Tresty. Považujete např. vyloučení žáka z výletu za trest?

Když jsem byla na semináři "rodinné konstelace ve školním prostředí" (to není přesný název, ale teď si nevzpomenu), tak jsme tam tento problém řešili.
Aby se třída a "vyloučený" žák nepostavili proti učiteli, je třeba všem vysvětlit, že se jedná o akt ochrany všech ostatních žáků ve třídě - "všem stejně", tj. nemohu celou dobu hlídat jen Tebe, musím se věnovat i ostatním.
Po takové promluvě ani "vyloučený" ani třída nepovažují podobnou situaci za svévolný čin učitele. Třída si akci užije a "vyloučený" to považuje za spravedlivé (a třeba se příště polepší).

Na druhou stranu bychom měli dávat druhé (třetí, čtvrté...) šance "polepšeným". Trvalé vyloučení ze všech akcí se mi zdá jako výrazně krajní řešení.

Asi dost záleží na okolnostech, co myslíte?
Dovedu si představit situaci, kdy je vhodnější žáka na výlet vzít, aby neztratil kontakt se skupinou a uložit mu jiný trest (např. pomocné práce ve škole apod.), jindy může pomoci vyloučení právě z výletu.
Kdybychom se dozvěděli nějaké detaily o této situaci, měli bychom více jasno .

Myslím, že důležité je, aby to za trest považoval samotný žák! Když tuto formu přijme jako spravedlivou, máme vyhráno a příště bude úplně v pohodě.
V opačném případě (jak už jsem naznačovala výše) se to může zvrhnout v bitvu mezi učitelem a žákem nebo (ještě hůř) mezi učitelem a třídním kolektivem.

Já si to vůbec neumím představit, zakázat žákovi výlet. Občas to nad někým viselo, ale nakonec se "umoudřil". A to jsem tu měla a mám také pěkné problémové typy...Ale první stupeń je přeci jen o něčem jiném. Zpravidla, když na takový zákaz někdo aspiruje, je to žák, který má poruchu chování potvrzenou poradnou - tedy beru, že za to až tak němůže a snažím se dělat, co se dá, abych mu pomohla. Ale riskuji, to je jasné.

A stojí Vám to riskování za to? Co bude, když se někomu (většinou ne zrovna tomu dotyčnému) něco stane?
Bude Vám někdo (rodič nebo samotný problematický žák) vděčný, že jste ho vzala?

Omlouvám se, ale stále častěji si kladu podobné otázky. Snad začínám být trochu unavená všemi těmi povoleními, podpisy a souhlasy na kdeco.
Všichni se "krejou" a já bych měla riskovat?

Máte pravdu - také si někdy říkám, že nestojí.

Problémem je, že z úvodní otázky nebylo jasné, PROČ by měl být žák z výletu vyloučen. Budu tedy předpokládat...

Předpokládejme, že na minulé akci se žák choval opravdu nevhodně. Předpokládejme, že ohrožoval bezpečnost svou nebo/a svých spolužáků.
Jak s žákem pracujete dál, abyste "si pojistili", že se to příště nebude opakovat?

S touto situací jsem se setkala a myslím, že silný apel rodičů zabral tak, že se nic podobného nebude opakovat. Ze strany školy šlo o rozmluvu třídní učitelky s celou třídou a následně i kázání
p. ředitele.

A u vás?

Když už to bylo opravdu hoodně těžké a domluvy nezabíraly, pak jsme vyzkoušeli dramatizaci různých situací typu "Jak by to mohlo dopadnout, kdyby...". Kromě špatných konců jsme tam také zkoušeli, jak se dají situace řešit správně.
Zvláštní, že tohle zaúčinkovalo...