Dobrý den, musím se taky připojit k diskusi.
Mám vystudovanou SPgŠ, Speciální pedagogiku předškolního věku (Bc.) a dálkově pak Předškolní pedagogiku (Mgr.). Musím z vlastní zkušenosti říct, že kdybych nastoupila do praxe hned po ukončení střední školy asi by to za moc nestálo. Nemyslím tím, že bych děti neuměla „naučit“ cvičit, kreslit a zpívat, ale chyběla by mi taková ta „odbornost“ (či jak to nazvat). Až na VŠ jsem se dozvěděla, co je to RVP. Na SŠ nám tvrdili, že je to to samé jako Výchovný plán pro jesle a MŠ
Jen, že se „to“ jinak jmenuje, a když budeme chtít s dětmi dělat tělesnou výchovu, jen místo TV do plánu napíšeme Dítě a jeho tělo
(Snad už toto na SŠ netvrdí.) Až na VŠ jsem zjistila, že to tak zdaleka není!
Na druhou stranu SŠ mně dala takový ten pořádný základ, na který jsem mohla na VŠ nabalovat další informace. Ovšem co se týče výše zmiňovaných metodik, tak že bychom jich na SŠ měli zase tolik, to se říct nedá. Spíš se dbalo na to, abychom uměly akrobacie na bradlech apod.
Nechci v žádném případě hanit SPgŠ, jen chci říct, že jsem PRO vysokoškolské vzdělání učitelek. I když mám vynikající kolegyně, které mají pouze SPgŠ a jsou výborné
A na druhou stranu věřím, že i absolventka VŠ může být v praxi nepoužitelná…