Má cenu to řešit? Rozhodně ano!
Z vlastní zkušenosti: naše dcerka byla vždy zvědavá a zvídavá, všechno nasávala jako houbička, hodně aktivní. Ve 3,5 letech jsme s ní (v jiné záležitosti) byli v PPP a ředitel (odborník na nadané děti) nám mimo jiné řekl, že v tom věku se ještě nadání nedá dobře posoudit, a že se mu děvče jeví jako celkem běžné dítě. Cítila jsem se poněkud zahanbeně a myšlenky na nadané děti nadlouho zastrčila do kouta. Chyba!
Ve čtyřech letech dcerka nastoupila do školy (tady v Nizozemsku je to tak běžné, asi 99 procent dětí nastoupí do školy ve 4 letech a od 5 let je škola povinná pro všechny). První rok to šlo docela dobře, zaměstnávala se jazykem, každopádně ale neměla kamarády. Druhý rok jsme nepozorovali ještě žádné problémy se školou, zároveň se doma začala učit číst a psát česky, a to šlo poměrně dobře, ale jinak byla čím dál neochotnější a línější. Třetí rok (obsahem učiva podobný prvnímu ročníku české školy) začal dobře, konečně se učila číst a psát i nizozemsky, ale tempo jí nevyhovovalo, rychle byla v učivu napřed, a brzo odmítla dělat testy, které jí připadaly příliš jednoduché 'mami, proč mě teď zkoušejí z něčeho, co znám už dva roky?'). Učitelka trvala na tom, že nejdřív musí udělat testy z aktuálního učiva, pak že může dostat práci navíc. Pod nátlakem se dcerka přizpůsobila, a na konci roku měla výborné výsledky, ale s poznámkou, že pracuje velmi pomalu. To mi pak vysvětlila tak, že je to taková nuda, že prostě pracuje pomalu, aby nemusela dělat víc těch nudných věcí... To už ale začínaly prázdniny, takže jsme záležitost odložili. Začátek čtvrté skupiny byl dobrý, hned první den dělali novou zajímavou práci, druhý den také, třetí den už méně, a čtvrtý den zábava skončila úplně. Pátý den už do školy nechtěla. Na konci druhého týdne mi učitelka sdělila, že to už opravdu není pěkné, a že ji otestují. Ani nevíte, jak jsem si oddechla. Pár dní pak psala testy, nejprve z konce čtvrté skupiny, pak ještě z konce páté... a podle výsledků byla (na samém začátku skupiny 4) na úrovni poloviny skupiny 5. Školní poradce se sešel s třídní učitelkou, a od té doby má naše dívenka extra práci: v podstatě sama napřed prochází učivo skupiny 5, tak aby po dalších prázdninách mohla rovnou začít ve skupině 6. Tak uvidíme, jak to půjde dál: na březnovém vysvědčení (to tu dávají 3x ročně) stálo, že matematiku z 5. skupiny už má celou hotovou... Každopádně je teď ale ve škole spokojená, díky pochopení a pomoci poradce a učitelky, a díky školnímu vzdělávacímu plánu, který práci napřed a přeskočení ročníku umožňuje.
Řešit něco takového až na střední škole nelze. To už máte školáka (nebo záškoláka), který dávno ztratil veškerý zájem, a nenaučil se učit se. A sebelepší střední škola tohle už v plném rozsahu nemůže napravit.
Ještě pro úplnost: na začátku třetí skupiny jsme si byli už prakticky jistí, že se dost vymyká průměru, a protože je narozená v říjnu a zdálo se nám nesmyslné ji do české školy zařadit až v téměř sedmi letech, nechali jsme ji otestovat v Centru nadání v Praze. Vyšla jako dost výrazně nadprůměrná. Na základě toho byla přijata na ZŠ o rok dříve. Pokud si nejste jistá, jak na tom vaše dcerka doopravdy je, test v Centru nadání (dost rozsáhlý, pokrývající mnoho různých oblastí) opravdu doporučuji. Tam totiž vědí, že nadané děti je lépe včas odhalit a podpořit, zatímco v PPP (alespoň z naší zkušenosti) mají dojem, že je lépe vyčkat. Ale čeho vlastně? Ono totiž už brzo může být pozdě.
Přeji hodně štěstí!
|
|