu) a protože to opravdu nemám spočítáno.
Při tvorbě CS je tento efekt přídavný, způsobený nespojitým psaním než skutečným záměrem řešit problém leváků. Faktem je, že R. Lencová vytvořila nejen systém písma, ale celého know-how včetně marketingu tak, jak je to zvykem v anlosaských zemích a kde se tento argument pro zavedení psaní nespojitého písma také hojně uvádí.

Mnohem důležitější závěr spočívá v tom, že Comenia Script vůbec neřeší vztah horního psaní (drápání) a dolního psaní. Toto písmo je jako celek opět konstruováno pro praváky s již zmíněnými drobnými výhodami. Z tohoto hlediska je celkem jedno, jestli levák píše písmem spojitým, nebo nespojitým, důležité je, že výhodnější způsob psaní je horní, tedy drápání.

Jiná věc je ale v tom, jestli je pro nás, uživatele rukopisného písma, výhodnější psát spojitě nebo nespojitě. Předběžně mi vychází, že spojité písmo je v souhrnu výhodnější než nespojité. Ale s tímto názorem a argumenty se zúčastním na stránkách diskuze o Comenia Sript, jak jsem už předeslal.


Ivo Vodička

Je nádherné mít v diskuzi odborníka! My, obyčejní, už pak si jen rukou pomůžeme zavřít pusu a užívat si.
Díky za úchvatnou odpověď

Lžička, lžíce, vidlička, nůž v rukou leváka, stolování

Lžička, lžíce, vidlička a nůž v rukou leváka je jedna z mnohých oblastí, které se dají řešit poměrně variabilně. Rodiče malých leváků se nemusí bát, že by normální zdravé dítě něco nezvládlo nebo že by se něco na jeho výchově zásadně pokazilo jako v případě přeučování psaní z levé ruky na pravou.

Jsem levák, oba moji synové (15 a 13) jsou také leváci, manželka je pravák, a tak jsme se po mých zkušenostech z dětství dohodli na následujícím postupu:

1. nechat dítě, aby si vybralo, kterou rukou chce držet lžičku a jíst. Pokud je dítě už v tomto věku skutečný levák, vezme si lžičku do levé, ať ji necháte ležet v jeho dosahu kdekoli nebo mu ji budete podávat z různých stran. Pokud je dítě zatím nevyhraněné, vezme si ji tou rukou, která je pro něj v tom okamžiku tou výhodnější. U velmi malého vyhraněného dítěte (levák, nebo pravák) je dobrá lžička zahnutá, která mu usnadní cestu něčeho dobrého do úst. Z jídla má mít dítě radost a nemělo by prožívat obavy z toho, jak se vlastně nají a do jakých střetů s rodiči nebo jinými dospělými se dostane.
Na druhé straně na dodržování pravidel při stolování budeme s ohledem na věk dítěte trvat, leváctví není nemoc, a tak budeme při vedení dítěte postupovat stejnými výchovnými metodami jako u praváka.

2. u předškoláků ve shodě s ostatními dětmi jsme učili syny držet nůž a vidličku tak, jak je drží pravák, a to z několika důvodů:
a) pro leváky, zvláště malé, není dobré, když na sebe svou jinakostí příliš upozorňují; nutí je to totiž sledovat sebe a jiné děti, neustále si uvědomovat, že spoustu činností dělají jinak, a také to vysvětlovat jiným dětem a také dospělým, např. učitelkám, vychovatelkám, ale i širší rodině. Ne každá pozornost dospělých, byť příbuzných, je malému leváčkovi příjemná.
b) při stolování se historicky nejdříve objevil nůž na porcování jídla, které bylo uprostřed v míse nebo na podnosech či prknu. Nůž byl držen v pravé ruce, aby stolovník mohl bezpečně zvěřinu porcovat, krájet a neublížil si. Vidlička se objevila v lepší společnosti v konci středověku na přidržování jídla při řezání a také proto, aby stolovníci nesahali přímo na jídlo a nemuseli si tak často mýt ruce. Proto se vidlička při stolování dostala do ruky levé, zatímco při vaření a přípravě jídla k servírování ji praváci přehazují do ruky pravé.
c) dnes je jídlo, na rozdíl od dob minulých, podáváno na talíř většinou v malých kouscích, maso bývá upraveno tak, že je velmi měkké, a tak jsou leváci s vidličkou v levé ruce spíše ve výhodě, protože mnoho jídel se jí tzv. na vidličku, a nůž na krájení není potřeba a je spíše využíván k přidržování a hrnutí na vidličku. Když budete pozorovat žáky ve školní jídelně nebo dospělé doma, zjistíte, že praváci často nevezmou do ruky nůž a vidličku mají v ruce pravé a nabírají jídlo ostošest. Jestli je tento způsob slušný, nechci komentovat, ale určitě je účinný, jinak by to praváci nedělali.

3. při slavnostních příležitostech, jako jsou oslavy narozenin, Vánoce nebo návštěvy, připravujeme příbory a umístění sklenic, mističek a dalších ve shodě s pravidly správného stolování, aby si děti-leváci byli vědomi, že když je potřeba, je nutné dodržovat obecná pravidla. Tato dvojkolejnost levákům v školním věku a v dospělosti nedělá žádné potíže a celkem ji chápou. Lžíci nebo lžičku uchopí pravou a přehodí si ji do ruky levé.

4. při významných a oficiálních příležitostech jsou dospívající a dospělí leváci schopni dodržet etiketu a pravou rukou se opatrně najíst i s lžicí v ruce pravé a pak stolovat ve shodě s pravorukým prostředím, aniž by na sebe upozorňovali nebo si prosazovali nějaké zvláštnosti. Takže až bude levák na oficiálním banketu nebo slavnostním obědě u prezidenta republiky nebo anglické královny, určitě bude náležitě poučen ceremoniářem a pravděpodobně si nebude chtít prosazovat nějakou výjimku. Tento nevšední zážitek doprovázený státním vyznamenáním nebo cenou za vědeckou, uměleckou nebo jinak záslužnou činnost za to stojí.

Přeji Vám i Vašim dětem-levákům příjemný zážitek při jakémkoli stolování. Dobrou chuť!

Ivo Vodička

Mooooooooc děkuji

To jsou pro mne neocenitelné rady.

Jen bych ráda ukončila toto téma z pohledu učitelky 1. třídy...

Asi se budu opakovat:

• Nechala jsem své dva leváky tvořit tak, jak to cítí, dohlédla jsem jen na správné držení pera (tři prsty, tzv. špetka).
• Oba dva "drápou", ale nejlépe z celé třídy.
• Píší výrazně pomaleji. Ale možná je to spíš tím, že jsou oba velmi pečliví žáčci a chtějí odvádět dokonalou práci. Tento bod moci asi ujasnit později, až budeme mít za sebou víc napsáno.
• Nepotřebovali žádnou speciální péči - sklon a i kvalita písma je perfektní. Zvlášť sklonu jsem se obávala, ale s tím mají problémy spíš praváci (řekla bych, že taková třetina třídy nemá ten správný úhel sklonu - bude chyba někde v mé metodice?)

A jaké zkušenosti po celém školním roce mají ostatní učitelé?