Rozvoj čtenářské gramotnosti je jedním z klíčových vzdělávacích cílů.
Čtenářská gramotnost nebyla v českých odborných kruzích dosud definována, odborníci vycházeli ze zahraničních zdrojů.
Předkládáme vám definici "čtenářské gramotnosti" tak, jak vzešla z odborného panelu ČG ve VÚP. Panel je skupina praktiků, kteří se rozvíjením čtenářské gramotnosti ve školách zabývají řadu let, mají přehled o tom, co se děje v zahraničí a mají zkušenosti s vedením učitelů, kteří chtějí svou výuku na čtenářství zaměřit.
Definice je komplexní, není zúžena jen na aspekty, které lze postihnout testováním:

ČG je celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních i sociálních kontextech. Ve ČG se prolíná několik rovin, z nichž žádná není opominutelná:

vztah ke čtení
Předpokladem pro rozvíjení ČG je potěšení z četby a vnitřní potřeba číst.

doslovné porozumění
ČG staví na dovednosti dekódovat psané texty a se zapojením dosavadních znalostí a zkušeností budovat porozumění na doslovné úrovni

vysuzování
Nadto musí čtenářsky gramotný člověk umět vyvozovat z přečteného závěry a texty posuzovat (kriticky hodnotit) z různých hledisek včetně sledování autorových záměrů.

metakognice
Součástí ČG je dovednost a návyk seberegulace, tj. dovednost reflektovat záměr vlastního čtení, v souladu s ním volit texty a způsob čtení, sledovat a vyhodnocovat vlastní porozumění čtenému textu a záměrně volit strategie pro lepší porozumění, pro překonávání obtížnosti obsahu i složitosti vyjádření.

sdílení
Čtenářsky gramotný člověk je připraven své prožitky, porozumívání a pochopení sdílet s dalšími čtenáři. Své pochopení textu porovnává s jeho společensky sdílenými interpretacemi, všímá si shod a přemýšlí o rozdílech.

aplikace
Čtenářsky gramotný člověk využívá čtení k seberozvoji i ke svému konání, četbu zúročuje v dalším životě.