Ahoj Ondřeji,

jeden správný model podle mě neexistuje - ale obecně by mělo platit, že dobrý učitel dělá dobře, co je jeho úkolem, tedy prostřednictvím svého předmětu připravuje žáky smysluplně na život.

Snad nebudu působit přespříliš vágně, když napíšu, že dobrého učitele dělají dvě základní věci - má rád obor, který učí a má rád žáky, které učí. Když učitel dokáže přesvědčit své žáky, že to, co je učí, je pro ně smyslupné, pak je naučí.

Podle nějakého výzkumu, který se zabýval kvalitou učitele z pohledu žáků, bylo zjištěno, že nejhorší vlastností učitele je nezájem o žáky. Pak může být autoritativní nebo demokratický a fungovat to nebude.

A poslední poznámka - kvalitu výuky bychom neměli posuzovat podle toho, zda se nám dařilo v dalších školách, ale podle toho, co si z ní neseme do života. Pokud se dobře domluvíš anglicky a naučili tě to učitelé na gymnáziu, věřím, že měli rádi svůj obor, své žáky a že jsi měl pocit, že je to pro tebe smysluplné.

petr

Dovolím se ještě zeptat vás, "dříve narozených" , jak to bylo za vás s výběrem VŠ. Už to tu padlo a mé okolí to potvrzuje, že je mnoho mladých lidí, kteří si nějakou PedF dají "jako jistotu". Předpokládám, že dříve tomu tak nebylo, tedy učitelé, které jsem já potkal, šli studovat pedagogiku proto, že chtěli, nikoli proto, že "tam berou bez přijímaček".

Mírně bulvární otázka: Měli bychom se tedy bát, kdo bude naše děti učit?

No nevím?Je to trochu legrační, ale nevadí.
Podle mne je otázkou, co vlastně od učitele chci. Jakou službu od něj požaduji.
Chci, aby byl mým průvodcem na cestě poznání světa a sebe sama? Pak ale za mne nemůže učinit mnohá rozhodnutí a musí mne důsledně a trpělivě vést k tomuto poznání.
A nebo chci být dotlačen k poznání? A já se nemusím trápit otázko: proč to vše?
Na to si musí odpovědět každý sám. Z toho ale nevyplývá, že důsledný a "přísný" učitel nemůže být tím, kdo doprovází. Ale za přísností se někdy skrývají vlastní obavy, a pak je tato přísnost opravdu škodlivá.
Jinak flink a pseudoliberál je karikaturou učitele. Ale pamatuji si takové i ze 70.let, tak to s reformou nemá moc společného.

No nebojím se toho. I za nás na pedagogické fakulty přicházeli studenti z různých důvodů.
Určitě je praxe naučila mnohému. Pro většinu učitelů byla asi největší "školou učení" jejich vlastní praxe a dobří kolegové na jejich škole. Případně vzory z dětství. Problém je vlastně popsán také v tom článku v Respektu. Tímto způsobem se ztrácí kvalita ( odchodem učitele ze školy do důchodu ) a navíc je to model hodně "konzervační". Jetsliže někde na škole působí učitelé, kteří neviděli nic jiného než své kolegy a učitele na VŠ, tak se pracně posouvají. Myslím si , že reforma může právě tuto slabinu změnit. Samo toto forum je místem setkání mimo rámec školy. V kombinaci s portálem RVP může přenos dobrých zkušeností pomoct učitelum v jejich osobním růstu.

Ahojte, musím se taky přidat.
Nemyslím si, že učitele lze rozdělit jen do těch tří kategorií, jak uvedl Ondřej. Myslím si, že třeba existuje učitel, který chce výsledky, ale dává jim najevo, že je to jejich zodpovědnost. Takže ani generál, ani liberál, flink už vůbec ne.
Nebo třeba zapálený pracant a milovník svého oboru zapomínající, že existují i obory jiné.
Asi by se dalo pokračovat dlouho.

Teď k tématu: Já si také myslím, že problém s prestiží učitelského povolání je zakopán v učitelích samých.
Třeba - do školy přijde zástupce nějaké pojišťovny a požádá ředitele, jestli by učitelé nemohli rozdat žákům nějaké letáky. Když ředitel řekne: 240 oslovených žáků by vás stálo 60 hodin času, který vám ušetříme, dejte škole dar v hodnotě 60 hodin vaší práce a uděláme to, pak se "neprodáváme" pod cenou. Ale, děje se to?
Nebo - Náž Pepíček potřebuje doučovat. Paní Kadrnožková je učitelka, tak se jí zeptáme. Paní Kadrnožková kývne, ale kolik bude stát hodina doučování? Franta - student třeťáku na fakultě bere 120 Kč, paní Kadrnožková si řekne 150? A nebo 300? Měla by si asi říci 300 ne? Vždyť má 15 let praxe atd. Jak to vypadá? Já osobně třeba nedoučuju právě z tohoto důvodu, a nebo řeknu, že budu doučovat zadarmo - z čirého přátelství - abych nemusel jít pod cenou, protože za 150 Kč by si Pepíčkovi rodiče mysleli, že jsme si kvit a já bych si to rozhodně nemyslel.
Ještě připojím jednu poznámku - teď nedávno, snad před týdnem, jsem na internetu četl článek o tom, jak si stojí učitelky v mateřské škole. Článek byl jasný - jejich práce je zodpovědná a podceněná. Diskuze pod článkem ale byla děsná - co by ještě chtěly, jenom hlídají, na zahradě kecají a děti nevidí, mají dlouhou dovolenou atd. Ale - to je o něčem jiném. Je to asi popis stavu, jak učitele vnímají ti, co neučí. Já si ale myslím, že skutečná míra namáhavosti učitelské profese je prostě nesdělitelná, nikdo, kdo to nezažil, to nedokáže domyslet.

Takže - souhasím s Tomášem Pavlasem - dobré bude začít u sebe.

Já jsem chtěl učit od mala a v roce 1975 mi ředitel odmítl přihlášku na peďák podepsat, takže jsem se ke kantořině dostal až po letech jako k hobby. Švagrová ale šla na peďák v roce, tuším, 1980 v podstatě z nouze po maturitě na strojní průmyslovce na tehdy z hlediska přijímaček "nejsnazší" kombinaci R-Vv. Čili to bylo docela různé a netroufnu si generalizovat, jen mám dojem, že případů výběru peďáku z nouze bylo dost.

Podívejte se na tento odkaz. Zásadní názor člena akreditační komise prof. J. Mareše:
http://ucitelske-listy.ceskaskola.cz/Uc ... 2&CAI=2155

Zajímavé. Nápad jedna, realizace pět.

Pááni - doporučuji založit a nechat vynořit za dalších x let !!Jestlipak příjde nějaká nečekaná změna?
Možná by to také mohl být "zajímavý" bod programu na připravované konference pro VŠ.
Jitka

Téma č. 1: Konzervativní generál, liberál a flink.
To jsou všechno záporné postavy školské praxe (je pravda, že první z nich vychází nejlépe - taky jsem měl jako student takové nejraději, avšak způsobovali zpravidla strach z chyby, z diskuze apod., takže dnes jejich činnost hodnotím jinak). Kde zůstal demokratický, tvořivý, důsledný učitel?
Téma č. 2: Poměr kvalitních a méně kvalitních uchazečů o učitelské povolání a následně kvalitních a méně kvalitních učitelů je podle mého názoru stejný jako dřív a podobný jako v každém jiném zaměstnání. Už Jakub Arbes psal o učitelích jako chlebařských nedoucích...
Téma č. 3: A prestiž učitelského povolání? Moc se mi líbí, co píše kolega Krupka. A dodávám k témuž z poněkud jiného soudku: reforma by měla přinést v konečném důsledku zvýšení prestiže učitelského povolání. Sdělovat fakta mohou knihy, časopisy, filmy, internet nebo připravený laik - někoho učit a něco naučit může jen profesionální učitel a o takové pojetí UČITELE v "boji o reformu", podle mého soudu, běží.