Otevřít toto téma jsem chtěla už dávno, ale inspiroval mě a článek Jak vnímat dětský výtvarný projev v období předškolního věku. Úžasná je jeho poslední věta: Podporujme dětskou tvořivost a nenechme ji „usnout“.
Chtěla jsem se zeptat, jak u vás ve školce probíhají výtvarné činnosti? Daří se vám podporovat dětskou tvořivost? Máte nějaké problémy při rozvoji dětské výtvarné tvořivosti? (Nedostatek výtvarného materiálu, šetření výtvarným materiálem).
Já jsem se často setkávala (na praxi apod.) s větou: „To oko nakresli sem, nos sem, pusu sem. Jak to, že nemáš nakreslenou trávu? Jak jsme se to učili? Pěkně zelený proužek dole. A nebe – modrý proužek nahoře. ) Myslím, že takový přístup zrovna dětskou tvořivost nerozvíjí? Co myslíte? Je i takových vět v mateřince potřeba?

Ahoj Marci,
"no jaká je travička - zelená - tak si vem zelenou pastelku" - TOOO NEEEEEEEEEEEE
Rozhodně toto dětskou tvořivost nepodporuje, já sama jsem výtvarku neměla ráda, protože mě právě tímto způsobem někdo vedl. Až na VŠ se můj přístup k ní změnil a podle přístupů a metod, které jsem se tam naučila postupuji i s dětmi při VVČ.
Vždyť když někdo negativně kritizuje můj obraz nebo obraz dítěte - kritizuje vlastně naší osobu - a to se nikomu nelíbí.
Hodně používám ve výtvarce prvky artefiletiky, mě i děti to moc baví. Využívám knihy Dívej se, tvoř a povídej a Výtvarné čarování.
Proto volám - dejme dětem při tvoření volnost - dílka, která z tvoření vzejdou mi někdy berou dech a říkám si proč ze mě jako z dítka něco takového nevzešlo - protože "vem si na to červenou barvičku a pozor ať nepřetáhneš" (šably by mohly být dalším tématem diskuse) moc tvořivost nerozvíjí.
PS: velice mě Marci těší, že článek, který zde cituješ, je od mé bývalé kolegyně, se kterou jsme pracovali ve spec.MŠ a nyní přednaší didaktiku VV na UJEPu