Chtěla bych se zeptat zkušenějších pedagogů a odborníků, co si myslíte o tom, že máme nařízení být přesně v 9.30 v umývárně a připravovat se na pobyt venku. Nejde mi o čas, ale spíše o tom, že jsme byli a budeme postihováni,pokud přesně v této době nebudeme už mít ukončené činnosti.Naše argumenty,že děti si chtějí občas povídat déle nebo něco jim trvá déle, nejsou brány v potaz. Odpověď na to je, že si máme činnosti naplánovat tak, abychom měli rezervu.
Funguje to tak taky u vás, nebo to máte flexibilnější? Nejde mi o hodinové přetahování, ale spíš o akademickou čtvrthodinku, kdy si v klidu vše doděláme. Činnosti máme po svačince-cca od 8.45 (svačíme mezi čtvrt a půl).
A že si máme představit, že u nás o půl 10 prostě zvoní (jsme sloučeni se ZŠ a tak to taky vypadá).
Moc děkuji za jakýkoli názor.

Nikol, to si snad děláte legraci, ne Tento způsob práce už je přece dávno pasé. Má Vaše vedení vzdělání v oboru předškolní pedagogiky? Trochu mi to zavání starým režimem, tehdy vše bylo rozděleno do přesně daných časových úseků. Dnes se přece předškolní vzdělávání řídí Rámcovým programem, který poskytuje učitelkám volnost (tím nemyslím "nicnedělání") v edukačním procesu No, co na to říct. Vedení pravdu nemá, vy ano. Teď jen záleží, jak dál, že?

Byla bych ráda, kdyby se k tomuto tématu vyjádřily i jiné kolegyně. Jak to chodí u vás

Souhlasím s Bohunkou, ani u nás nejsou žádné činnosti limitovány časem.

Bohužel si legraci nedělám
Vedení nemá vzdělání pro MŠ a také veřejně prohlašuje, že školce nerozumí. Ale stejně nám zavádí tato nařízení.
Jsme z toho celkem vystresované. Jednou jsme přetáhly o 5-15 minut (záleží, v jakém pořadí ředitelka kontrolovala třídy) a už jsme dostaly upozornění (ještě 2 menší prohřešky v 6 měsících a můžeme dostat výpověď-nevíme,co podle p.ředitelky ty menší prohřešky jsou).
Abych byla upřímná-připravovat si plány a aktivity za takovýchto podmínek mě opravdu nebaví. Byl to můj první rok ve školce a během něj jsem téměř ztratila motivaci a chuť vymýšlet cokoli náročnějšího, protože to stejně nestihnu (mám půldenní logopedickou třídu, takže ani odpoledne nemohu nic dodělávat). Prý si máme volit méně náročné věci,aby to děti stihly. Ale i nenáročné věci na techniku mohou zabrat více času-doděláváme to třeba i týden s dětmi postupně. Takhle si budeme jen asi povídat a kreslit voskovkama (pastelky-máme trojhranné- se p. ředitelce neíbí).
A prý je to nařízení města,aby to tak bylo. Ale v žádné jiné školce to dodržovat takto nemusí-a prý je to jejich problém (citace p.ředitelky).
Hodně mě to mrzí,protože ta práce je skvělá. Ale za takovýchto podmínek nezbývá, než si hledat něco jiného, kde ocení kreativitu a individuální přístupy, které považuji jako speckař z samozřejmost Takhle jsem nucena dělat opak toho, co se nám snažili vyučující vtouci do hlavy..
A jinak-na konci srpna u nás bude seminář ohledně RVP PV (nějaká odbornice)-kde prý nám vysvětlí, že nastavené režimy jsou naprosto v pořádku.

Víte, převrátit se dá úplně všechno. Znám školku, která je samostatná a paní učitelky dostávají černé puntíky ( nejen).
Máte možnost odejít nebo se jistým způsobem podřídit a dělat si pak vše po svém ( rada nad zlato, že?). Ale s časy je to stejně jako s napsanými plány- krásně se mohou kontrolovat a ten, kdo kontroluje nemusí mít ani ponětí o kontrolovaném subjektu. Zato přesně pozná, že je překročen čas nebo nesplněn napsaný úkol.
Stejně jednoduché je tvrdit, že děti potřebují hranice a režim. Je to pravda, ale zase se dá s tímto tvrzením manipulovat.

Samozřejmě, že je nějaký denní řád a snažíme se jej dodržovat. Od toho se dělají...ale proč trestat vyučující, když se o 5 minut opozdí (děti si chtějí více povídat nebo se jim něco vysvětluje déle a už se i časová rezerva ztratí), když se dětem plně věnují a děti ta činnost třeba zaujme?
Na ranní činnosti máme totiž celkem málo času (do 8.45 většinou svačíme) a tudíž máme na vše 45 minut(cvičení,povídání,grafomotorické činnosti atd.)
Máme na třídách opravdu všude 28 dětí (já 14 hyperaktivních s poruchami pozornosti,soustředění, ADHD atp.). Takže se prostě stane,že se každý den netrefíme přesně na čas...
A to tam jsme ráno samy. Druhá učitelka má směnu až od 10.hodin.
Měla jsem představu, že zejména v MŠ je důležité vnímat momentální náladu dětí (někdy si chtějí více povídat,jindy cvičit)..tak proč jim nevyhovět? Zvonit jim přece bude až ve škole...
Dnes je ovšem problém najít místo (zejména v našem okrese a okolí není v posledních měsících opravdu nic-a to počítám i pozice speckaře a sociálního pracovníka). Takže ano, člověk se přizpůsobí danému režimu,protože mu nic jiného nezbývá. Ovšem nemyslím, že to je to správné pro děti..

To jsme si neporozuměly. Rozhodně neprosazuji striktní dodržování denního řádu- ten mají ostatně všechny školky vypracovaný. Pouze jsem Vás nabádala, abyste si v daných mantinelech utvořila vlastní prostor. A opět vzpomenu paní ředitelku samostatné školky, která skutečně pedagogy trestá jako malé děti. Také jsme zažily, že nás na školce v přírodě nepustili do budovy dříve než o tři čtvrtě na dvanáct a na oběd jsme museli zasednout ve dvanáct, ať už bylo počasí jakékoliv apod. Jinými slovy- všude chleba o dvou kůrkách. Někde se dá dohodnout, někde ne.
Co se týká počtu dětí, jsou na tom momentálně všechny školky stejně a střídání směn je také dáno.
A jak Vás ředitelka trestá? To je možná napadnutelné lépe.

Mě by i zajímalo jak u vás probíhá den v MŠ. Kolik toho s dětmi stíháte? Kdyby byl někdo tak hodný a napsal zde ukázku své výuky. Pro mě jako začínajícího učitele, by to bylo velmi podnětné. V hlavě mám hodně tvůrčích nápadů, ale kvůli času, moje výuka vždy spadne do stereotypu.