Možná by to mělo znít jinak - jak děti u matematiky udržet?
Ze začátku je asi matematika baví, tak kdy se láme chléb, že na 2. stupni se hodně dětí matematiky doslova děsí?

Jak děti k matematice přitáhnout a taky je u ní udržet?

Považuji za velkou chybu, že jsme tak radikálně odsoudili množiny. Pro pochopení základních operací, měly nezastupitelnou úlohu. (Tím ale nemyslím to nekonečné malování "bublin" a zápisů). Pokud žáci na prvním stupni pochopí základní principy početních operací, je napůl vyhráno. A druhé podstatné, ja naučit děti opravdu dobře "kupecké počty" - jejich neznalost jim komlikuje život na vyšších stupních. A ta obliba a neobliba? Mohu hodnotit jen přeneseně, ale možná je to o tom, že na prvním stupni jsme si již zvykli cenit vlastní vklad žáka a schopnost najít si svůj postup. Teď se omluvám těm výjimkám matamatiků a matematiček na vyšším stupni škol - ale - mnozí příliš trvají na rigidním postupu a jiná cesta k výsledku neexistuje...To otráví leckoho.Také si myslím, že na prvním stupni to máme jednodušší v tom, že naše "počítání " může být mnohem blíž reálnému životu a žáci si všechno mnohem snadněji představí.

A ještě jedna věc. Didaktice matematiky ne prvním stupni je věnováno opravdu hodně času i při výuce na fakultách. Dříve i dnes. Mnohé elementaristky mají také povědomí o nápravě poruch učení, tedy i dyskalkulie (ona zas tak vzácná není)- tyto metody prostě použijeme i při běžné výuce jen "obyčejně méně důvtipných žáčků". (u nás teď zrovna skvěle využíváme kartony na vajíčka k pochopení desítky a numeraci do dvaceti u prvňáků). Také asi častěji, než na druhém stupni hrajeme různé hry...

Spočívá tedy recept v přiblížení matematiky běžnému životu? Učit matematiku na běžných situacích?
Jde to vždycky? A jak to konkrétně děláte vy?

Má snaha je přiblížit učivo běžnému životu, ale ne vždy se mi to podaří. Velmi často se žáci ptají a k čemu mi to bude? Často se mi stane, že mě "až po té" napadne pěkný příklad ze života. Ale vždycky se snažím alespoň nějaký vymyslet. Občas si sama pro sebe říkám, že je to umělý příklad. Velmi by se mi hodil nějaký seznam s učivem a příklady.. Nejjednodušší je sčítání a odčítání = peníze, procenta = úroky, slovní úlohy = praktické příklady, ale co geometrie? Ano osová a středová souměrnost, posunutí, otočení je vidět v architektuře, ale co další témata? Měli byste nějaké další nápady?

Hanko, díky za tipy. Myslím, že další by uvítal každý vyučující - najdou se další diskutující?

Četla jsem dnes na České škole jeden vtip o matematice a nedá mi to jej zde neopsat:

Evoluce výuky matematiky v USA (prostřednictvím testových příkladů)
60.léta
Farmář prodá pytel brambor za 10 dolarů. Jeho náklady jsou 4/5 prodejní ceny. Kolik je jeho zisk?
70. léta
Farmář prodá pytel brambor za 10 dolarů. Jeho náklady jsou 4/5 prodejní ceny, to jest 8 dolarů. Kolik je jeho zisk?
80. léta
Farmář prodá pytel brambor za 10 dolarů. Jeho náklady jsou 8 dolarů a zisk je 2 dolary. Podtrhněte slovo brambor a diskutujte je se spolužáky.
90. léta
Farmář/farmářka prodá pytel brambor za 10 dolarů. Jeho/její produkční náklady jsou rovny 0,8 z jeho/jejího hrubého zisku. Použijte grafické funkce svého kalkulátoru k vytvoření grafu závislosti hrubého zisku na nákladech. Spusťte program BRAMBORA, jenž spočítá zisk. Diskutujte tento výsledek se studenty ze své studijní skupiny.
(Kdo je zvědav na pokračování, nechť čte tady)

Když jsme narazily na to, jak dětem matematiku přiblížit, zapadá to myslím do otázky, jak a na jakých příkladech. Máte svoje osvědčené tipy?

A ještě jedna inspirace k našemu tématu - možná tou klíčovou postavou je učitel samotný: jak píše Pavlína Hublová v tomto článku.

Díky za kvalitní moderování! Oba naposled uvedené odkazy jsou zde přesně namístě. První z nich, který vede na Evropský rozhled, nás poučí, kam vede důsledná orientace matematiky na praktické užití. Souhlasí to s mým pohledem: Nemá smysl se stále snažit matematické učivo směřovat na praxi a vysvětlovat jeho význam užitím v praxi. To jsou hlavně počty a ne matematika. POčetní dril je trochu třeba, ale matematika je hra. Článek o osové souměrnosti, který nedávno velmi zaujal, přece není skvělý tím, jak všem ukáže její praktický význam, ale nabízí aplikace, které zaujmou a potěší (obrázek želvy, psa, mandaly). Dobrá matematická úloha je něco jako skvělá hádanka, superkřížovka nebo partie šachů. Bohužel se škole nedaří tohle předat. Řešení mat.úlohy nemá být stres z obavy ze selhání, ale příjemný zdroj endorfinů.

Moc hezky řečeno .

Co třeba takhle přobližovat matematiku? "Matematika je všude". Koukněte na moc zajímavé videjko.

Matematika se zbytečně démonizuje. Obvykle se jí mstí v médiích ti, kterým nešla, ostatní ji klidně používají. A také záleží na učitelkách. Někeré dovedou dětem otrávit i zpěv způsobem vyučování hudební výchovy, nebo zájem o přírodu a kytičky tuhou disciplinou ve školním skleníku. I radost z pohybu a těšení se na tělocvik se dá zkazit. Matematika je jako jakýkoliv jiný předmět a když jí učitel umí dobře vysvětlit a učit, jde učení jako po másle i bez podbízení nebo úporným hledáním vhodných aplikací. Přiznejte si, kdo z vás v životě potřeboval v nějaké životní situaci řešit kvadratickou rovnici? A přesto se učí a většina žáků ji normálně a bez problémů umí řešit.