Dobrý večer,
toto mne také napadlo. s tabulkami jsme v Asociaci středoškolských češtinářů pracovali (bližší informace na e-mailu ascestinaru@seznam.cz).

Dobrý den,
domnívám se, že pozitivem centrálního hodnocení je to, že hodnotitel posoudí nezávisle text a posuzuje opravdu pouze daný text, danou písemnou práci, nikoli obraz žáka v souvislosti s textem a jeho přechozím studiem. Hodnocení je založeno pouze na posouzení textu, nikoli na dalších vedlejších faktorech. V tomto ohledu je hodnocení nezávislé.
Co se členění textu týká, tak se vychází z toho, že je třeba text logicky členit podle toho, jaká je jeho struktura a souvislost nebo nesouvislost uváděných informací. To, že žák má umět uplatňovat zásady kompoziční výstavby textu, nesouvisí s tím, zda se naučí nějaké obecné pokyny pro to, jak který útvar nebo typ textu členit, ale s tím, zda dokáže vytvořit myšlenkově ucelený, strukturovaný a koherentní text. Jistě se shodneme na tom, že je třeba jakýkoliv text členit podle toho, zda spolu dané informace souvisejí nebo nesouvisejí, nikoli podle univerzálního pravidla, že text má být členěn a je jedno jak. Při přípravách na hodnocení PP tedy zcela jistě byla zmíněna tato zásada členění textu, která je obecně mimo jiné uvedena i v Katalogu požadavků.
Hodnocení žáků PP s tzv. PUP, tedy s přiznaným uzpůsobením podmínek zkoušky, si zcela jistě zaslouží mimořádnou pozornost.
Co se čtenářského komfortu týká, je třeba říci, že se pohybujeme v určité dané komunikační situaci, mluvíme o hodnotiteli, žákovi a písemné práci, v tomto kontextu je také spojení „čtenářský komfort“ používáno. Nemluvíme o situaci, kdy se adresátovi dostane do rukou text, kterému z podstaty věci nerozumí a rozumět nemůže, protože není jeho cílovým adresátem. Předpokládám, že odborná studie z lingvistiky nemá svého modelového adresáta v uklízečce, že autor studii píše pro jistý okruh čtenářů, pro jistý typ čtenáře. Autor textu předpokládá, pro jakého adresáta text píše a i podle toho text formuluje, volí jazykové prostředky apod. V tom spočívá přece i princip pojetí funkčních stylů.
Čtenářský komfort souvisí s pojetím koherence textu, jako interakce mezi čtenářem a textem, pojímáme jej jako míru úsilí, které musí adresát textu vynaložit, aby textu rozuměl. Je nutné toto pojetí chápat v souvislosti s hodnocením písemných prací, mluvilo se často také o chybách, které narušují porozumění textu nebo přímo brání porozumění textu, zdá se nám však, že „čtenářský komfort“ je v tomto kontextu výstižnější, protože při mnoha diskusích s učiteli a hodnotiteli jsme se shodli na tom, že se češtinář bude snažit danému písemnému projevu porozumět vždy, ale bude vyvíjet třeba větší úsilí, aby se v daném textu zorientoval. Čím méně úsilí adresát musí vynaložit, tím více je text soudržný, a tedy i pro adresáta přijatelný.
Součástí připravovaného metodického balíčku bude i přiblížení toho, jak je chápán „čtenářský komfort“ a další obecné pojmy uvedené v bodové škále.
Zcela jistě se shodneme na tom, že je třeba doplnit konkrétní a ukázkové příklady k bodové škále, konkretizovat bodovou škálu můžeme pouze pomocí ukázkových prací a způsobu hodnocení, na němž se podle ní shodneme. Bodová škála a popis kritérií by měl zůstat do jisté míry univerzální, a to tak, aby platil pro různé typy textů, které jsou u maturitní zkoušky zadávány a které ohodnotit potřebujeme.
Když se v loňském roce konala školení centrálních hodnotitelů, tak právě toto bylo předmětem a středem jejich zájmu, ohodnotit určité množství písemných prací a shodnout se při aplikaci pravidel hodnocení a popisu v bodové škále.

Nemyslím si, že jde různé druhy textů hodnotit stejnými kritérii. Např. texty umělecké, odborné a publicistické mají zcela jinou podstatu! Hodnoticí kritéria by tuto rozdílnou povahu textů měla zohledňovat...

Dobrý den,
kritéria hodnocení jsou koncipována tak, aby bylo možné jejich prostřednictvím popsat text jako celek. Postupuje se tedy od posouzení toho, zda text odpovídá zadané komunikační situaci a zadanému tématu, přes to, jakým způsobem jsou voleny jednotlivé jazykové prostředky, k tomu, jaká je jeho větná stavba a celková soudržnost. V rámci všech kritérií je nutné také zohlednit, jak text reaguje na danou komunikační situaci, funkční styl a slohový útvar, tento aspekt se zcela jistě promítne do posouzení volby jazykových prostředků, celkové výstavby textu apod. V kritériích hodnocení písemné práce z ČJL jsou obecně zohledněny všechny oblasti, které umožňují posoudit různé typy textů, právě z těchto důvodů pracujeme s pojmem „funkčnost“ (co je funkční v jedné komunikační situaci, nemusí být funkční v jiné). Hodnoticí kritéria tedy z podstaty věci rozdílnou povahu textů zohledňují, a to především vzhledem k rozdílným zadáním.

Pojem "funkčnost" jste si sami vymysleli, nebo je někde vysvětlen v učebnicích, RVP, katalogu či odborné literatuře? Prosím o odkazy na zdroje, kde je jasně vysvětlen.

Vážené kolegyně, kolegové,
děkuji za tuto diskusi, škoda, že již končí. Bylo to jistě zajímavé, že jsme si mohli vyměnit své názory apod. Také se ukazuje to, že mnozí máme na jednu věc jiný pohled, neřekl bych špatný, ale nazíraný z jiného úhlu. Důležité je, že nám jde o rozvoj osobnosti a slohových a jiných dovedností našich žáků.
Na fakultě nám říkali, že je třeba skutečně posuzovat funkčnost textu; někdy můžeme v textu objevit chyby, nevhodně užitá slova, ale pokud TEXT SPLŇUJE TO, CO SPLNIT MĚL, je funkční. Víme-li, že vše v lidsém životě má charakter dialogu, je měřítkem funkčnosti, zda byl správně dekódován záměr odesílatele textu jeho adresátem a zda na něj bylo správně reagováno. Podobně bychom měli postupovat i u maturity, myslím. Z tohoto důvodu se nabízí otázka, zda např. právě esej nebo líčení, nebo dokonce i vypravování jsou vhodným prostředkem k analýze dovedností s ohledem na životní praxi, v níž je asi skutečně důležitější, aby člověk uměl vypsat formulář, napsat žádost o místo, motivační dopis, žádost. Tím však nechci říci, abychom zatracovali vypravování, úvahu... Maturant musí mít "nějakou úroveň".
A poslední poznámka - ačkoliv nám členové PLK dali funkční stylistiku, podle moderních lingvistů není zcela nejvhodnější přísně vymezovat 5 či 6 funkčních stylů. Někteří udávají, že jich je mnohem více (i několk desítek), jiní dokonce, že každý text je jedinečný a jeho funkčnost lze posoudit pouze v kontextu dané komunikační situace. Neboť sami víme, že funkční je právě to, co je pro danou komunikančí situaci adekvátní.

Svými poznámkami jsem nechtěl provokovat, pouze vyslovit názor, že objektivita hodnocení vždy bude (i přes veškerou snahu, aby tomu tak nebylo) poznamenána subjektivitou jednoho z komunikantů, tedy hodnotitele. A jsem přesvědčen, že hodnotitel SOU bude mít jiné očekávání a jiná měřítka funkčnosti než jeho kolega z gymnázia. Kdyby tomu tak nebylo, pak by jaksi dělení škol do různých typů postrádalo smyslu. A proto je myslím dobře, aby hodnocení probíhalo na škole, v níž práce vznikla.
Paní Kapustové děkuji za její slova i ujištění k připravovaným materiálům. Moc bych však prosil, abychom ukázku, jak ona očekávání mohou vypadat, obdrželi v průběhu února, abychom své žáky mohli - v rámci možností - připravit k PP.
A ještě jedna poznámka v materiálům vydaným CERMATem k PP - jsou zajímavé a snaží se podat studentům návod... Mrzí mne však, že v autentických ukázkách nejsou opraveny chyby... Zvl. v knize Český jazyk a literatura - písemná práce postrádám konkrétní vyznačení chyb všech kategorií. Knize by velmi pomohlo, kdyby bylo uvedeno, co je špatně a jak mohl být text koncipován, aby byla práce hodnotitelná či lepší. Publikace by tak byla jistě zajímavější i didakticky a pomohla by žákům i při domácí přípravě. Tak, snad je to námět pro další vydání, které by mimochodem mohlo mít i volně stažitelnou elektronickou verzi, nemyslím si, že stát by měl "vydělávat" na státní maturitě a maturantech.

Přeji vše dobré a těším se na případnou další diskusi, jelikož tato diskuse pomalu končí, můžete mně napsat svou reakci na kaletka.f@seznam.cz.

Dobrý večer,
pane Kadetko, pokud tato diskuse končí (nevšiml jsem si nikde nějakého limitu), není problém diskutovat jinde (když to nepůjde zde, myslím, že na RVP jsem někde založil téma o maturitách a přesuneme se tam.
Pane Sárkózi, jsem rád, že Vás zase "vidím" a že Cermatu ukazujete, co je potřeba vysvětlit středoškolským učitelům, hlavně těm, kdož nechodí na školení CERMATu.
Podle mého rozumu je mpojem funkčnost textu spojen s funkčním stylem. Text je funkční, plní-li komunikační záměr autora, ten záměr je v případě maturitní písemky dán zadáním. Pokud po prvním přečtení (úseku) textu rovnou nevím, co jím autor míní (a odpovídá-li to zadání), musím se v textu vrátit, tím je definováno snížení mého čtenářského komfortu a tím pádem také text není plně funkční.

Vážený pane Sárközi,
pojem "funkčnost" jsme bohužel nevymysleli, byl tady již dlouho před námi, připisujete nám tedy zásluhy, které nám nepřísluší.
O funkci jazyka a funkčnosti se lze dočíst např. v
Baborovský, J.: Funkční lingvistika. in: Ottův slovník naučný nové doby, 1932.
Havránek, B.: Studie o spisovném jazyce. 1963. Jakobson, R.: Lingvistika a poetika. (český překlad, Praha 1995). Mathesius, V.: Řeč a sloh. In: Čtení a o jazyce a poezii. Praha,1942. Mukařovský, J.: Studie (znovu vydáno Brno, Host 2000). Vachek, J. (ed).: Z klasického období pražské školy 1925-1945, 1972.

Vážený pane Kaletko,

dovolte, abych reagovala ještě na Váš příspěvek.
Začnu problematikou vymezení funkčních stylů, domnívám se, že se neuzavíráme tomu, že je v současné lingvistice vedena diskuse o dalších (funkčních) stylech, nebo spíše o dalších typech komunikačních situací a různorodých typech textů. I proto jsou některá ze zadání písemných prací koncipována na základě popisu komunikační situace, tedy v některých je uveden nejen slohový útvar, ale i předpokládaný adresát a rámec dané komunikační situace. Jistě se shodneme na tom, že v praxi spíše než čisté slohové útvary existují různé typy textů, v nichž se mísí různé slohové postupy. Pojímáme slohové útvary jako jisté myšlenkové abstrakty, které pomáhají uchopit danou komunikační situaci a mohou zprostředkovat jisté strategie pro psaní různých typů textů. Proto se domnívám, že je produktivní s funkční stylistikou a slohovými útvary pracovat, a to právě s tím vědomím, že funkční stylistika se dále vyvíjí.
Děkuji Vám za reakci na knihu Český jazyk a literatura,písemná práce, chtěla bych doplnit, že součástí knihy je i přiložené CD, které obsahuje písemné práce, opravené detailně podle kriteriálního hodnocení. Na CD jsou tyto vybrané práce jak v čisté, neopravené podobě, aby s nimi bylo možné pracovat i ve výuce, tak i s označenými problematickými jevy a detailním hodnocením podle jednotlivých kritérií.

Ano, oficiální konec byl naplánován na 31.1.2013, ale není třeba ustat, ani se přesunovat, pokračujme klidně zde.