Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 23 ]  Přejít na stránku: Předchozí  1, 2, 3  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: Výuka AJ u dyslektiků
PříspěvekNapsal: úte 08. lis 2011 9:44:54 
Offline
Člen Rady starších
Uživatelský avatar

Registrován: stř 27. kvě 2009 19:32:25
Příspěvky: 2430
Návštěvník píše:
Jak holčičce nejlépe pomoci? Má takové doučování vůbec smysl?
Já ji sice mohu začít učit od základů, ale než dojdeme k látce, kterou probírají nyní, tak může nastat situace, že holčička bude pořád na propadnutí...

Myslím, že by bylo nejdříve dobré domluvit se s třídní učitelkou a učitelkou angličtiny. Prostě si udělat takovou schůzku v 5 (počítám ještě maminku a dívčinu). Považuji za potřebné domluvit se na společné strategii.
Doučování 1x týdně se mi zdá opravdu málo, ale ve spojení s ochotnou paní učitelkou by se to zvládnout dalo. Dívčina určitě potřebuje začít pěkně od začátku, je třeba zjistit, co umí a co ne a "zacelit" mezery.

Držím palce.

_________________
Pavlína Hublová
koordinátor referátu pro správu a rozvoj Metodického portálu RVP.CZ


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
 Profil  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Výuka AJ u dyslektiků
PříspěvekNapsal: pon 21. lis 2011 13:30:13 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 21. lis 2011 13:29:05
Příspěvky: 1
Ahoj,

tak jsem si precetla tvuj pispevek a jen jsem se musela smat. Anglictinu ucim deti uz dlouho, zivim se tim. Ucila jsem i v Cine a tam se mi postestilo se nauci ucit AJ v AJ. Myslim, ze je to nejlepsi zpusob, jak naucit nekoho anglicky a hlavne dislekticke dite. Kdyz o tom budes premyslet, tak ti dojde, ze i kdyz je holcicka dislektik, tak uz se jeden jazyk naucila - Cestinu. Jak je tedy mozne, ze Anglictina ji nejde? Je to hlavne proto, ze AJ na zakladnich skolach a ucebnice, ktere s k tomu pouzivaji se orinentuji hlavne a predevsim na psanou a ctenou AJ. Jenze my jsme uz Cesky mluvili, kdyz jsme se zacali ucit psat a cist. Pri vyuce AJ ve skole je tenhle system presne naopak. Nejdriv pis a cti a pak mozna, nekdy budes mluvit. ...

K popisu problemu si pouzila sloveso "to be". Nesouhlasim s tebou, ze je to uplne jednoduche, byt je to zakladbni. K vyuce I am, you are, he /she / it is (tedy sloveso to be) muzes pouzit treba obrazky te tve studentky, jejich rodicu, jeji vlastni fotku a i treba fotku tvoji. Ukazes ji obrazky, u sebe reknes I am a girl. U jejiho obrazku reknes You are a girl, u obrazku jejich rodicu a pratel reknes He / She is a boy / girl. Eventualne u ubrazku skupinky jejich kamaradu muzes rict They are boys and girls. Vazbu it is a .... (an apple) muzes pouzivat az do alelujaaa pokazde kdyz ji ucis, jak se rikaji predmety (ale musis mit obrazky) napriklad It is an apple s obrazkem jablka.

Takze pri tomhle si ji nenaucila jen sloveso to be, ale i nektera zajmena a slova boy a girl. Nemusis ucit Aj jen v Aj ale nikdy nezapomen, ze vsechno co ji ucis musis nejdriv demonstrovat, aby vedela co ji vlastne ucis a pak to po ni musis chtit rict. Co se tyka cteni a psani, tak ji to ve skole asi moc nepomuze, ale muzes treba udelat papirky s pismena a nechat ji postavit vzdy nejake slovo. Proste tak, jak se to uci prvnacci ve skole. Jinak s timto proste zalezi na ucitelce, jestli ji bude peskovat za kazde spatne napsane slovo a nebo jestli ji proste bude zkouset z toho, co je dulezite. Taky ji nezapomen hodne, ale opravdu hodne chvalit. Vzhledem k tomu, ze se ji vsichni kvuli tomu posmivaji, tak ji asi dela velke problemy, kdyz udela chybu. Chyby vzdy opravte, ale nikdy ji za to nevynadej, ani nezesmesnuj. V podstate tomu nevenuj pozornost, krome te opravy. Jen ji hrozne moc pochval, kdyz ji jde neco dobre.

Ceho bych se u dislektika vyvarovala je preklad!!!!!!!! To co potrebuje, je konkretni vyznamova vazba ke konkretnim predmetum a situacim. Preklad je pro mozek v podstate ukon na vic a cely proces uceni zpomaluje.

Snad to pomohlo.


Preju hodne stesti a hlavne at se te holcine dari.

Anezka


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
 Profil  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Výuka AJ u dyslektiků
PříspěvekNapsal: úte 27. pro 2011 19:42:47 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: úte 27. pro 2011 19:32:59
Příspěvky: 1
Sice nejsem ve výuce na ZŠ nováčkem, ale stále si tak připadám, jelikož stále je na čem pracovat ;)
Chtěla jsem se zeptat, pokud má žák IVP (Individuální plán péče), upravuje tento plán také cílené výstupy/zvládnuté kompetence nebo jen metody práce s žákem? Předpokládám, že specifika individuálního plánu jsou dána legislativně a asi bych to měla vědět, ale chtěla bych poradit prostřednictvím této diskuze od někoho z praxe. Konkrétně se tedy ptám na anglický jazyk.Děkuju moc.


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
 Profil  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Výuka AJ u dyslektiků
PříspěvekNapsal: úte 27. pro 2011 22:05:42 
Offline
Člen Rady starších
Uživatelský avatar

Registrován: stř 27. kvě 2009 19:32:25
Příspěvky: 2430
Dobrý den Martino,
možná byste první odpověď mohla najít v článku Individuální vzdělávací plán pro žáky se zdravotním postižením s pokyny k tvorbě. Zvlášť příloha by mohla být nápovědou.

_________________
Pavlína Hublová
koordinátor referátu pro správu a rozvoj Metodického portálu RVP.CZ


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
 Profil  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Výuka AJ u dyslektiků
PříspěvekNapsal: stř 28. pro 2011 7:34:37 
Učím klavír a klávesy - s AJ nemám žádné zkušenosti. O téma dyslexie se zajímám. Už léta si všímám u žáků různé souvislosti, projevy. Prolezla jsem několik "učených" publikací, které definují tyto problémy a hledala jsem účinné metody, které jsou využitelné v praxi - konkrétně v mé aprobaci.
Nenašla jsem.
Tak jsem začala z jiného konce - podle svých zkušeností a pozorování, sledováním různých souvislostí. Těžko popsat. Pokusím se.
Snažím se pochopit, odkud mohou pocházet problémy, které jsou pojmenovány slovy, které začínají "dys".
Východisko: každý jsme originál, nikdo se nemůžeme vejít do žádné šablony. Vnímáme jinak, všímáme si ve svém okolí různé podněty, reagujeme, zpracováváme. U klavíru lze pozorovat ihned, která ruka hraje více přirozeně, která ruka vykonává jednotlivé úkony jakoby samozřejmě. Děti seznamuji brzo i se psaním všeho, co souvisí s notopisem. I v této oblasti vnímám ihned některé detaily. Např. kulaté tvary píší děti různě - pravotočivě anebo levotočivě. Na klávesnici je třeba se umět orientovat - taktéž i ve směru melodie - stoupající, klesající. Některé děti mají zmatek ve směrech - zpočátku těžko umí určit, zda slyší melodii, která stoupá "na půdu" a která "do sklepa".
A už v těchto momentech začínám mít jasněji.
Hrajeme zpočátku podle sluchu a zároveň tvarujeme ruku, trénujeme volný úhoz, uvědomujeme si, jak zacházet s rukou přirozeně, bez napětí.
Později nastupují znalosti o notaci a poté hra z not.
Než přicházíme k této části výuky, už mám jasno, který žák má nějaké "dys" dispozice a s určitostí vím, že hraní z not takovému žákovi půjde jaksi jinak.
Někdo by řekl "s potížemi" - já říkám JINAK.
Totiž - podle mého názoru a zkušeností, veškeré dys projevy souvisejí s přeučeným anebo skrytým leváctvím, zkříženou lateralitou, někdo je ambidexter. A neví o tom ve většině případů - ani žák, ani rodič, ani učitel na ZŠ, prostě se to nezjistilo.
Prolezla jsem nějakou literaturu k tématu lateralita.
Dítě od raného věku napodobuje lidi ze svého okolí - kteří jsou převážně praváci /anebo se tak jeví/. I když je dítě přirozeně levák, napodobováním okolí se může nutit do něčeho, co mu není vlastní = jde proti sobě, aniž o tom ví.
Má potíže, je "nešikovné", je třeba za svou nešikovnost napomínáno atd. Vznikají obranné mechanismy - různé. Stáhne se do sebe, sníží se mu sebevědomí, případně se stane agresivní, hyperaktivní, votravný - pro okolí, při přípravě do školy probíhají různé úhybné manévry - scény, má žízeň, atd.
Abych si takovou situaci přiblížila, zkusila jsem si coby pravák psát levou rukou. Vydržela jsem pár minut - bylo mi nevolno, cítila jsem se svázaná a potřebovala jsem se z těchto velmi nepříjemných pocitů okamžitě vysvobodit.
Ovšem, JÁ MÁM JASNO, ŽE JSEM PRAVÁK a pokud píšu levou, tak VÍM, že dělám něco, co pro mě není přirozené.
Dítě, které je přeučený levák /ať už napodobováním svého okolí anebo násilným přeučením/, nemá tušení, že to takto nemá být - podřizuje se požadavkům.
Tímto jsem se pokusila co nejstručněji popsat situaci.
Co s tím?
Základní filozofie: nic není PROBLÉM! Jsi šikovný a schopný zvládat cokoliv. Když všichni kolem vykonávají něco stejným způsobem, NENÍ TŘEBA to dělat stejně! NENÍ to jediný způsob a postup realizace.
Nalezneme společně jiný postup - takový, který bude tvůj - originální - což je v NAPROSTÉM pořádku - tak to má být.
Není třeba zapadat do jakékoliv šablony.
Pozitivní výsledky jsou otázkou času - někdy je potřeba času skutečně víc - záleží na tom, jak hluboce jsou uloženy různé bloky a obranné mechanismy proti "násilí na sobě" vykonáváním činností nepřirozeně. Psychika takovýchto lidiček funguje např. i tak, že sami sebe zařazují mezi "neschopnější", méně šikovné - a pak záleží i na tom, jakou mají silnou osobnost, jak se s takovými pocity umí vypořádat.
Co s tím?
Radíme se společně. Řeknu, jak se mi jeví naše konkrétní činnost z mého pohledu, ptám se, jak to vidí žáček, jak vnímá, co pozoruje, jaké má pocity při vykonávání právě prováděné činnosti. Pozorujeme pocity napětí, pocity při vykonávání čehokoliv přirozeně - bez napínání svalů, kdy se nic nemusí "zdolávat", není překážka.
Levá ruka hraje přirozeně - a teď to se stejným pocitem zkusíme provést druhou rukou. Napodobíme pocit. Postupně se snažíme uvolňovat zažrané bloky /nejen ve svalech/. Poznáváme sami sebe. Jak vnímáme, co vidíme, co cítíme, co je přirozené, o co se můžeme "opřít", co využít. Pro orientaci ve směrech můžeme vynechat slova levá, pravá /na tyto pojmy přeučený a skrytý levák = dys reaguje zmateně, než najde správnou stranu - totéž u pojmů nahoru - dolů/ - u klavíru to může být např. pojem ruka u okna, ruka u dveří - anebo jakékoliv jiné výrazy. Nahoru např. do nebíčka, dolů např. do peklíčka, na půdu, do sklepa, ptáčci /nahoře/, medvěd /dole/. Tím se uvolní pocit "poplachu", který vzniká při výrazech pravá, levá.
Při složitějších motorických úkonech žáci vypínají některé smysly, vnímání - soustředí se na provádění těchto úkonů, např. vypínají sluch - který mají většinou vynikající /poznámka: aby se osvobodili od útrap se sledováním not, učí se ve velmi krátkém čase vše zpaměti = sebeobrana/. Snažím se různými způsoby toto jim pomoci identifikovat a společně hledáme postupy, které tuto situaci vyřeší - rozfázovat práci, probírat postupně podle jednotlivých složek - zjednodušit, rozebrat a pak poskládat, zpívat, vnímat - časem bloky povolí a činnosti se postupně zautomatizují. Analýza - syntéza - uvědomování si - smysly.
Vysvětlíme si, že někdy vnímáme víc zrakem, někdy sluchem, opíráme se o činnost mozku - analyzujeme podle teorie, řídíme své vnímání, můžeme více uvědoměle - hmat - automatizujeme pohyby, atd.
V jednotlivých částech prováděné činnosti se orientujeme různě, můžeme si některé úseky hrané skladby pamatovat podle hmatu, někde vizuálně, někde podle teoretických vědomostí, někde podle sluchu, atd..
Pocit bezpečí a podpory, klidu, odstraňovat "paniku". Např. i tím, že zvětšíme noty /nakopírovat ve zvětšení/ - VÝRAZNĚ to pomáhá. Děti dys se často v notách ztrácejí - hraní na klavír obouruč = složitá motorická činnost, k tomu sledovat noty - záhul - dítě je "zvyklé", že je to nad jeho síly, má "poplach". Tento poplach je uklidněn - zvětšíme noty /stačí dočasně, než se odstraní panika při hraní z not........./.
Kromě toho děti dys /podle mých zkušeností/ mají často astigmatismus - tudíž jakékoliv texty /i notové/ psané vidí špatně, rozmazaně /podle stupně astigmatismu/.
Stalo se mi už i to, že jsem dítě posílala k očnímu lékaři se svým podezřením na astigmatismus - očař nepotvrdil, byla jsem "za vola"........po pár letech kontrola u jiného očaře - astigmatismus tam byl........
Pomáhá též nepřetržitě označovat úseky ve skladbě /lze i v jakémkoliv textu/ - čímž je přehled ve schématu studovaného učiva /racionální orientace i zraková orientace - souběžně postupně, analýza/. Je dobré zkusit v textu označení jednotlivých úseků nějakým nakresleným znakem anebo barevnou upoutávkou - jak komu to víc vyhovuje.
Pokud je dítě oficiálně diagnostikováno jako dyslektik, případně ambidexter, mající zkříženou lateralitu atd., nemusí toto mít na něj pozitivní vliv - může to vnímat jako označkování "nekvalitnosti", závady.
Toto je velká chyba.
Dyslexie by NEMĚLA být vnímána jako závada. Je to pouze jinakost. Všichni JSME JINÍ, než ostatní - a to je DOBŘE!
Proč bychom nemohli /pokud tím nikomu neubližujeme/ vybočovat, být odlišní........
V tomto se své žáky snažím podpořovat. Cesta k sebepoznání, vnímání souvislostí, hledání řešení podle sebe, hledání SVÉ cesty, svého způsobu, originalita.
Povedla jsem se nějak dlouhá - omlouvám se, snažila jsem se co nejstručněji, i tak je to neúplné.......
Možná je něco z těchto zkušeností využitelné i ve výuce AJ - hudba a jazyky mají hodně společného - melodie, rytmus - a muzikanti obvykle nemají problém s učením se cizím jazykům.
Jsem přesvědčená i o tom, že podobná práce s dětmi, kterou jsem popsala, pomáhá nejen v činnostech, při kterých se takto postupuje. Lze využít široce - pomůže dítěti i v jiných oblastech života a učení obecně.
Tak přece jen ještě něco: děti s dys rysy /podle mého názoru a zkušeností přeučení leváci/ mají podle mého průzkumu prokazatelně leváka v rodině - někdo z rodičů anebo i v předchozích generacích /poslední dobou to už sleduji cíleně, zatím se mi toto potvrzuje/. Anebo někoho obouruč. Anebo někoho, kdo o svém přeučeném leváctví ani neví - stačí jednoduchý testík - sepnout ruce, pokud je levý palec nahoře, je to jasné /těch testů může být víc, v některé literatuře se test sepnutí rukou považuje za málo průkazný - ale v souvislostech, které jsem popsala, dává jistotu/.
Dyslektici NEJSOU exoti, ani závadní, v podstatě nemají žádný problém, jen jim vnucujeme /vědomě anebo nevědomě/ fungovat jinak, než je pro ně přirozené.



.


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Výuka AJ u dyslektiků
PříspěvekNapsal: stř 28. pro 2011 17:02:09 
Případ holčičky, co nastoupila do 6. třídy ZŠ.
Pokud se jedná o dívku,která je v normálním inteligenčním pásu a má dyslexii-tak určitě nároky stanovujeme vyšší než to,co zvládá nyní.Pokud se jedná o dívku s nižším intelektem,tak může mít redukované učivo nebo IVP,ale stále musí probrat všechno učivo jako ostatní žáci,ale k tomu může využívat pomůcky-obrázky, přehledy, gramatické zjednodušené přehledy, fonetické psaní slovíček atd.-to však ale na základě IVP. Každopádně,má-li nějakou diagnozu,je dobré spolupracovat s poradnou,která vyšetření dívce napsala a probrat s nimi další kroky.Je-li rodina ochotna pro dívku něco dělat,nezanedbává ji,je škoda to nechat zajít takto daleko.
Já bych začala zjištěním a pročtením si zprávy z poradny,zda se jedná o dívku se speciálními vzdělávacími potřebami (potom má na IVP nárok ze zákona,ale rodina o něj musí zažádat ředitele školy,ten to povolí,lze vytvořit kdykoliv během roku), není-li to dívka se speciálními vzd.potřebami,ale "jen" s dyslexií,tak IVP lze taky,ale už není nutná ta žádost. Projednala bych to i s poradnou,je-li s nimi řeč,jestli se nevěnují také angličtině v poradně.Poté schůzka,kde bude třídní učitelka,vy, dívka, maminka a nejlépe i osoba z poradny a vytvoříte si plán,ale hlavně systematický. Jde o to,aby učitelka stanovila,co je teď nejdůležitější,aby se dívka naučila a zároveŃ jí tolerovala,že neumí tak dobře novou látku(to vše žákům vysvětlí).Důležité je,aby na konci roku,nejlépe už v pololetí zvládala to co má. Ale pozor na vysvědčení bude hodnocena i z toho nového,to by to musela opravdu doporučit písemně poradna a mít to v tom plánu,že v pololetí má umět to a to (např.učivo předchozího ročníku) a teprve na konci ročníku vše. Tedy udělat si plán a pracovat systematicky,nepřeskakovat od jednoho k druhéhu.Učitelka by v tom měla pomoct a hlavně stanovit tento systematický přístup. Samozřejmě je třeba,aby dívku ve škole podporovala a pozitivně hodnotila.Ona může psát písemku na přítomný čas a ostatní na probírané učivo a postupně bude látku dohánět. Samozřejmě tu je předpoklad,že bude mít doma nebo s vámi procvičování. Skoro lépe 3x týdně po 20 minutách než 1x týdně 60 minut-tak záleží na vašich možnostech. Může od vás dostávat i drobné domácí úkoly. Obecně ve škole jsou žáci s dyslexií v AJ zohledňováni (ani nemusí mít IVP) - obvykle stačí fonetické psaní slovíček,zadávání kratších úkolů a další-vždy vyplyne z konkrétních potřeb dítěte, více času na osvojení si nové látky.Používání pracovních sešitů do dyslektiky v AJ během výuky je samozřejmostí.
Petra Pšeničková


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Výuka AJ u dyslektiků
PříspěvekNapsal: stř 28. pro 2011 17:07:45 
STÁTNÍ MATURITA-DYSLEXIE
Dobrý den,zkušenost bohužel nemám.Ale je dobré se obrátit na spádovou Pedagogicko-psychologickou poradnu,tam mají v péči i žáky středních a vysokých škol a budou vědět nejlépe,jak to je. Pokud se jedná o žáka,které již v poradně byl a má kromě DYSporuchy i tzv.speciální vzdělávací potřeby,tak má nárok na zohlednění při maturitě, na SŠ i VŠ.Já bych vše projednala s poradnou,jak to dělají,jaké mají zkušenosti,jak můžou žákovi pomoci oni a jak můžete vy. Petra Pšeničková


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Výuka AJ u dyslektiků
PříspěvekNapsal: stř 28. pro 2011 17:15:00 
VÝUKA AJ dyslektika bez zkušeností:
Dobrý den,zkušenost s výukou jazyků je vždy dobrá,ať už se jedná o žáka s dyslexií nebo bez. Ale myslím,že pokud byste si pořídila nějaké zjednodušené materiály pro výuku Aj,vhodné jsou i prac. sešity AJ pro žáky s dyslexií a s trpělivostí učila,tak nic nezkazíte.Je třeba být vnímavý,zkoušet různé cesty učení. Pokud je to žák dyslektik,bude hůře číst, je-li dysortografik-hůř půjdou gramatická pravidla a poslech. Ale to určitě odhalíte a vymyslíte finty,jak se naučit slovíčka-využívat obrázků,různých her, ne jen biflování,jak si osvojit novou gramatiku-zejdnodušit přehledy,něco mu vyrobit. To opravdu uvidíte a vymyslíte nebojte. Aby to byla taková jiná hodina než ve škole-spíše hra,aby ho AJ bavila,i když třeba tolik nepůjde. Jen se držet zásady:začít s tím,co dobře zvládá a také tím končit-aby byla radost z práce a doprostřed zařadit obtížnější a také dost chválit,dávkovat po kouskách a hlavně nepřetěžovat,stanovit si rozumné cíle a klidně z nich i slevit. Raději 3xtýdně po 15-20 minutách než 1xtýdně 60 minut. Dítě nesmí být vyčerpané,ale nabuzené a s radostí a pocitem úspěchu hodinu ukončit. Petra Pšeničková


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Výuka AJ u dyslektiků
PříspěvekNapsal: stř 28. pro 2011 17:22:01 
IVP-dyslexie
Dobrý den, IVP určitě upravuje přístup k žákovi,metody práce, s obsahem je to horší-žák by mě zvládnout učivo,které probírají i ostatní žáci,ale s úpravami-např. stačí fonetické zapsání slovíček, zvládnutí nové gramatiky s využitím gramatického přehledu atd. Nejlépe je to projednat s konkrétní Pedadogicko-psychologickou poradnou,která vystavila žákovi vyšetření a má i IVP kontrolovat,každopádně může pomáhat s tvorbou IVP. Poté budete mít podloženo a podepsáno poradnou a jste krytí..... . Samozřejmě je možné učivo rozvolnit-pokud žák vyloženě plave,tak je možné mu to rozložit,ale vždy jen na základě IVP a na doporučení PPP a ve spolupráci s nimi.Petra Pšeničková


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Výuka AJ u dyslektiků
PříspěvekNapsal: čtv 29. pro 2011 0:53:25 
Zdravím všechny, jsem kantorka s 35 letou praxí a doslova vzteklá ze skutečností, že testům ohledně standardů mají být podrobeni žáci ( u mě 5. ročníku) bez ohledu na specifické problémy učení. Mám sedm dyslektiků plus jedno integrované dítě, které má obrovský problém text jen přečíst. Kvalitu raději nezmiňuji. V testech má ovšem s textem pracovat, plnit zadané úkoly. Pokládám za nehoráznost, jestliže celé roky píši individuální vzdělávací plány, pracuji v reedukační skupině, volím individuální přístup, prostě dělám, co mohu a umím, a najednou tito človíčkové budou postaveni na stejnou lajnu s dětmi například z tříd s RVJ! MŠMT mi sice odpovědělo, ale evidentně tento problém nemá ještě promyšlený. Nechci raději domýšlet, pokud by výsledky testů měly sloužit jako kritérium hodmocení školy.


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku : 5
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 23 ]  Přejít na stránku: Předchozí  1, 2, 3  Další

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků


Můžete zakládat nová témata v tomto fóru
Můžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron