K základní úrovni obtížnosti mám tyto poznámky:

4. V této otázce by nemělo být uvedeno, že se jedná o obrázek, který má 256 odstínů šedi, ale že jde o soubor, kde každý bod zabírá velikost v paměti 8 b. Dnes bývá velmi časté, že si v obrázku s 24b barevnou hloubkou úpravou změníte na obrázek černobílý (tedy na 256 odstínů šedé), ale barevná hloubka zůstává 24b, ne předpokládaných 8 b.

6. Přestože je zkratka ODD (optical disk drive) v pořádku, neznám žádný internetový obchod, ani nikoho, kdo by ji v praxi používal.

16.2 Pojem "místo v síti" zde může být zavádějící (používá se v OS v jiném významu). Mnohem lepší by bylo zda probíhají oba testy "ze stejného zařízení" nebo bych si dovolil vzhledem k obrázku přímo uvést, zda oba testy probíhají "ze stejného počítače".

16.3 Zde by se mohly jednotky uvádět stejně jako v obrázku (ne slovně).

20. Nejsem si jist, zda mají znát maturanti pravidla publikování na Wikipedii. Existují stovky dalších serverů, které se běžně používají a kde jsou také pravidla.

23. V relačních databázích se používají pojmy záznam (pro řádek) a atribut (pro sloupec). V Calcu se používá "pole databáze" (pro sloupec) a v Excelu se používá "pole" (pro sloupec) ve smyslu syntaktického označení atributů ve funkcích. V nápovědách je používán pojem sloupec. Asi by se zde slušelo používat místo "pole" pojem "sloupec". Nebo v zadání úlohy uvést značení, že záznam je řádek a pole je sloupec.

25.2 a 25.4 Nejde dohromady spojit "režim míchání barev". Je "barevný režim" a je "míchání barev". Barevný režim používá barevný model. Míchání barev je způsob míchání jednotlivých složek z barevného modelu (např. aditivní nebo subtraktivní). Správně by tak mělo být u CMYK - barevný model používáný při barevném tisku, RGB - barevný model používání pro zobrazování barev na displejích (monitorech).

K vyšší úrovni mám tyto poznámky:

6. Tento typ úlohy není vhodný. Ve výsledcích je uvedena jako správná odpověď B, kde je z textu pojem "Cílem výuky" interpretován jako "Cílem vzdělávání" - to je zavádějící hlavně v tom, že v odpovědí D se vyskytují všechny pojmy, které jsou v textu uvedeny - ale není to správná odpověď. Žák není schopen takto analyzovat klíčová slova z textu.

9. Tato otázka je hypotetická z hlediska uváděných konkrétních parametrů (400W, 1TB, Core 2). Ty lze určit na základě specifikace konkrétní základní desky, na což není prostor. Nelze tedy s jistotou říci, zda je možné dané komponenty k zákl. desce vůbec připojit. Podobně by mohla znít i otázka k připojování periférií do portů počítače. To ale připomíná hru pro batolata, které se snaží vložit geometrické tvary do vhodných otvorů. Tuto úlohu bych z testu zcela vypustil.

14. V principu jde o převody jednotek jako v otázce č.1. Je to zbytečné vzhledem k zjištění platnosti IP adresy. V této otázce je možné uvést všechny odpovědi v desítkové soustavě a zjišťovat, zda žák ví, že je rozsah omezen. Otázka se mi zdá velmi primitivní.

16. Otázka je záludná ve dvou podmínkách. Doporučil bych jen první podmínku "komu dojde e-mail" neboť už tím se zjistí, zda žák uvedeným zkratkám rozumí.

23. Pojem "malware" je nadřazený pojmu "spyware". Z principu by měl být tedy uznán také jako správná odpověď, byť ne každý malware odesílá data z počítače. Možnost "malware" bych raději z možností vypustil.

Děkujeme, tiskovou kvalitu obrázků si do budoucna více ohlídáme. Při používání sešitů při pretestech jsme zásadní problém neregistrovali.


Panu Knoblochovi jsme s koordinátorem odeslali konkrétní reakce na úlohy, závěr společné diskuse s Vámi zde posdílíme, až se dohodneme

Nad reakcemi Pavla Knoblocha nás ale napadly obecnější připomínky

• čtenáři reagují jen na teoretický test, který je ale jen zlomkem celého rámce zkoušky; největší inovací zkoušky je právě test praktický, o kterém se na červnových debatách se školami nejvíce diskutovalo
• zásadním parametrem úlohy v teoretickém testu je to, jestli "měří" to co má a vhodnou metodou a nakolik úloha rozlišila dobré žáky od těch, kteří v tématu spíše tápou; ano, je to ten proces komisí, které posuzují samotné úlohy a následně rozhodnou, jestli stačí měnit jen klíč v řešení nebo případně vypustit úlohu z testu jako takovou; s kolegy jsme zatím neshledali po několika revizích celého ilustračního testu důvod nějakou úlohu označit za tolik rizikovou, že by při ostrém nasazení musela být vynechána nebo jí byl změněn klíč; máte jiný názor?
• nezapomeňme prosím, že pro informatiku nebylo zatím vyhlášeno hraniční skóre, které musí odpovídat i obsahové interpretaci - kolik bodů by museli Vaši žáci z ilustračního testu CERMATu dostat, aby u Vás prošli ještě na dostatečně, případně aby dostali dokonce výbornou?

Pěkné léto, Petr N

Já hodnotím procenty, takže na čtyřku minimálně 40 % a na jedničku minimálně 91 %. Nicméně chápu, že u maturity bude asi třeba nároky o něco snížit.

Díky za příspěvek. O snižování nároků jsme v týmu připravujícím maturitu z informatiky zatím nemluvili

Naše otázka směřovala především k tomu, jaká procenta (je to přehlednější, než body) byste volili pro konkrétní zveřejněný ilustrační test, resp. obě jeho části, obou úrovní obtížnosti. Čili pokud je ilustrační test lehčí v teoretické části, požadoval byste třeba i 60%, pokud těžší, třeba v praktické části, spokojil byste se se 30%. Jaká je tedy obtížnost ilustračního testu ve srovnání s vašimi obvyklými zadáními, a jak to případně mění požadovaný výsledek pro čtyřku?

Snížením jsem u celkového výsledku myslel, že např. pro matematiku je limit 33 %, takže 40 % je pochopitelně trochu přísné. Vyšší hranici bych nedával, koneckonců nejvyšší požadované minimum (divné spojení, já vím) je 44 % u cizích jazyků.

Pokud by se jednalo o jednotlivé části, tak u didaktického testu by měl žák odpovědět správně aspoň na 50 %, u praktického testu (s ohledem na celkem nízkou časovou dotaci) bych dal 30 %.

Vše napsané platí pro základní úroveň, vyšší jsem jen rychle přečetl.

Rozumím. Nechci tu tvrdit, že nastavení u jiných předmětů nebude mít vliv na informatiku, ale rozhodující je opravdu konstrukce testu (např. zastoupení otázek různé obtížnosti) a názor na standard výkonu maturanta - a na ten se tady právě ptáme.
Jako ilustraci jiného vlivu konstrukce testu uvedu rozdíl proti testu z matematiky: jejich test obsahuje značné množství otevřenách otázek, které velmi efektivně snižují tzv. náhodné skóre (odpověď se téměř nedá tipnout). Tuto možnost v informatice nemáme, takže průměrný výsledek náhodného vyplnění záznamového archu bude u nás znatelně vyšší. O to výš musí být i naše cut-off skóre, pokud nechceme nechat projít ty, kteří se trefili náhodou.



Bezva, díky za názor, přesně takhle jsem to myslel. Mimochodem, docela dobře se shoduje s názorem učitelů, se kterými jsme toto diskutovali osobně.

Jestli k tomu mohu ještě poznámku, ačkoliv praktický subtest považuji za výbornou věc, nevím, zda na 75 minut není té práce moc. Možná ale maturanty podceňuji.

PS: Zkusím to dát v září čtvrťákům, jak se s tím poperou. Ještě netuší, co je čeká.

Poznámku určitě můžete, nedá se říct, že byste tím tady překážel bouřlivé diskusi Právě v reakce na praktický subtest jsme doufali. To je to, co je na MZI nové, v celostátním měřítku zatím nevyzkoušené a názor kolegů nás velmi zajímá.

Práce je tam hodně, opravdu není moc času na zaváhání. I proto jsou úkoly utříděny tak, aby bylo jasné, co je lehčí, a do čeho se tedy pustit přednostně. Každopádně se ukazuje, že zvládnout se test dá. Zmíním několik aspektů, které je dobré si v této souvislosti uvědomit.
1) Formát praktické části je pro mnoho studentů dosud neznámý, a jeho poznávání je taky bude stát čas. Je to podobné, jako zvyknout si na přepis odpovědí z didaktického testu do záznamového archu, a vůbec celou řešitelskou taktiku související s didaktickým testem. I tady je tedy užitečné sžít se s formou. Toto umožnit je jedna ze zásadních úloh ilustračního testu.
2) Je potřeba u testu neokounět. Ukazuje se, že když už člověk nebádá nad strukturou subtestu, nasadí vyšší než víkendové tempo práce a nezasekává se tím, že by musel neúměrně mnoho postupů vymýšlet za chodu, stíhá.
3) Pro složení zkoušky stačí "něco udělat", pro pěknou známku v testu už může být podstatná efektivita práce. Tedy základní postupy "mít v krvi", např. přepínání oken klávesovou zkratkou. Dále optimální volba úkolu, tedy kde mám šanci na nejvíc bodů za nejméně času (s ohledem na to, co vím, že ne/umím). A samozřejmě, a to bych chtěl zdůraznit, optimální volba způsobu: označím tisíc řádků v tabulkáči myší, Shiftem a šipkou, nebo si uvědomím Shift a PageDown, nebo se vlastně chtělo "označit vše"? Podobně jde i o volbu aplikací jako takových. Samozřejmě se do toho opět promítají osobní preference, já mám radši zkratky, někdo jiný myš... Nic z toho samozřejmě není podmínkou splnění zkoušky, ale může to hodně pomoct. I potom v životě.



Určitě pak dejte vědět, jak to dopadlo.

Mohu se zeptat, jaká je hodinová dotace na výuku informatiky na SŠ? Pokud bude jednotná maturita, měly by být výchozí podmínky stejné na všech SŠ (což se netýká jen informatiky).