Diskuzní fórum https://diskuze.rvp.cz/ |
|
Návrhy opatření https://diskuze.rvp.cz/viewtopic.php?f=745&t=23125 |
Stránka 3 z 3 |
Autor: | Ivan Ryant [ úte 16. zář 2014 22:37:55 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Návrhy opatření |
Daniel Lessner píše: Skoro bych se nedivil, kdyby původní významy byly třeba ve smyslu: * logické m.: výroková logika, možná i predikátová * algoritmické m.: hledání řešení ve formě posloupnosti kroků, případně s obvyklými řídicími strukturami * rekurzivní m.: rozklad problému na menší a pokud možno stejné či podobné problémky, které vyřeším triviálně, nebo jedním z těchto tří "myšlení" Ale nelíbí se mi to, je to banální. V Karlovi se děti učívaly algoritmizovat pomocí rekurze (bez cyklů -- cykly do Karla přidal snad až Ruda Pecinovský). "Obvyklé řídicí struktury" -- to je strukturované programování, nikoli algoritmizace. Já bych v tom dokumentu rád viděl něco jako "algoritmické rekurzivní myšlení" spojené do jednoho pojmu nebo nebo třeba opisem "algoritmické myšlení včetně rekurze". Prostě nějak upozornit, že strukturované programování ještě není celá algoritmizace. Daniel Lessner píše: Hlavně ale stále těžko hledám obhajitelnost Prologu pro všechny, tedy kromě toho, že je to pěkné a kultivuje to mysl. Jenže tady se nebavíme o ideálu prvorepublikového gymnazisty. Když se moji programátoři/programátorky na gymnáziu naučí programovat rekurzivní funkce a vyzkouší si, že jim Ackermannova funkce spolehlivě zahltí docela výkonný počítač, a když nám zbude hodina-dvě, tak jim ukážu Prolog a oni celkem s chutí pokusničí třeba s rodokmeny (jak se zeptat na švagra nebo na tchýni, jak vyjmenovat všechny bratrance apod.) S minimálním úsilím dosáhnou zajímavého efektu a pak je těžko vyhazuju z učebny, aby už šli domů. Jako povinná látka by to nešlo, ale jako ukázka něčeho nad rámec tematických plánů to zaujme (ovšem ve volitelném předmětu a na gymnáziu). Jinak úplně souhlasím s tím, co píše pan Lessner. Snažil jsem se přispět k vyjasnění pojmů. Zařadit do kurikula se to samozřejmě nedá, to je pravda. Hofstadtera čtou polo- a celošílenci, normální lidi na takové ptákoviny nemají sicflajš. A že by si třeba manažerka po směně zaprogramovala v Prologu jen tak pro duševní osvěžení, to si taky nemyslím. |
Autor: | Ivan Ryant [ úte 16. zář 2014 23:14:46 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Návrhy opatření |
Daniel Lessner píše: Přetlak obsahu v hodinách informatiky je na to dostatečný. Navíc ta opatření spolu přímo nesouvisí. Snížení úvazku je motivováno rychlým vývojem oboru, přesun obsahu tím, kam ten obsah věcně patří. Nějak proto nerozumím těm otazníkům. Vzpomínám si, že gymnázium Rumburk rozdělilo celý obor IICT do ostatních předmětů a samotný předmět IICT vůbec nezavedli ve svém ŠVP. Daniel Lessner píše: Mimochodem, kdyby se ostatní předměty probudily a začaly se systematicky přizpůsobovat světu za zdmi školy, tak by asi všichni chápali, kdyby jejich vyučující žádali čas na studium. Zrovna přesahy do jiných předmětů už mám dost zmapované a dokonce i zrecenzované od kolegů (viz http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=4555). |
Autor: | Návštěvník [ čtv 18. zář 2014 9:33:34 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Návrhy opatření |
K opatření 3 a výuce informatiky jako předmětu (na ZŠ, SŠ): Předně: toto bych podepsal a děkuji za tuto připomínku: Tom Beneš píše: RVP nechť se významně posílí hodinová dotace informatiky! Je to však jen jedna stránka mince - podle výzkumů polovina českých ZŠ již nyní učí informatiku 1 h v každém ročníku. To bolestivější nás čeká: Největší problém jsou učitelé a jejich nekvalifikovanost. Velká většina učitelů informatiky nemá aprobaci, nemá základy informatiky a musí být v tomto směru vzděláni. Takže vlastně neví, k čemu mají výuku směřovat (vidí pouze své uživatelské potřeby). Zkušenosti: Učitelé informatiky sami sebe často jako informatiky neberou (berou sami sebe jako učitele jiných předmětů právě proto, že tyto předměty vystudovali). Nejsou ochotni se školit např. v programování (proč by to dělali, v RVP nic takového není). Je relativně snadné během 5 let změnit RVP, vydat učebnice, ale vzdělat a především přesvědčit učitele, že již od útlého věku žáka je třeba pěstovat jejich schopnost abstrakce, strukturování, algoritmizace, porozumění informacím, a to na úlohách a činnostech přiměřených jejich věku. Bez vzdělaného učitele je jakákoliv reforma předem v troskách. Proto doporučuji pro příští období:
V předchozím odstavci schválně píšu termín informatické myšlení a nepíšu informatický obsah, tedy "teorie", kdy se dítě o informatice dozví (když to přeženu), že počítač má grafickou kartu a jaké existují druhy tiskáren (tedy fakta k zapamatování). Ještě k odrážkovému seznamu výše a k "drobným" změnám RVP v 1. kroku: Takové změny by měly odbourat, že se někde na ZŠ v rámci informatiky učí většinu času psát (opisovat texty), psát všemi 10 prsty, učit se obchodní korespondenci apod. To lze zařídit rychle. Změny hluboké by měly vést k následujícímu: Dnes se jako práce s informacemi (což je podstatná část RVP) bere, že žák umí něco vyhledat na Internetu. Ovšem žák vůbec nerozumí tomu, jakým způsobem něco takového jako strojové vyhledávání funguje, v oblasti porozumění funkci informačních systémů jsou negramotní. |
Autor: | Bořivoj Brdička [ čtv 18. zář 2014 14:13:41 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Návrhy opatření |
Návštěvník píše: Je relativně snadné během 5 let změnit RVP ... Bez vzdělaného učitele je jakákoliv reforma předem v troskách. To je naprostá pravda. Jen si dovolím připomenout, že bez změny RVP a (ještě nezavedeného) kariérního systému se v přípravě učitelů nic nezmění. Proto jsou právě tato opatření naprosto klíčová. |
Autor: | Ondřej Neumajer [ čtv 18. zář 2014 19:17:13 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Návrhy opatření |
Návštěvník (čtv 18. zář 2014 10:33:34) uvádí velmi inspirativní náměty (škoda, že nemá odvahu se podepsat). Jen drobná terminologická poznámka: masívně vzdělat učitele na školách je nepřesné, musí se jednat o masívní vzdělání učitelů na školách. I ti, kteří absolvovali obor IT na nějaké VŠ po velmi krátké době poznají, že pouze s tímto nevystačí. Všem je to většinou zřejmé, ale do dalšího vzdělávání učitelů se to zatím příliš neprokresluje. Obdobná situace se postupně začala týkat všech vzdělávacích oborů, protože právě technologie (a globalizace a populační exploze) dynamicky tyto obory mění. |
Autor: | Zbyněk Hamerník [ pát 19. zář 2014 21:34:37 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Návrhy opatření |
Obecně: návrhy opatření jsou bez definované odpovědnosti, termínu a zdroje financování poloviční. Právě na těchto detailech mohou sebelepší nápady troskotat. 2. směr intervence:
U opatření 5.2 bych osobně rád viděl nějaký očekávaný konkrétní výstup - např. vypracovanou detailní taxonomii cílů pro dílčí témata ve výuce ICT. 6. směr intervence:
Čtvrté dílčí opatření 7.1 je nadbytečné pro svou zneužitelnost financování mediálních agentur na politickou objednávku. |
Autor: | Vít Pátek [ pon 22. zář 2014 16:19:34 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Návrhy opatření |
Dovoluji se pouze na závěr (snad to i z 22.9. bude ještě vzato v úvahu) připomenout s tradičním stanoviskem komerčních firem, živících se servisem pro vzdělávací instituce, vzdělávané i vzdělávající se. Nemáme nic proti podpoře OER, jinými slovy proti veřejně financovanému vytváření tzv. "zdrojů" pro vzdělávání, pokud je alespoň stejně ekonomicky efektivní, jako jejich vznik a poskytování komerční cestou. Velmi se nám ale nelíbí, když je vznik OER podporován z peněz daňových poplatníků bez ohledu na poměr nákladů k výslednému efektu a koneckonců i bez toho, aby byl výsledný efekt vůbec seriózně zjišťován. (Současná situace, kdy vznik DUM byl cestou EU-PES podpořen částkou podstatně vyšší, než byly za stejnou dobu veškeré výdaje státu na pořízení komerčních učebnic a dalších vzdělávacích zdrojů, aniž by DUMy vedly k prokazatelnému zlepšení vzdělávání - a aniž se donátor o jejich průkazný efekt vůbec zajímá - je podle nás ukázkou toho, jak se s veřejnými prostředky nakládat nemá.) Proto stále znovu a důrazně žádáme, aby u všeho, co vzniká za veřejné peníze, byla průkazně sledována reálná využívanost (tj. ne počet stažení či prohlédnutí, natož jen počty kusů, které jsou k dispozici) a vyhodnocován reálný efekt na zlepšení vzdělávání. (Nástroje pro sledování využívanosti existují, komerční subjekty je u svých produktů provozují, protože pro svůj úspěch na trhu se bez těchto informací neobejdou.) A aby zjištěné parametry byly poctivě srovnávány s efektem veřejných prostředků vydávaných na komerčně vytvářené produkty a služby, které si školy za tyto veřejné prostředky opatřují v konkurenčním prostředí soutěžících výrobců. A aby rozhodování o vynakládání veřejných prostředků ze zjištěných skutečností poctivě vycházelo. Úplně na závěr velmi děkuji za zařazení i první kroky k realizaci mnou tak vehementně prosazovaných konkrétních opatření k zajištění reálně použitelné konektivity všech škol a připojuji se k hlasům, že v koncepci na dvouciferný počet let by nemělo být konstantní "xx Mb/s". Podle mne by to spíše měla být kvalitativní definice minimální propustnosti, která se v každém případě musí počítat ne na školu, ale na žáka (kterých může být v dané škole stejně 10 jako 1000), a číselně upřesňovat na jasněji vymezená kratší období, vždy pro nově instalovaná nebo rekonstruovaná připojení. |
Stránka 3 z 3 | Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ] |
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group http://www.phpbb.com/ |