|
Dobrý den všem, zástupci občanských sdružení Wikimedia Česká republika, WikiSkript a Creative Commons Česká republika se sešli, aby prodiskutovali návrh Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020. Přišli jsme s následujícími poznámkami, které souvisí s našimi společnými cíli - propagovat svobodnou tvorbu a vytvářet prostor pro svobodně dostupné výukové materiály. Budeme rádi za Vaši zpětnou vazbu.
Obecné poznámky
Zcela nám chybí část věnovaná vysokoškolskému vzdělávání
Vize je zpracována především se zřetelem na základní a střední školství. Doporučujeme podrobněji zpracovat i otázky související s digitálním vzděláváním vysokoškolských studentů. To zahrnuje zejména:
* širokou podporu otevřených výukových zdrojů (open educational resources, OER)
* podporu vzdělávání zaměřeného na studenta (student-centered learning), popřípadě
* podporu práce se svobodným software (tj. nezavírat vzdělávání do propietárních paradigmat typu .docx)
V katalogizaci výukových zdrojů jsou velmi důležitá paradata, jejichž zmínění kvitujeme. Metadata s sebou nesou riziko byrokracie a vylučování některých zdrojů, a je vhodné používat je jen velmi omezeně. Je vhodné zapřemýšlet, jak začlenit nikoliv jen „digitální výstupy vzniklé z veřejných prostředků“, jak zmiňuje dokument na s. 17, neboť taková definice by rozhodně nezahrnovala veškeré „kvalitní vzdělávací zdroje“, jak se dokument vyjadřuje na s. 17 v úvodu opatření 1. 2.[/list]
Za významné považujeme využití reputačního systému hodnocení a doporučovíní kvality a sbírání paradat o výukových zdrojích. Naopak riziko spatřujeme ve shromažďování metadat, zvláště v případě, že by se vyžadoval rozsáhlejší ručně vytvářený popis díla. Mohla by tím vzniknout bariéra, která by publikování nových digitálních děl zpomalila, popřípadě by někteří autoři do formalizovaného systému nepřispěli vůbec. Doporučujeme tedy spíše než využívat klasický model zpřístupňování děl založený na sběru metadat, indexování a vytváření katalogů soustředit se na maximální zpřístupnění děl tak, aby byla snadno dohledatelná pomocí internetových vyhledávačů a umožnit jejich hodnocení uživateli (tj. reputační systém), popřípadě jejich zdokonalování uživateli (systém tvorby založený na kolektivní znalosti, obsah garantovaný uživateli).
Body 5 by měly být na obecnější rovině, nikoliv striktně vyjmenovávat projekty, které jsou jmenovány. Takový výčet poněkud omezuje kreativitu tvůrců a uzavírá dveře novým nápadům, navíc odráží pouze dnešní stav ICT a nikoli stav, kterého bude do r. 2020 dosaženo.
Obecně je nutné rozvíjet povědomí o veřejných licencích, CC, OER atp. - těžko půjde motivovat studenty a učitele ke sdílení, pokud nebudou vědět proč je to lepší a jak s tím mohou zacházet - je k tomu nějaký plán? (tedy nejen informatické myšlení, ale i myšlení o informatice).
Podněty
1) Prioritní cíle digitálního vzdělávání (s. 14 nahoře) – jako čtvrtý prioritní cíl uvést „podporovat vznik otevřených výukových zdrojů“. (Eventuálně zařadit jako výslovnou součást prvního prioritního cíle)
* Zdůvodnění: Otevřené výukové zdroje jsou už ze své podstaty přístupné, nediskriminující a znovu použitelné dalšími tvůrci výukových materiálů. Jejich využití značně usnadní naplňování několika směrů intervence definovaných ve strategii digitálního vzdělávání. Je však třeba počítat s tím, že tvorba otevřených výukových zdrojů vyžaduje investice (ať už peronální nebo materiální) srovnatelné s náklady na tvorbu "klasicky" publikovaných děl, mění se ovšem způsob financování: zatímco u díla publikovaného v klasickém modelu hradí náklady na jeho vytvoření koncový uživatel (žák/student, škola, objednatel...), při využití otevřeného přístupu musí mít tvůrce zdroje, jimiž náklady pokryje (např. vhodné grantové programy, institucionální podporu tohoto způsobu tvorby apod). Z toho důvodu považujeme za důležité počítat s OER už ve strategii digitálního vzdělávání a systematicky pro tento způsob tvorby vytvářet podmínky.
2) s. 14 – směry intervence – jako osmý bod uvést „Podpořit vzdělávání zaměřené na žáka/studenta (student-centered learning) a vzdělávání založeného na komunitě (community-based learning)".
* Zdůvodnění: Účinné zavedení digitálních technologií do výuky, jak jej popisují jiné části strategie digitálního vzdělávání, vyžadují využít ve vvýuce kromě tradičního způsobu výuky (teacher-centered learning) i modely více orientované na studenty a jejich spolupráci. Některé digitální nástroje přímo předpokládají např. sociální síťování, a to nelze odtrhnout od práce skupiny mimo tyto nástroje. Zapojování student-centered, popřípadě community-based learning do výuky je obecnější a přesahuje rámec strategie digitálního vzdělávání; mnohé školy také už těchto přístupů využívají. Pro nasazení nových digitálních technologií, zlepšování informatických kompetencí žáků i učitelů a rozvoj informatického myšlení jsou však tyto vzdělávací přístupy klíčové, proto by měly být ve strategii digitálního vzdělávání obsaženy. Studenti a žáci budou k používání nopvých technologií více stimulováni. Cílem je stav, kdy jsou studenti rovnocennými partnery učitelů ve výuce a k získávání vědomostí využívají digitální zdroje během vyučování i při domácí přípravě. Zároveň se zapojují i do samotné přípravy svobodných digitálních zdrojů.
Str. 14 - sedm směrů intervence - Bod 5. - Jak reálně legislativně ošetřit, aby se nestala data vzniklá prací žáků předmětem obchodu? Pokud budou žáci vedeni k “free culture”, tedy sdílení a využívání znalostí v režimu Otevřeného přístupu, tak budou i tato data logicky přístupná všem nediskriminačně. Licence CC-BY dovolují takové užití. Užívání jiných licencí jde poměrně značně vůči celému smyslu otevřeného vzdělávání (např. restriktivních licencí s prvek NC). Každopádně aktuálně je “pánem” autorského díla vzniknuvšího při plnění studijních povinností vždy student (a ten, potažmo jeho zákonný zástupce, může rozhodnout o zveřejnění pod licencemi CC).
3) s. 16, základní principy realizace – bod 5 – přeformulovat na „Je upřednostňován rozvoj již vytvořených osvědčených portálů a technologických řešení, nové portály budované na zelené louce mohou být podpořeny v případě, že představují významnou inovaci danou vývojem informačních technologií do roku 2020.“
* Zdůvodnění: Není možné až do roku 2020 uzavřít cestu novým technologiím– do té doby se internet natolik promění, že soudobá řešení budou považována za zastaralá (a to zejména studenty samotnými). Nelze spoléhat na to, že nové nápady bude možno vždy prosadit dohodou s provozovateli dnes existujících řešení. Pokud by rozvoj digitálních technologií používaných ve výuce nesledoval rozvoj v IT obecně, používali by studenti a žáci jiné nástroje a prostředky ve škole a jiné doma. Žádoucí je naopak integrace technologií, které studenti a žáci používají spontánně, do výuky V roce 2020 již možná budou známy i naprosto jiná licenční řešení - např. výukové materiály budou vyňaty z autorskoprávní ochrany (např. jako úřední díla dnes) a je třeba tomu do budoucna nezavírat cestu.
4) s. 17 – opatření 1. 1 – přidat slovo „vždy“, aby formulace zněla „Licenční podmínky, tedy práva a povinnosti uživatele k dílu, vycházejí vždy ze souboru veřejných licencí Creative Commons nebo…“
* Zdůvodnění: Svobodně licencovaný, volný obsah by měl být standardním a samozřejmým výstupem státem financovaných vytvářených zdrojů. Je v zájmu státu, aby vynaložedné prostředky byly využity s maximální možnou efektivitou, tj. aby díla vzniklá za státní prostředky byla dostupná co nejširšímu okruhu uživatelů. To zajistí svobodně licencovaný obsah mnohem snáze než obsah s jakkoli omezenou přístupností.
* Není jasné, zda CC budou v roce 2020 funkční ještě v této podobě. Je tedy možné zvážit alternativu, kdy by se spíše než konkrétní licence prosazoval určitý ideový koncept (jako např. open definition). Na druhou stranu, národní strategie by asi měla zabraňova proliferaci licencí a spíše ujednocovat - tedy ke zvážení.
* Kritická poznámka: jak chápat obrat "nebo jiné právní ochrany vycházející z autorského zákona, která volné nakládání s nimi také podporuje." Žádná taková aktuálně neexistuje (není ale vyloučeno, že existovat bude).
Návrh nové intervence
Vyšší důraz na inspiraci již vytvořenými CC výukovými projekty v zahraničí - eventuelně některé využít/přeložit. Příkladem jsou boundless.com/textbooks/ nebo Khanova akademie (licence CC to dovolují) - překlady a redakce by mohly být dotovány státem, vzniklá práva by pak byla pod CC.
|
|
