Dobrý večer,
moc Vás prosím o pomoc, jsem praktikantka a ve čtvrtek mám výstup, zájmová činnost má být v tělocvičně a paní vychovatelka mi neřekla, co mám dělat, proto bych se chtěla zeptat, jestli máte nějaké zkušenosti s tělocvikem v družině nebo nějaké rady ohledně tohoto. Zajímalo by mě, co je lepší na organizaci, jestli nějaké míčové hry nebo "opičí dráha". A pokud máte nějaké materiály, byla bych moc ráda
Kdyžtak mail: kopacx@seznam.cz

Mooooc Vám děkuju X.

v první řadě: tělocvična je velký prostor, což je pro některé aktivity výhodné, ale děti se rozběhnou jako kuličky na všechny strany a budete ztrácet přehled

za druhé: v tělocvičně je špatně slyšet, tělocvikářky musejí křičet a každý povel začínají hvizdem na píšťalku, aby si zjednaly pořádek

za třetí: záleží na tom, kolik budete mít dětí

za čtvtré: v tělocvičně se nemusí jenom cvičit, můžete si udělat svůj prostor jenom v části tělocvičny, dáte si lavičky a případně žíněnky na sezení a švédskou bednu jako hlavní jeviště a můžete hrát s dětmi divadlo, zpívat písničky, zahrát hru na princeznu, prince a starého draka, nebo jak jede Martin na bílém koni (v tělocvičně je také kůň), udělat si nácvik příchodu Mikuláše nebo mikulášské besídky s básničkami o čertech nebo čemkoliv; prostě děti můžete zabavit i na části tělocvičny. Pokud máte zesilovač (stačí silnější bedničky k PC a vstup píchnout do výstupu MP3 přehrávače), nebo přenosné rádio, můžete udělat i hudbu

za páté: poraďte se s učitelkami a vychovatelkami s delší praxí, nebo vám může pomoci kolega tělocvikář (zvláště z udržením mravenečků pohromadě) byť třeba i jen svou přítomností.

za šesté: nechávám prostor pro další nápady kolegyň

Ahoj - ono asi ti vychovatelka neřekne, co máš dělat, protože je vlastně na tobě, jak si odpoledne v tělocvičně zorganizuješ. Tím ukážeš svou schopnost vytvořit pro děti program. Ale neříkám tím, že vše musí být z tvé hlavy, protože i od druhých se dá přiučit a ledacos využít
Na to, co je lepší na organizaci nejde odpovědět. Záleží, jak jsou děti namotivované, jakou mají ten den náladu, jak je hra chytne a tak. Ono kolikrát to člověk má naplánované sebelíp a pak prostě děti mají "den blbec" a nechytnou se na nic. Jindy člověk vaří z vody a jsou unesené. Takže spíš je to o tom, na co se cítíš víc ty a do čeho se ti chce
Já jsem např. na praxi udělala soutěž, kdy se rozdělily děti do družstev, udělala jsem malou opičí dráhu (např. první kolo se měly postupně plazit přes žíněnky, v druhém pak proběhnout mezi kuželi atd).
Dá se ale také hrát obměny různých honiček (ocásková, kdy si mají chránit "ocásek" a komu je sebrán, ten vypadává, dále se dá třeba taková, že se musí držet rukou za místo, kde honič "dostal babu" atd.)
Další variantou jsou hry kde je potřeba prostor - například živé pexeso, kouzelník aj.
Záleží také jak velká tělocvična je. Někde se využívají klasické velké tělocvičny pro výuku tělocviku ve vyšších třídách, jinde se využívají malé (či jen menší) tělocvičny, kde nejsou třeba kruhy nebo tak a je to vyloženě jen na "vyblbnutí" ... tam se dá hrát třeba vybíjená, protože u té vím, že jí děti mají moc rády.
Také se dá využít historie Olympijských her a vytvořit pro děti takovou "malou družinovou olympiádu" ... Motivace je daná zestručněnou historií a pak jen zvolíš soutěže přizpůsobené věku dětí. Já jsem například měla asi 5 soutěží, kdy soutěžily děti v družstvech (reprezentace jakoby nějaké země, ale zvolila jsem pouze rozdělení dle barevnosti kontinentů) a poté dostaly medaile. Moc je to bavilo, protože si připadaly jako slavní sportovci.
Vše je jen na fantazii ale věř, že ty úsměvy dětí pak za to stojí Tak ať se ti při výstupu daří.

Moc Vám děkuju za rady
Určitě něco použiju!!
A ještě mám takový dotaz, znáte někdo nějakou pohádku o sportovcích? Už jsem byla ve třech knihovnách a nic, tak jestli by jste mi napsali obsah nebo knížku a autora. Mockrát Vám děkuju

Ota Pavel, Pohádka o Raškovi, 1974
Tuhle myslíte? Ale děti si mohou vymyslet pohádku o jakémkoliv sportovci, sportovkyni, mají fantazii a když mají nějaký vzor, co se po nich chce, dovedou vymyslet ledacos. Třeba o nešikovné Kotrmelíně, jak se naučila kotrmelec nebo cokoliv, co vás nebo děti napadne. Nebo mohou vymyslet a zahrát nějakou scénku, třeba jak se cvičí na vojně, jak na spartakiádě, jak v Líné Lhotě nebo jak u trpaslíků.... fanztazii..

Děkuji
A neznáte někdo stránky, kde jsou dobré pracovní listy třeba o sportovcích. Moc Vám všem děkuji!! X.

Tělocvična je velký prostor, vhodný například pro letecký den, krátkou soutěž v létání vlasťovek a šipek (2 kategorie). Může se hodnotit a soutěžit a) v době letu (vlašťovka má krouživý pozvolný let) a b) v doletu na dálku (šipka létá přímým směrem).
Udělat si čáru, nebo se postavit za lavičku jako startovní čáru a zároveň plochu pro položení soutěžních vlašťovek a šipek a od ní házet, například tři pokusy každý soutěžící a vyhodnotit ten nejlepší, oslavit a ocenit.
Lze využít listy ze starých sešitů nebo výkresů, nebo i kancelářské papíry a šipky a vlaštovky pestře pomalovat, pojmenovat, ozdobit. Znalci umějí na vlaštovce nebo šipce dělat i kormidla a zátržky a výškovky, aby létaly pomaleji, houpavě, nebo zatáčely.

Další soutěž - srážení kuželek. Když nejsou kuželky, dají se použít menší litrové PET lahve a aby tak nepadaly, nalít do nich trochu, tak decku vody, rozmístit na značky a koulet normálním míčem.
Nebo udělat střelnici - na švédskou bednu postavit řádku těchto PET lahví se zátěží aby nepadaly samy, a házet na ně třeba tenisák. Děti se tak někdy baví ve třídě o přestávce, že petku položenou na první lavici srážejí z dálky hadrem na podlahu nebo ručníkem s udělaným uzlem, aby dobře létal, nebo mokrou houbou, vždyť to znáte.

Děkujeme všem za zkušenosti, je to užasné!
Xenie, doufáme, že se "odměníte" svou zkušeností. A těšíme se!
Ale pokračujme, máte nápady, které ostatním pomohou.

V tělocvičně se dá hrát i spousta her, které obvykle hrají venku na louce, na dvoře, na zahradě.

Například školka s míčem (školníkovi se asi nebude líbit varianta "o zeď"), školka se švihadlem (to není ponížení, i vrcholoví sportovci skáčkou přes švihadlo), není to jen pro děvčata, i kluci umějí skákat a umějí i nejobtížnější "desítku", tak zvané vajíčko a desetkrát za sebou.

Kdysi se při čekání na seřadištích cvičenců při nácviku a konání Spartakiády v roce 1965 nebo 1970 mezi dětmi objevilo a ihned rozšířilo skákání gumy - dvě děti stojí asi dva, tři metry od sebe a kolem nohou mají zachycený pás gumy do trenýrek nebo do tepláků, ze začátku ve výši kotníků, pak lýtek, a výš a výš a třetí dítě stojí mezi nimi a skáče různé způsoby skoku (krátké minutové video nebo předvedení paní učitelkou, která hru zná by ukázalo víc). K hraní potřebujete jen kus bílé ploché gumy, která se dá ihned uklidit do kapsy.

A spousta dalších oblíbených, v počítačové době mnohdy zapomenutých her. V zimě se venku tyto hry hrát nedají a tělocvična je vhodné rovné, čisté prostředí a i kdyby v ní nebylo teplo, děti se pohybem rozehřejí a mají radost ze hry, pohybu. Děti mohou hrát ve dvojicích, trojicích nebo skupinkách po až 10 dětí, nemusí to být hned celá družina najednou. Jde o hravé příjemně strávené chvíle se spolužáky ve vhodném prostředí, ne o tělocvik na písknutí píšťalky a na povely raz-dva.