RE. A nebo není zase jasné, co si pod "standardy" každý z nás představujeme. :
Nejen, že zase není jasné, co si pod standardy v této podobě představit, není jasné ani jak je plánováno je používat.
Jsou tyto standardy synonymem pro minima?
Mají být dolním/horním limitem pro čtyřkaře?
Mají být povinným znalostním základem, který se bude očekávat u žáků nižšího ročníku a na který se bude navazovat?
Mají sloužit jako podklad pro sestavování národních testů?
Mají sloužit k posuzování škol, byť se mnozí dušují, že to tak není, ačkoliv to tak mnohokrát bylo?
Myšlenka znalostního sumáře z jednotlivých oblastí, nebo jejich průřezů, vůbec není zavrženíhodná, naopak to může být velmi užitečná pomůcka. Pochopit a prosazovat takový sumář jako obdobu povinné školní osnovy, zafixované na řadu let, to už asi není to pravé ořechové. Jen si představte ty davy učitelů jak takovým sumářem s vyplazeným jazykem ženou žáky od jednoho tématu k druhému, odškrtávají si položky a v době rozkvétajících kaštanů se v noci s hrůzou budí, kolik jim toho ještě zbývá.
Takže je důležité nejen jak si představujeme standardy, ale také, jak je v plánu s nimi zacházet.
Pro žáky na kroužcích jsem již před léty naprogramoval "Přehled znalostí". K většině znalostí je k dispozici i podrobnější popis.
http://mintaka.eu/web/prehledz/krouzek/ ... a/prehled/Proč ho nepoužívám pro žáky ve výuce? Protože tam většinou procházíme stejnými tématy a úkoly a není tolik potřebné mít o tom přehled.
Ten přehled neslouží k hodnocení.
Kdykoliv je možné ho velmi snadno doplnit o další znalosti, a často se tak, i na přání žáků, děje.
Jeho hlavní účel je, aby měli žáci přehled o dalších možných činnostech, aby neustrnuli u jedné znalosti. Také pro to, aby věděli, který spolužák už s danou oblastí pracoval, může být užitečné ho požádat o pomoc a radit se s ním.
První 3 "stupně osvojení" si žáci k znalostem přidávají sami, poslední 3 stupně z šestice přidává učitel, ale mohou se k tomu vyjadřovat i žáci.
Mnohé znalosti nemají všech 6 stupňů, často jen 4, některé mohou mít jen 1.
Samozřejmě i tento nástroj mají někteří žáci chuť použít k soutěžení a hodnocení, ale z mé strany tomuto snažení nevěnuji pozornost, (nevyzdvihuji ani nezatracuji) a většinou brzy odezní. Je to zkrátka nástroj a ne cíl. Věnujeme mu tak 2% času výuky.
Nemyslím si, že tohle je ideální způsob, který by se měl masově šířit. Dovedu si představit mnoho věcí jak ho vylepšit. Je to taková malá drobnost, která se mi osvědčila, mimochodem, inspirovaná z elektronických her RPG a strategií.
Nuže, "Quo vadis, Standarde?".