A nebo se po 10 letech plošného testování ukáže, že to k ničemu není a že pes byl zakopán jinde... Máme za sebou 2 roky plošného testování u státních maturit a rok plošného testování v 5. a 9. ročnících. Co se změnilo? A co se změnilo k lepšímu?

Jeden zcela reálný kladný důsledek je jasný. Polovina loňských neúspěšných maturantů letos maturitu udělala. Většina z nich loni neuspěla u společné části. Znamená to, že díky státní maturitě se zlepšili tak, že v současnosti splňují to minimum, keré je nutné k jejímu vykonání (kdyby státní maturita neexistovala maturitní vysvědčení by dostali už v loňském roce a ke zlepšení v jejich znalostech by nedošlo). Většina těchto studentů zřejmě patří mezi méně motivované děti méně vzdělaných rodičů, které měla státní maturita poškozovat. Ukazuje se tedy, že opak je pravdou a státní maturita je v jejich případě daleko přínosnější než předchozích x let simulovaného studia (to samozřejmě platí pouze za předpokladu, že vzdělání vzniká duševní činností a ne přebíráním diplomů).
Hůře vyčíslitelnou skupinu tvoří studenti, kteří maturitu udělali napoprvé a to hlavně díky tomu, že se báli neúspěchu a zvýšili své studijní úsilí (znám jich několik osobně a je jich rozhodně více než těch, kteří zvýšili své studijní úsilí kvůli budoucí prospěritě ČR).
Konkrétním přínosem pro výuku matematiky je skutečnost, že obě verze státní maturity obsahují příklady, které vedou k přemýšlení více než je obvyklý standard středoškolské matematiky, což některé svědomitější učitele vede ke snaze měnit výuku (to vím z několika osobních diskusí). I když to není masová záležitost, každý takový učitel je úspěch a je jich rozhodně víc než těch, kteří nad svou výukou začali přemýšlet kvůli zavádění ŠVP (takového jsem nepotkal ani jednoho).

Vážení diskutující! K 29.6. skončila oficiální diskuze. Znamená to, že k tomu dni vypracujeme oficiální shrnutí. Jinak samozřejmě můžete v debatě pokračovat!
Děkujeme vám za účast a příspěvky!

Je sice pravda. že st. maturita je svým způsobem také plošné testování, ale jinak je ta argumentace opravdu divná. I u nestátních maturit bylo přece běžné, že neúspěšní maturanti se na podzim zlepšili. Prostor pro diskuzi o st.maturitách je ale jinde a je nevyužitý.

Odkaz na můj nejnovější článek k tématu klíčové kompetence:

JAK BY MOHLY VYPADAT KVALITNÍ MATURITY…

"S rámcovými vzdělávacími programy přišlo do všech středních škol nové pojetí výuky zaměřené na klíčové kompetence, očekávané výstupy a průřezová témata. Učivo již není hlavním cílem výuky, ale stalo se prostředkem k jejich dosahování. Měla by se změnit i maturitní zkouška? Určitě!"

http://www.eduin.cz/titulka/jak-by-mohly-vypadat-kvalitni-maturity/

Je jistě dobře uvažovat o st. maturitách, ale je také namístě vědět, že současná podoba st. maturit volbu obhajoby závěrečné práce obsahuje (pro jednotlivé předměty) - v článku pana kolegy tedy tolik nového není. Nevím, zda se někde prosadí - spoléhat na opakovanou spolupráci odborníků z vnějšku - zadarmo?

Samozřejmě, že st. maturity zkouší nějaký věcný obsah - i výuka přece realizuje KK na konkrétním obsahu. Jde o to, zda st. maturity tento věcný obsah zkoušejí tradičně - nedávný komentář zde chválí st. maturity z M, že svým pojetím změní konečně výuku ve smyslu ŠVP.

Sloh by se měl logicky hodnotit velmi individuálně - podle originality, myšlenkové bohatosti. To je ale těžko měřitelné a neobjektivní. St. maturity bojují za objektivitu za každou cenu.

Ano, v článku píši, že obhajoby závěrečných prací současná maturita umožňuje. Ale je velký rozdíl, když půjde o povinnou součást a základ maturit, nebo když jako dnes půjde jen o něco navíc a nepovinného! Současná maturita dosažení hlavních cílů RVP (klíčových kompetencí) neověřuje vůbec... Její koncept je zastaralý a vychází ze zrušených osnov!

Ano - maturita jako obhajoba závěr.prací by byla skvělá. Znamenalo by to ale, že se stát vzdá snahy maturitou kontrolovat úroveň škol a dosažené faktické znalosti maturantů (s naplánovaným počtem neúspěšných) a marných pokusů o objektivitu. Za úroveň výuky v předmětech by ručila škola a k maturitě by měli jít jen studenti, kteří opravdu studium zvládli. Maturita by byla jakýmsi formálním završením a absolvenstké práce by by byly jistě vhodným prostředkem komplexního rozvoje. Těžko by ovšem někdo zcela neprošel, těžko by šlo proces zcela objektivizovat.

Uvědomuji si, že představuji od základů jiný pohled na maturitní zkoušku - zkoušku, kde mohou absolventi ukázat, co všechno se naučili; nikoliv síto, kterým má někdo propadnout... Ale myslím si, že by takovouto maturitu akceptovaly vysoké školy spíše než tu současnou i minulou!

Pokusme se od maturity přejít opět ke gramotnostem a KK. V předcházejících příspěvcích se hodně mluví o gramotnosti z pohledu čtení, psaní a počítání. Nezapomínáme občas na toto (citace):

Z hlediska společenského musíme gramotnost posuzovat v širších souvislostech, které zvýrazňují rozsah sociálních rolí - hovoříme o sociální gramotnosti. Jedná se o širší pozadí hodnot, znalostí i zcela konkrétních univerzálních, obecných dovedností.
Můžeme hovořit o čtyřech základních typech gramotnosti, které spolu úzce souvisí:
demokratická gramotnost (schopnost občanů chápat podstatu demokracie);
tržní gramotnost (znalosti a dovednosti nutné pro zvládání osobního i profesního života v tržních vztazích);
metodologická gramotnost (zvládnutí základních operací klasické logiky a obecné metodologie řešení problémů - práce s daty, informacemi, výběr variant, týmová práce, elementární statistické metody atp.);
existenciální gramotnost (schopnost klást si základní otázky smyslu a hodnoty lidské existence, hledat řešení, akceptovat toleranci, umění plánovat svůj život, nalézat vztah k okolí, budování osobní a společenské odpovědnosti atd.).
Autor: PhDr. Zdeněk Palán, Ph.D., Andragogický slovník