Ta třídní učitelka budu v příštím roce já , nyní vedu nápravu. Běžně ve zprávách, které dostávám já jako vedoucí nápravy, tak i třídní učitelka, bývá doporučení, ale setkala jsem se s tím, že opravdu některé (!) učitelky ČJ doporučení moc nerespektují a tzv. kroužkují právě jen háčky a čárky, max. chybějící písmeno. Teoreticky jsem celkem v obraze, proto hledám praktické, reálné postřehy jiných. Jana

Reagoval jsem na toto. Ale popravdě mám z této diskuze pocit, že příliš nedokážete zformulovat, o co Vám jde. Pokud víte, jak se má správně postupovat, máte dostatek informací. Jak to v praxi leckde špatně dělají, je celkem jedno, ne?

Máte pravdu, zformulovala jsem to asi nepřesně. I tak díky za Váš čas, pohledám ještě jinde.

Diktáty bych neklasifikovala. Hodnotila bych písemně např. počet chyb 15, diktát byl zaměřen na vyjmenovaná slova, zde jsi udělal čtyři chyby. Pro tyto děti je velmi složité hlídat si všechny jevy. Jsem též speciální pedagog. Do škol se integruje, ale na řadě škol spec.ped.chybějí.

To je právě to, co jsem měla na mysli. Jako spec.pedagog na ZŠ, navíc příští rok zároveň i třídní a učitelka ČJ se dívám, jak moje kolegyně diktáty hodnotí/nehodnotí. Nikoho nekritizuji, jak to možná vyznělo, jen se snažím najít nejvhodnější cestu pro všechny. Dysortografici se na naší škole běžně známkují, jsem tam nová. Neznámkovat diktáty bylo doporučeno ve zprávě z poradny? V těch našich zprávách je právě jen nezapočítávat specifické chyby a jejich kroužkování, příp. dávat diktát doplňovací, zkrácený.
Díky za Vaše postřehy!

Zprávy z poradny bývají tak strašně obecné, že mi je z toho smutno. Zaleží na každém z nás, jak moc dokážeme dítěti pomáhat, jak jsme empatičtí. Nemám tím namysli, uhýbat. Děti s SPU potřebují jasná pravidla, řád a naši pomoc. Ne kritiku /jen špatné známky/, ale také uznání. Zastávám názor, že na každé škole by měl učit alespoň jeden speciální pedagog - učitel, aby byla možná komunikace o těchto problémech. Přece jen jsou trošku jinak nastaveni.

Dobrý den, myslím, že je dobře, že hledáte příklady a tipy k této problematice. Ráda se s vámi podělím. Z literatury i praxe vyplývá, že nemáme nehodnotit chyby, které jsou ovlivněny dysortografickou poruchou. Je velmi pravděpodobné, že se hodnocení bude u jednotlivých žáků lišit, a tedy bychom měli získat maximum konkrétních informací k tomu, které chyby jsou specifické pro konkrétního žáka. Specifické chyby bychom pak měli tolerovat, ostatní hodnotit. Současně zohledníme věk žáka, frekvenci a účel diktátů apod.
Osobně jsem učila i několik dysortografiků, jejichž písmo bylo v podstatě nečitelné. Podle možností školy i učitele lze využít nejen zkrácených diktátů, ale také doplňovacích, případně psaní na počítači.

Při opravování se přimlouvám za to, aby nebyly zvýrazňovány chyby, ale správné (např. opravené) varianty. Pozor na nebezpečí fixování chyb přitahováním pozornosti!

Je to jedna z mnoha oblastí, která u nás není nijak systémově řešena. Každý si vlastně dělá, co chce... Díky otevření tohoto tématu jsem si to více uvědomil, za což děkuji. Co ale s tím? Měli by všichni učitelé na ZŠ projít základním proškolením?

Chybami se učíme chyby aneb Diktáty z pohledu teorie učení (Jana Nováčková): http://www.respektovani.com/detailc.php?idc=18

Kopíruji z článku:"A pokud se učitel nedovede obejít bez diktátů, měl by mít dohodu se svými žáky, že prostě slovo, v jehož správném napsání si nejsou jisti, vynechají (případně místo něho udělají v textu vodorovnou čáru nebo nějaký jiný dohodnutý znak). Takováto varianta poslouží učiteli pro orientaci o zvládnutí gramatických jevů jednotlivými dětmi. Nebude to ovšem fungovat, pokud se budou diktáty dále známkovat, protože tato situace bude nutit děti raději riskovat, tedy hádat (šance správně a nesprávně napsaného slova je zde konečně jedna k jedné) nežli se dobrovolně vystavovat jisté špatné známce!"

Zajímavý článek, jen je strašně těžké přesvědčit celý učitelský sbor, aby se tím řídil. Pokud totiž ve třetí třídě bude učitel toto praktikovat a příští rok děti dostanou jiného kantora, který jede "postaru", je to vlastně kontraproduktivní, dítě bude zmatené... Hodnocení by podle mě mělo být jednotné v celé škole. Jak píše paní Nováčková v článku, diktátem je nástroj, kterým se jasně prokáží chyby, učivo, které žák nezvládl. Osobně bych se přikláněla k tomu to tak nechat - poznám z diktátu, co dítěti dělá chyby, ale neznámkovala bych. Nepsat slovo s chybou je dobrý nápad, ale fungovat to bude asi jen v případě, že se tak děti učí od 1.třídy. To bohužel já ve 4. ročníku už nezměním, děti (a jejich rodiče) označení/hodnocení chyb již očekávají.

Co bych za takového spec. ped. dala! To není dělání vln, ale přesně popsaný problém žáka a pro učitele je pak mnohem lehčí odlišit specifické chybování u daného žáka, které nemá zahrnovat do hodnocení. Nesnáším obecné zprávy, které jsou jako přes kopírák, ty mi v práci vůbec nepomáhají.

K opravování diktátů:
U nás na škole se spec. chyby opravují černě nebo tužkou a ostatní chyby zeleně.
Práce s chybou:
Slovo s chybou napíše správně pod diktát pedagog, úkolem žáka je napsat zdůvodnění pravopisného jevu - pokud neví, vyvodí společně s vyučujícím.