Ing. Miroslav Martiňák píše:
Komentář k indikátoru: F-9-1-01-2 - Žák uvede s použitím tabulek pro základní školu značky a základní (hlavní) jednotky následujících fyzikálních veličin – délka, dráha, plošný obsah, objem, hmotnost, čas, rychlost, síla, hustota, tlak, práce, energie, výkon, teplo, teplota, elektrický proud, elektrické napětí a elektrický odpor.
Určitým kompromisem by bylo z těchto vyjmenovaných veličin v identifikátoru vybrat ty nejzákladnější, v praktickém životě nejfrekventovanější (délka, hmotnost, čas, objem, teplota,síla, práce, výkon, energie (včetně tepla), el.napětí, el.proud, frekvence- tyto znát bez tabulek) a ostatní případně s tabulkama a tam by již nemuselo být žádné omezení výběru veličin, tutíž by šlo především o dovednost práce s tabulkami dle zadání.
Nyní je tedy otázkou diskuse, jaké fyzikální veličiny jsou v běžném životě prodavačky oděvů ty základní. Myslím že ona moc znalost jakým písmenem se značí práce a jakou má jednotku nepotřebuje. Podobné je to s dalšími veličinami. (energie, síla, ...) Pánové, uvědomte si prosím, že toto jsou minima - neboli to co by měl zvládnout každý a ne optimum, případně maximum. Myslím si, že možnost využít tabulky je zde zcela na místě. Je třeba si také uvědomit, že žáci se neučí jen fyziku, ale také dalších cca 10 předmětů, které také musí umět. Proto si myslím, že takto nastavené indikátory jsou rozumným minimem.
. A tam bychom mohli tímto ulevováním v budoucnu dospět. Když si zvyknou na to, že si nic nemusí pamatovat, tak si zakládají na pěkný průšvih v dalším vzdělávání.
