Standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání vymezuje pro 2. stupeň ZŠ v části FINANČNÍ PRODUKTY následující:
Obsah

- služby bank, aktivní a pasivní operace
- produkty finančního trhu pro investování a pro získávání prostředků
- pojištění
- úročení

Výsledky

- uvede příklady použití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení
- uvede a porovná nejobvyklejší způsoby krytí deficitu (úvěry, splátkový prodej, leasing)
- vysvětlí význam úroku placeného a přijatého
- uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy je využít

Zajímají nás především odpovědi na následující otázky:

1. Souhlasíte s Obsahem a vymezením Výsledků této části Standardu?
2. Jaké úpravy této části Standardu byste navrhli? Co zásadního v této části chybí?
3. Co dalšího vás k této části Standardu napadá?

Uvítáme jakékoli Vaše podněty!

Komentář můžete přidat pomocí tlačítka ODPOVĚDĚT (vlevo nahoře nebo dole). Také můžete použít tlačítko CITACE (vpravo dole), aby bylo zřejmé, na který příspěvek reagujete.

Postřehy, které přímo nesouvisí se Standardem finanční gramotnosti, můžete psát do obecného diskuzního fóra k finanční gramotnosti.

Pro informaci připojujeme celé Standardy finanční gramotnosti.

Dobrý den,
myslím si, že u kreditních a debetních karet by měli žáci znát především rozdíl mezi nimi, tj. čí peníze používají.
Produkty investování mi přijdou pro žáky základních škol poměrně složité, možná by pro ně stačily produkty spoření, které v RVP chybí. Případně produkty investování velmi zjednodušeně.
Stejně jako u RVP pro SŠ i zde se mi nelíbí krytí deficitu úvěrem. Pokud se nechci dostat do finančních potíží, pak mohu úvěr čerpat pouze tehdy, pokud jsou výdaje domácnosti včetně splátek úvěru menší než příjmy.
Co se prosím myslí aktivní a pasivní operací ? Děkuji.
Hodánková

Vážená paní kolegyně,

máte pravdu v tom, že uvést příklady použití debetní a kreditní karty a vysvětlit jejich omezení může být málo a že jádro je v tom, znát rozdíl mezi nimi, uvědomit si rozdíly v používání.

Děkujeme také za připomínku, která se týká náročnosti obsahu produkty finančního trhu. Formulaci o krytí deficitu úvěrem určitě zvážíme.

Co se týče aktivních a pasivních operací, v souvislosti s bankovními službami se uvádí následující:
- aktivní operace: úvěry - poskytování půjček
- pasivní operace: vklady, vedení účtu (a vydávání platebních karet).

"- uvede příklady použití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení"

Příliš nerozumím tomu, proč jsou vybrány zrovna tyto dva konkretní finanční produkty. Přivítal bych zdůvodnění autorů standardů, proč sem nezařadili i jiné produkty, nebo proč nepoužili obecnější formulaci...

Vážený pane kolego,

stanovisko autorů Standardů finanční gramotnosti se nám nejpíše nepodaří získat, protože Standardy připravovala vícečlenná meziresortní pracovní skupina. Standardy finanční gramotnosti vznikly na základě konsenzu členů této skupiny.

Dovolím si s Vámi nesouhlasit v tom, že jsou v části FINANČNÍ PRODUKTY vybrány pouze 2 produkty, a to debetní a platební karty. Standard uvádí:
- produkty finančního trhu pro investování
- produkty finančního trhu pro získávání prostředků
- pojištění.

Domnívám se, že důvodem, proč je do Standardu finanční gramotnosti explicitně zařazena debetní a kreditní platební karta, je to, že jsou tyto 2 produkty v běžném životě často zaměňovány (kreditní karta je považována za debetní a naopak).

Oficiální diskuze nad Standardy finanční gramotnosti skončila dne 30. 4. 2012.
Velmi děkujeme všem zúčastněným za připomínky, komentáře a postřehy!

Diskuzi neuzavíráme. Pokud budete mít potřebu diskutovat nad Standardy FG dále, můžete pokračovat v tomto diskuzním prostoru, nebo i jinde na Metodickém portálu RVP.cz.