Vítáme vás v diskuzi ke Strategii digitálního vzdělávání!

Ke stažení:
Vybraná pasáž:

Prosíme vás především o komentáře k těmto otázkám:

1. Máte konkrétní návrh na změnu v některém opatření?
2. Doplnil/a byste nějaké opatření?
3. Připadá vám některé opatření nadbytečné?
4. Jsou u opatření dobře nastavené indikátory úspěchu?

MŠMT děkuje všem, kteří se do diskuze zapojí a svými názory přispějí k vytvoření kvalitního materiálu!

pár poznámek k jednotlivým opatřením:

• k opatření 2.3
  
  • "schopnost logického, algoritmického a rekurzivního myšlení..." -- rekurze patří do algoritmů (není chyba předloženého dokumentu, že většina učitelů informatiky zaměňuje algoritmizaci se strukturovaným programováním) a důkaz matematické věty je algoritmus (máte-li na mysli, že by se žáci měli učit také sylogismům nebo dialektice, tak je opravdu na místě logické myšlení jmenovat zvlášť -- otázka je, co to má společného s "informatickým myšlením")
  • "schopnosti strukturace, abstrakce nad objekty a procesy" -- pod tím si každý představí, co se mu zrovna hodí (mně tam chybí "konceptuální modelování" jako konkrétní příklad, protože jinak si to učitelé IICT vyloží jen jako synonymum k algoritmizaci)
  • "pochopení jejich konceptům" -- překlep
• k opatření 3.1 -- neměli by učitelé znát také meze "digitálních technologií", které nemají nebo nesmějí překračovat? (co se "digitálně" nedá, příp. jaké nebezpečí hrozí -- např. že místo čtení a psaní se žáci naučí jen copy-paste, nechápou, co čtou, a neumějí vyjádřit myšlenku svými slovy -- opravdu se často setkávám s efektivní negramotností nejen u žáků)
• k opatření 3.2 -- podle mého názoru nestačí, aby byl učitel schopen jen "informatického myšlení", nýbrž by měl umět odpovídat na otázky typu "proč?", např.:
  
  • proč zazipovaný soubor obsahuje stejné množství informace jako nezazipovaný nebo proč opakovaný vtip není vtipem, příp. kam se poděje zapomenutá informace (intuitivní zákon zachování informace jako analogie k zákonu zachování hmoty nebo energie)?
  • odkud mám vzít pojmy do konceptuálního modelu (nebo třeba do myšlenkové mapy)? -- jak pojmy vymezím, kde a jak je objevím apod.
  • atd.
• k opatření 4.3 -- notebook nebo tablet je pomůcka v nouzi (na prohlížení internetu, mejlování, prezentace), ale na práci potřebuju počítač se dvěma velkými monitory (abych stále nemusel přepínat okna, jako to dělám teď, protože pod linuxem neexistuje pořádný ovladač k mé grafárně); kromě toho asi nejsem jediný postarší učitel, kdo ve svém věku špatně doostřuje a potřebuje velká písmenka (tady brýle nepomáhají); jeden počítač potřebuju mít v práci a druhý doma na domácí přípravy a noční aktivity, jako je psaní komentářů do portálu RVP

Víc toho zatím nebude, chce se mi spát. Tak ještě shrnutí:

Stále mi uniká, proč a jak byly vybrány zrovna ty cíle, které "Strategie" obsahuje. Co když jsou jiné cíle důležitější nebo naléhavější?

Proč se "informatickým myšlením" nezabývá zvláštní dokument? S "digitálním vzděláváním" zřejmě nemá moc společného... Na druhou stranu, jen ovládat technologie nestačí: zaměstnanci Bhópálské chemičky taky uměli ovládat technologii, ale bohužel nechápali, co se v jejich továrně děje (kvalifikovaní zaměstnanci byli propuštěni kvůli úsporám). Převládající ignorance je jeden z důvodů, proč se západní civilizace propadá do úpadku a proč středověk vítězí na celém světě. Nechce se Vám s tím něco málo udělat, když máte příležitost?

Zdá se mi, že všechna opatření ve svém souhrnu upřednostňují "internetová" řešení a potlačují variantu se školními servery a významnou rolí školní datové sítě. Velice bych se přimlouval za opatření, které by podpořilo tuto variantu.

Z existujících opatření se mým představám nejvíc blíží
Opatření 4.4 Podpora správy digitální infrastruktury ve školách,
a tam mi Indikátor úspěchu (Správa digitální infrastruktury je na školách profesionálně zajištěna stejně, jako je tomu v jiných veřejných a státních institucích) připadá příliš neurčitý. Existují veřejnoprávní instituce, kde se úroveň této podpory liší i pracoviště od pracoviště - někde ji zajišťuje desítka specializovaných zaměstnanců v hierarchické struktuře, jinde totéž má zvládat jediný zaměstnanec, navíc nepříliš kvalifikovaný.
Navrhuji, aby do indikátoru úspěchu byly zařazeny i některé požadované funkční vlastnosti oné infrastruktury.
A zajímá někoho, z čího pohledu se bude vyhodnocovat případné dosažení úspěchu? Z pohledu správce infrastruktury? Předem splněno! Nebo z pohledu studentů a učitelů? (Katastrofa!)

A ještě drobnost, už se mi nechce hledat, kam to zařadit... RVP (když už musí být), tak nechť se významně posílí hodinová dotace informatiky! Ta stávající je na požadovaný objem učiva (módně asi "kompetencí") zásadně nedostačující. Jako optimální bych viděl: 1 hodina týdně v každém ročníku od II. stupně ZŠ a totéž na SŠ, na gymnáziích i více.

k opatření 4.1
nemyslím si že získávání peněz na obnovu počítačové struktury z různých "dotačních a jiných" zdrojů je šťastná cesta. Jistě je pro dravé školy, které je vytěžují, jak to jen jde, ale jistě to není cesta pro všechny školy. Navíc máte vybavenou novou počítačovou učebnu a víte, že v horizontu 5 - 7 let ji bude muset obnovovat. Jenže vidina toho, že pak zdroje budou, je velmi mlhavá. Navíc plánovat v takovém časovém horizontu v rámci jednoročních rozpočtů je zřejmě neuskutečnitelné (pokud by někdo neřešil situaci tak, že prostě každý rok do učebny koupí tři nové počítače a takto ji bude průběžně "inovovat" - což byť úsměvné na straně jedné a pro správce ze sna budící na straně druhé, tak je jedinou jistou uskutečnitelnou variantou - mimo již zmíněné peníze "od jinud").
No ale k návrhu. Připadá mi jako rozumné legislativně upravit financování školství tak, aby mohl být zřízen "fond rozvoje" do kterého by si škola mohla ukládat z rozpočtu a který by byl "nadroční" = peníze se nemusí na konci roku vrátit. Bylo by přesně definováno, za co je možné tyto peníze utratit. Tuším, že by se na novou učebnu našetřilo i mnohem dříve, protože by se nemuselo na konci roku rychle neefektivně utrácet zbývající peníze, jen aby se nemusely vrátit. Prostě by se převedly do tohoto fondu a jejich rozumný čas by přišel. Toto by školám umožnilo z finančního hlediska alespoň trochu střednědobě plánovat.
No tak nevím, jestli jsem nespadl z marsu

K opatřením:

1.1. Co se týče licence Creative Commons. Myslím si, že bude zajímavé, která licence bude zvolena. Řada vzdělávacích institucí volí příznak NC = non comercial. Na druhou stranu Wikipedie tento příznak nemá, protože tvrdí, že pak to není otevřené. Problém může ale nastat i v příznak, který vyžaduje šíření děl a odvozených děl pod stejnou licencí. Je to tam proto, aby se zajistilo, že ta díla se nauzavřou po jejich překompilování. Na druhou stranu, to ale znamená, že takové dílo není kompatabilní s jinou otevřenou licencí. Možná časem tvůrci těchto licenčních ujednání k tomu dojdou, ale zatím je to tak, že to nelze. Již dnes se na Internetu vyskytují "data" pod otevřenými licencemi, která ale nejdou vzájemně právě kvůli tomuto dodatku v ujednání kombinovat - jedinou šancí je multilicence pro budoucí dílo, to ale přináší další kombinace. Doufám, že to tedy skupina zváží, aby se nadšeně nepřijala nějaká podobná oblíbená licence Creative Commons a pak se nezjistili, že další materiály do systému vstupující mohou být nekompatabilní. I když je pravda, že to je problém i té strany, která by s těmi materiály vstupovala.

2.3. obecně si nemyslím, že by se muselo akcentovat a podporovat strukturní a abstraktní myšlení žáků, schopnost pracovat s elektronickými a internetovými nástroji. Spíše by to měli zvládat jejich učitelé, kteří budou zde v určitém smyslu pozadu. No a mohlo "by se to udělat tak", že zde žáci budou učit své učitele. Takové reverzní vzdělávání. Dnes, kdy jsou u většiny žáků tyto technologie populární se nedá čekat, že by byl nějaký většinový odliv. Samotný software, pak žáky nutí strukturálně myslet. Hlavně aby se nepošlapalo sociální myšlení a nenarušila se tak pestrá struktura lidské bytosti.

2.4. peníze jsou dobré, ale mohlo by se udělat ještě více. Dneska v různých akcelerátorech, inkubátorech a coworkingových prostorech vzniká řada softwarových projektů hodně se točísích kolem informatiky, ale už se tam začínají objevovat i projekty z jiných oblastní. Zásadní problém pro vývoj kvalitních e-learningových nástrojů, je, že kvalitní pedagogové neumí programovat. A přitom, pokud by měli vyšší logickou inteligenci, tak by to zvládli. Čili já bych se orientoval i tímto směrem.

2.5. krok dobrým směrem, ale běh na dlouhou trať.

4.2. on by měl být vysokorychlostní Internet v podstatě všude. Tedy i v mítech kde se žáci vyskytují, když nejsou ve škole, nebo po cestě do školy. Pak je také otázka, čemu se tady říká vyskorychlostní Internet. Klasické ADSL je dnes už co do možné rychlosti a potřebné rychlosti překonáno. To by asi chtělo nějak jasněji definovat.

A není to věc názoru? Dneska si všichni mladí všude ťukají do notebooku.

Děkuji za první připomínku k tomuto opatření. Ano, CC má své limity. Ovšem existuje něco jiného, co by bylo vhodnější? Předpokládám, že vytvářet něco vlastního (licenční ujednání) nemá v dnešní době smysl.

A není to spíš věcí druhu práce a ergonomie? Že to tak mladí dělají, neznamená, že je to jakkoliv vhodné.

Co je rekurzivní myšlení nevím. Ať je to cokoliv, vidím to taktéž jako součást algoritmů. Logické a algoritmické myšlení je vhodné oddělit prostě kvůli jejich účelu a typickému použití. Je to jiná úroveň. Logicky uvažuji při řešení úloh s pravdomluvnými a lháři. Algoritmicky při procházení bludiště nebo zjišťování, proč mi tabulkový procesor dává nesmyslné výsledky. Předmětem algoritmického myšlení je typicky obecnější proces, nikoliv jeden konkrétní případ. Šlo by to asi rozebrat podrobněji, podstatný je závěr: ta dvě "myšlení", když už tam jsou, by měla být zvlášť.

Přidávám se.

Rozumím tomu tak, že 3.2 je o učitelích informatiky. Podle toho popisu mají být učitelé vybaveni i didakticky, čili by snad měli být schopni takové otázky zodpovědět. Já bych dokonce čekal, že takové otázky budou umět položit

Přidávám za sebe:
2.3 na konci: Opatření přeci zcela jasně vyvolá změnu RVP, to není třeba změkčovat (připadne mi lepší to tady "natrvdo" napsat, než riskovat, že se tomu pak bude někdo chtít vyhnout). A jak bylo zmíněno výše, někomu sáhneme na hodiny.
Ke změnám RVP by bylo na místě napsat, že nesmí proběhnout způsobem "tady je RVP, zapracujte si změny do ŠVP, zkontrolujeme to v září, nashledanou". Souběžně s RVP jsou zveřejněny ukázkové opilotované části ŠVP, jsou k dispozici pomůcky atd. Kdo se necítí na vlastní invenci a tvorbu, bude mít k dispozici co potřebuje.
Dále, na několika místech se hovoří o modernizaci. Jestli důvod není politický ("aby to dobře znělo"), tak přece můžeme normálně psát, že to je změna. Potřeba ani možnosti rozvoje informatického myšlení na současném stavu digitálních technologií nezávisí.

2.4, indikátor úspěchu: Co je to "značné" množství? Větší než malé?

Celkově se občas ztrácím v tom, jestli a kde se digitálními technologiemi ve výuce myslí obecně třeba hlasovátka, tablety atp., použité k plnění stávajících cílů, a kdy jde o podporu posunu i těch cílů. Tam, kde češtinář učí dělat odstavce na papíře, to má naučit i na počítači. Tam, kde nechává nakouknout na opravdickou lingvistiku, ukáže i korpusovou. Asi by to mělo být ve většině případů obojí, ale nepřipadne mi to dost zřejmé.