Děkuji za úpravu.

Dále sem vyjímám citaci p. Dvořáka z jiného vlákna, aby nezapadla:Neumím si vůbec představit, jak se s touto diskuzí pozítří naloží. Pokud by to někdo z ministerstva četl, tak tuto větu považuji za klíčovou. A, bohužel, se zdá být v rozporu s úmysly ministerstva.

Pokud to jako moderátoři stihneme zaregistrovat, tak rádi pomůžeme.

Děkuji, že zde zazněla i tato slova - nejkvalifikovanější pracovní síla, komercionalizace vzdělávání, dále pak bych připomněl i termíny jako efektivita, konkurenceschopnost a přidaná hodnota.

To, co je z tohoto i z celého průběhu patrné, je ekonomizace vzdělávání. Ne hledání vhodného modelu a vhodné cesty reformy, ale "business dobrých výsledků" a business s dobrými výsledky.
Je dobré se občas zeptat, kdo na tomto procesu nejvíce profituje. Žáci to nejsou a učitelé také ne.

No jo, ale když (cituji): "OECD je mezivládní organizací, která sdružuje hospodářsky nejsilnější státy světa s pluralitním demokratickým zřízením a tržní ekonomikou. Jejím hlavním cílem je dosažení maximálního tempa hospodářského růstu v členských zemích, růstu zaměstnanosti, vzestupu životní úrovně při zachování finanční stability."...
Pokud tohle zůstane jediným kritériem hodnocení našeho školství, tak to se v budoucnu máme (spíš naše děti a vnuci) na co těšit...

Dobrý den,využívám příležitosti a připojím několik postřehů k plánovanému testování žáků základních škol.Učím matematiku na základní škole 20 let a jsem znepokojena současným stavem znalostí našich žáků. Vítám snahu tento stav změnit, ale myslím,že je nutné žáky motivovat tak,aby výsledky testů pro ně také něco znamenaly. Například stanovit určitý percentil,po jehož dosažení by žáci byli přijati na střední školu. Tomu ale musí předcházet redukce středních škol.Současný stav, kdy jsou na střední školy s maturitou přijímáni žáci s čtyřkami,je podle mého názoru, neudržitelný. To je hlavní příčina současného stavu. Je velmi obtížné motivovat žáky, kteří vědí, že přijímací řízení na střední školy je pouhá formalita. Pokud se bude s výsledky testů vhodně pracovat(například zapojíme rodiče), mohlo by to vést po určité době ke zlepšení. Konkrétní výsledky se nedají očekávat rychle. Varuji před překotnými změnami. Považuji za chybu ,že se učitelé neozvali hlasitě před ŠVP.A vítám snahu pana ministra, dát prostor učitelům vyjádřit se k této problematice.S pozdravem Mgr.Ivana Doležalová

Paní Ivana Doležalová píše: "Například stanovit určitý percentil,po jehož dosažení by žáci byli přijati na střední školu."

Nevím, zda je (zejména pro slabší žáky) motivující: “Ať se budete učit, jak chcete, 30% z vás nebude mít šanci.” Navíc -pokud je pravda, že nejlepší výsledky mívají děti z bohatších regionů, pak většinu míst na SŠ by mohly obsadit právě tyto děti. Nebo zakážeme studentům studovat mimo svůj region? Nebo vezmeme různý metr na různé regiony/školy?

Dále: "Tomu ale musí předcházet redukce středních škol. Současný stav, kdy jsou na střední školy s maturitou přijímáni žáci s čtyřkami,je podle mého názoru, neudržitelný."

Jsou dva různé přístupy – ten první je, že využiji faktu, že v každé populaci se najde určité malé procento jedinců, kteří zvlánou učivo (i život) tak nějak od sebe (přes to, že mají mizerné učitele i vzdělávací systém) a těm umožním vystudovat, zbytek pošlu do montoven. Tady je redukce škol a restriktivní testování na místě.

Druhý přístup je ten, že si uvědomím, že naprostá většina dětí je vzdělavatelná a pokusím se tohoto potenciálu využít v jejich prospěch a následně ve prospěch společnosti. Jenže tento přístup (který se celosvětově prosazuje) klade daleko vyšší nároky na učitele a celý školský systém.


Modelovým příkladem může být srovnání výsledků žáků 9.tříd a osmiletých gymnázií. Vzhledem k tomu, že v tomto věku jsou nyní slabé ročníky, pravděpodobně na osmiletých gymnáziích studují i slabší žáci. Ale i s těmito žáky mají gymnázia dobré výsledky. Zdůrazňuje se, testy PISA dopadly katastrofálně. Troufám si tvrdit, že bez osmiletých gymnázií by dopadly ještě hůř.

Je cílem zlepšování čtenářských, matematických a jazykových dovedností? Pokud ano, lze jej dosáhnout snížením počtu škol? (Navíc během deseti let doroste do středoškolského věku početnější generace Husákových vnuků.)

Neviděla bych to tak černě, vzdělání má samočistící mechanismy (vzpomeňme Svěrákovu Princeznu Zubejdu).

Plošné testování
- nezmění postoj společnosti ke vzdělání
- učitel se ocitne v zoufalé situaci ( Má zajistit rovné příležitosti pro všechny, tedy podpořit všechny žáky k úspěšnému dosažení základního vzdělání, nebo se má vrátit k osvědčeným metodám měření výkonu a hodnotit žáka podle toho? )
- výpovědní hodnota bude významně zkreslená – opět budou žáci hodnoceni na základě okamžitého výkonu a dokonce na základě tohoto jednorázového výkonu bude hodnocena celá škola, možná podle těchto výkonů žáků budou škole i přidělovány finanční prostředky
- nikdo se zatím konkrétně nevyjádřil, jakým způsobem bude zohledněna různá klientela jednotlivých škol ( žáci s inteligencí v hraničním pásmu, počet žáků ze sociálně slabého prostředí,….)
- učitelé nemají problém s tím, co mají učit a co mají od žáků chtít, ale mají významný problém s tím, koho učí (Zeptá se někdo také rodičů, proč jejich děti nedosahují odpovídajících výsledků, nebo zase bude za všechno zodpovědný pouze učitel? )
- testování elektronickou formou podle mé zkušenosti může vést žáky k nahodilé volbě odpovědí ( prostě něco odklikají )
- testování může poškodit slabé žáky, kteří potřebují největší podporu, ale pro školu bude výhodnější se zaměřit na lepší žáky, aby si vylepšila výsledky testování JS

Mohu se zeptat, jak dnes "dopadl" Kulatý stůl? Byl jste tam někdo?

Jano, kulatý stůl nemůže "dopadnout", jak ostatně hned na začátku podotkl Tomáš Feřtek, moderátor.
Ale zajímavé to rozhodně bylo, jako vždy. Myslím, že brzy se budete moci podívat na sestřih a na prezentace panelistů.
Určitě to bude avizováno i na ceskaskola.cz.
Lenka