Díky pane Sotoláři za velmi trefný komentář. Jdu pozdě, takže některé úvahy utekly trochu bokem - zkusím to vzít od začátku a vyjasnit některé určující momenty.
Mgr. Zdeněk Sotolář píše:
"Zařazením informatiky do trojice povinně volitelných předmětů stát mj. deklaroval, jakou důležitost předmětu přikládá."
Důležitost IT předmětu, nebo důležitost IT dovedností (gramotnosti, kompetence)?
Tento rozdíl si ve školství uvědomuje příliš málo lidí. Osobně bych si tipnul, že ti, kdo dali dohromady původní maturitní model, si ho taky neuvědomovali. Informatikáři se k věci dostali až potom. Abych odpověděl: stát deklaroval důležitost obojího nerozdílně. Na nás pak je, abychom šanci využili i k tomu, že ten rozdíl vysvětlíme. Jak školské veřejnosti, tak státu.
Mgr. Zdeněk Sotolář píše:
Je opravdu důležité, aby i kuchař nebo kosmetička (a řada dalších) maturovali povinně z předmětu informatika? Je samozřejmě důležité,aby i kuchař a kosmetička uměli "přiměřeně" pracovat s počítačem. Ale to samo myslím není důvodem maturity z informatiky jako předmětu, jako základu samostatného oboru.
Plně souhlasím. Hodně nedorozumění (např, i směrem k vysokým školám) způsobuje to pojmenování "informatika". Původně to byl "Informačně technologický základ". Když se podíváte na katalogy (nebo rychleji - na ilustrační testy), uvidíte následující: Úroveň Z, i pro kuchaře a kosmetičky, je o používání počítače. Úroveň V je o informatikce jako oboru, jak ho popisujete. Nelze to brát do důsledků, samozřejmě je to v mezích katalogu, který tam nechává značný průnik. Každopádně nikdo v CERMATu (a doufám, že ani nikde jinde) netvrdí, že kuchař má umět programovat.
Citace:
Jen by se měla proměnit výuka všech předmětů tak, aby žáky nutila smysluplě používat IT. (Např. slohová práce v textovém editoru s důrazem na typografická pravidla.)
Díky za tato slova. I sem směřoval dopad maturity z informatiky. Teď mají školy o důvod méně se naznačeným směrem rozvíjet. Bohužel, pro některé to může být důvod rozhodující.
Citace:
Vymýšlení nových předmětů (viz průřezvá témata) nebo zařazování předmětu do povinné části, to jsou nejjednodušší, ale také nejhloupější způsoby, jak deklarovat důležitost jejich obsahu.
Škoda že Vám pan Sárközi, který už tomu rozumí, ve svých odpovědích hned neosvětlil, že informatika neměla být povinná zkouška. Měla být jednou z možností volby z trojice M-OSZ-I. To je podstatný rozdíl právě v tom, nakolik stát něco silově ohýbá. Zařazení informatiky jako možnosti je naopak přidání volnosti, na kterou se koneckonců těšilo několik tisíc studentů. Teď se budou učit matematiku. Jako matikář (nedouk) jsem přesvědčen, že jim to neublíží. Jako člověk se musím ptát, jestli je to správně.
K zavedení informatiky jako předmětu nebo ne: Něco málo z počítačové gramotnosti je dobré zjistit na příslušné hodině, tedy v předmětu. Pokud by vše fungovalo jak má, čili bylo normální potřebné dovednosti uplatňovat (a vyžadovat) v ostatních předmětech stejně přirozeně jako čtení, psaní a počítání, odhaduji, že v současnosti předepsaná dotace by stačila.
Co se týče informatiky jako vědního oboru, není pro něj celkem důvod na odborných školách, stačí zcela základní seznámení ze základní školy (tzn. že to existuje, čím se to zabývá, a že rutinní práce patří strojům - tím netvrdím, že si žáci ze ZŠ toto odnášejí). Naopak na gymnázium patří informatika po bok ostatním přírodním vědám, s odpovídající dotací, kurikulem, kvalifikací vyučujících... Ale to bude ještě dlouhá cesta.
A tady se vracím obloukem k podpoře státu. Není to ani tolik o samotné maturitě. Jde o to, že maturita bylo jediné významné místo, kde se stát o ten předmět zejímal. Z toho plynulo množství pozitivních vedlejších efektů, které teď dost možná zaniknou (a přiznám se, že si nejsem vědom závažných efektů negativních).
Tedy - opravdu to není tak, že by informatikáři nebo CERMAT chtěli vyřešit situaci oboru zavedením povinné zkoušky. Ty souvislosti jsou o dost širší.
