Co je vlastně alternativní škola?

Návštěvník

Existují samozřejmě definice, např.:
Karel Rýdl (v Učitelských listech 6/2001-2002) píše:
Z tohoto hlediska hrál prioritní roli jen a jen pedagogický přístup.

Jen a jen pedagogický přístup? A nic za tím?

Mgr. Zdeněk Sotolář

Radek Sárközi píše:

A co je ten hlavní proud, ke kterému jsou uvedené školy alternativou? Jsou to školy, kde učitelé nevědí, co přesně dělají a proč. Chodí do školy do práce a každý si učí po svém, bez ohledu na to, co dělá jeho kolega... Výsledky tohoto hlavního proudu dobře popisují šetření PISA a TIMSS...

Z toho by vyplývalo, že úspěšnější země mají tudíž jaké školy? Alternativní? Nebo jiný hlavní proud? V žádné úspěšné zemi určitě nepřevažují reformní školy. V diskusi o standardech padla také zmínka o úspěchu (v PISA) gymnázií. Představují snad alternativní školství? Je také alternativní exkluzivní škola typu Open Gate?

Radek Sárközi

Ne, z toho vyplývá, že v úspěšných školských systémech převládají školy, kde vědí učitelé (ředitelé, školští úředníci, odborníci, politici...), co dělají a proč :-)

Jedním proudem úspěšných zemí jsou země na západ od našich hranic, kde převládají početně školy inovativní a doplňují je školy alternativní.

V našem systému převládají školy tradiční a máme pár škol exkluzivních (Open Gate, Montessori...), což je neúspěšný model.

Druhým úspěšným modelem jsou východoasijské systémy. Jelikož jsem byl nejdál v Indi, neodvažuji se hodnotit jejich školství... Řekl bych, že bude vycházet z konfuciánské tradice a mentality, která je pro Evropany nepochopitelná a jejich model do Evropy nepřenositelný.

Pokud se na mě čtenáři www.rvp.cz složí, rád poletím jejich systémy prozkoumat ;-)

Mgr. Zdeněk Sotolář

Radek Sárközi píše:

Ne, z toho vyplývá, že v úspěšných školských systémech převládají školy, kde vědí učitelé (ředitelé, školští úředníci, odborníci, politici...), co dělají a proč :-)

Byly doby, kdy i naše země byla v mezinárodním testování úspěšná. Čím to bylo? Věděli tehdy učitelé, ředitelé... lépe co dělat a proč?

Mgr. Zdeněk Sotolář

Radek Sárközi píše:

V našem systému převládají školy tradiční a máme pár škol exkluzivních (Open Gate, Montessori...), což je neúspěšný model.

Teď budu asi trochu těkat v asociacích...

Open Gate. Je úspěšná? Na základě čeho? Viděl jsem hodinu, kterou předvedl pan Kostečka. Byl skvělý. Ale byl inovativní? V čem? Musí být v takovém prostředí? Nezaručují úspěšnost takové školy už jen výběrovost a vysoká motivovanost žáků?

Propadáme se ve výsledcích pouze z nedostatku inovativnosti hlavního proudu? V Japonsku (jsem četl, neviděl) znamená lepší výsledek lepší školu a následně lepší práci. Tento vzorec u nás neplatí a to v důsledcích zpětně devastuje školství a naše žáky na běžných školách. Proč by se namáhali? Vždyť mnozí žáci se nenamáhají ani při různých testováních. Jak asi dopadnou srovnávací testy?

Mgr. Jan Zouhar

Diskutující tady proti sobě staví dva přístupy ke vzdělávání: liberální, který je typický pro evropské západní země a asijský, tvrdě direktivní. Představitelkou je vysokoškolská učitelka práva z Yal University Amy Chua, která takovou výchovu aplikovala na své děti - dril, důraz na vzdělání a výsledky - tzv. nonsense výchova, která nepřipouští zbytečnosti a je založena na přísnosti, je v USA velmi kritizována. Faktem ale je, že i tento přístup dosahuje mimořádných úspěchů. (Úspěchy v matematických zkouškách, mimořádné výkony v hudební oblasti atd.) K jakému směru se přikláníte vy? Ke kterému směru bychom se měli přiklonit u nás, aby se úroveň našich žáků zlepšila?

Karel

Myslím si, že u nás jsme měli převážně direktivní systém vzdělávání - frontální výuka převládala, kurikulární reforma se snaží zvýšit demokraticé prvky ve výuce a většina učitelů se nějak plácá mezi tím. A výsledky jsou právě takové, jako jsou. Takže bychom se nějak měli rychle rozhodnout.

Lenka Říhová

četli jste tento článek v Lidových novinách? Až trochu odrostou silné populační ročníky, které v současné době "zaberou" místa v téměř každé škole, budou rodiče svým výběrem sami určovat, která škola se udrží a která ne. Je to téma hlavně pro vedení škol, samotní učitelé, bez jasné podpory vedení, nemůžou dál než za dveře svých tříd.

Citace:

Standardní škola neuspokojí. Už potřetí píšu „standardní škola“, myslím tím školu, která plní platné předpisy. Jistě jsou školy a učitelé, kteří dělají víc. Ale to je nestandardní.
Už dnes tak můžeme vidět, jak rodiče hledají něco víc. Ve velkých městech vznikají výběrové základní školy, množí se alternativní školy. Poptávku po „lepším“ vzdělávání uspokojují víceletá gymnázia. Movitější rodiče platí nákladné zahraniční školy, posílají děti do ciziny, na kurzy jazykové i jiné. Kolik jen firmy vydají za vzdělávání svých zaměstnanců v tzv. měkkých dovednostech, které se ve školách neučí. V době internetu a rozvoje komunikačních technologií se objevují stále nové, dříve netušené možnosti, jak školní vzdělání doplnit něčím, co rodiče a děti chtějí, ale standardní škola to nenabízí.

Bohunka Trelová

Alternativní škola neznamená, že musí být notabene lepší nebo nadstandardní. Je jen "jiná". Rodiče už si pak sami musejí zjistit, v čem se liší.

Radek Sárközi

Já bych řekl, že alternativní škola u nás znamená vždy nadstandardní - učitelé zde pracují s větším zaujetím a berou své povolání jako poslání, kromě pedagogické fakulty absolvovali dlouhodobé kurzy... Jen se hodnoty, které vyznávají, mohou někdy míjet s hodnotami jiných lidí - učitelů, rodičů atd.

Přihlášení do Metodického portálu

Přihlášení pomocí e-mailu

Nemám profil, chci se registrovat

Co je vlastně alternativní škola?

Kdo je online