Jak prosím řešíte zadávání domácích úkolů a jejich následné hodnocení při hodině informatiky u dětí, kteří buď nevlastní PC nebo nemají např. přístup na internet? Řeším to již osmý rok a jediné rozumné a především spravedlivé řešení pro všechny žáky mně přijde domácí úkoly prostě nezadávat. Řešil jsem to tak, že jsem se domluvil v městské knihovně nebo např. mohou žáci po vyučování v určenou hodinu využívat školní PC. To ale není myslím to správné...
Budu moc rád za každou radu a inspiraci.

Nedávno jsem učil informatiku na gymnáziu a taky se stávalo, že někteří studenti neměli doma k dispozici dost výkonný počítač s potřebným softwarem (např. na střih videa). Domácí úkoly jsem vysloveně nezadával, ale samostatnou práci ano. Na vypracování samostatných prací byl čas v hodinách a kdo nestíhal, mohl pracovat po vyučování v učebně nebo doma. V našem gymnáziu máme v počítačové učebně "volné hodiny" s dozorem právě pro studenty, kteří nemají počítač doma. Za dozor dává paní ředitelka nějaké odměny, ne moc, ale dají se při tom dělat přípravy, takže učitelé se na tyhle dozory hlásí docela rádi. Studenti tam bohužel téměř výhradně hrají střílečky...

Zájmový kroužek. Osvědčené.

Zájmový kroužek? Jak to myslíte? Mohl/a byste trochu rozvést? Zajímalo by nás to.

Děkuji za reakce na moji otázku. S tím zájmovým kroužkem by mě to také zajímalo... Ohledně reakce Ivana Ryanta... Mám bohužel naprosto stejné zkušenosti. Jedná se mně hlavně o to, jak žáky hodnotit. V ČJ, M atd. dostanou žáci integraci a je vyřešeno. Jak ale u PC. Přeci to, že dítě nemá doma vlastní PC, je také znevýhodnění. Mám tedy takovéto žáky hodnotit mírněji? Vůbec? Stejně? Opravdu se snažím veškeré práce zadávat a zpracovávat během vyučování, což je ale zase při dotaci 1hod/týden dost zdržující. Přičteme-li k tomu občasnou nemoc žáků, prázdniny, státní svátky atd. Zatím hodnotím všechny žáky stejným metrem (samozřejmě s ohledem na jejich schopnosti a vyzrálost), ale nemám z toho zrovna úplně ten nejlepší pocit. Na druhou stranu. Prokazatelně nemají doma PC 1-2 žáci z každé třídy. U ostatních je to myslím spíše výmluva (nejde internet, "spadl" počítač, naši mně ho zakázali). Vrcholné číslo předvedla minulý školní rok žákyně osmé třídy, která mně napsala, že ji nejde PC a internet. Legrační na tom bylo, že to poslala online z chatu z Facebooku, z vlastního PC

Leda zadávat domácí úkoly do dvojic - žák, který nemá doma počítač, by ho dělal společně se spolužákem, který ho doma má.

I to jsem zkoušel. Zdá se to být každopádně jako jedno z řešení. Nicméně zase vidím trošku háček v tom, aby úkol opravdu vypracovali samostatně, či alespoň oba úkoly společně dohromady. Jako jedna možnost, jak toto vyřešit, je (dle rady Dr. Brdičky) zadávat každému žáku jiný úkol. Už jsem to vyzkoušel... Sice to možná efekt přineslo, ale na opravování abych měl brigádníka

Tak už jednině udělat v rozvrhu samostatnou hodinu "Domácí úkoly"...

Tak to zkusím navrhnout! Jaký tomu dáme název?

Ve škole (nebo kurzu) se žáci naučí pracovat se zařízením (vč. příslušenství, u PC software, dále jen zařízení), které má škola k dispozici. Za domácí úkol je možné dávat pouze takové úlohy, které mohou řešit i bez tohoto zařízení.

Pokud se jedná o problematiku, pro níž mají někteří žáci k dispozici domácí vybavení, je zřejmé, že ho mohou využít. Ale nesmí dojít jakémukoliv vylučování těch, kdo zařízení nemají.

Pokud se jedná o běžné zařízení, například učení kolik je hodin, jsou hodiny asi ve všech domácnostech.

Pokud se jedná o speciální zařízení, například o mikroskop, hvězdářský dalekohled, chemická laboratoř, speciální nebo licencovaný software, není možné, aby děti, které taková zařízení nemají, byly nějak vylučovány.

Řešení: zájmové kroužky pro příchozí. Žák nemusí být registrován a zapsán do kroužku po celý rok, kde by byla sledovaná jeho docházka a aktivita. Jde o to umožnit žákům používat zařízení školy podle jejich zájmu, tedy například k provádění domácích úkolů.

U PC jde například o software, škola má na vybraný sw licence a nemůže chtít po žácích, aby měli tentýž software. Nejde jen o kancelářský balíček nebo kreslení, ale i o další a další software, výuková CD, využívání příslušenství (skener, tiskárna, připojení na internet) a rady vedoucího kroužku. Vedoucí už neučí, to se se žáci naučili při vyučování, pouze jim umožní přístup k zařízení a podle potřeby jim radí. Hlavní je umožnit jim rovný přístup.

Například na středních odborných školách mají školy licence na speciální software, který žáci doma většinou nemají. Tolik jen na okraj k tématu.