Dobrý den,
zajímalo by mě, jak řešit situaci, kdy do školky nastoupí dítě, tříleté, a odmítá jakékoli jídlo, protože má z domu špatné stravovací návyky.Nejde o lehčí formu, protože dítě nad každým jídlem řve a to jej do jídla samozřejmě nenutíme. Jak toto řešit, pokud ani po měsíci se situae nezlepší? Nepotřebuji rady typu jak motivovat dítě, spíš jak to řešit organizačně- lze jej vydávat rodičům před obědem, aby nenakazilo pláčem ostatní? Nebo je to důvod k ukončení pobytu ve školce v takzvaném adaptačním období?

Ano, my jsme to tak řešily. Maminka si nechala ve školce jídlonosiče, dítě si vyzvedávala před obědem a pro jídlo si v poledne došla. Nevidím v tom problém.

Takhle malému děcku možná pomůže k uklidnění a k jídlu maňásek, když to s ním paní učitelka umí, děti maňáska poslouchají a mnohdy si dají říci a dokonce si s ním i povídají a odpovídají mu a i v jiných situacích dají na jeho rady.

Maňásek nezabírá, ani jiné motivační fígly. Dítě je naučeno, že doma může cokoli co si zamane a nemusí to co nechce . Maminka mu ve všem ustoupí a pomalu je to takový malý domácí tyran, který to zkouší i ve školce. Proto nechci rady jak na nejedlíka, ale spíš zda lze dítě vyloučit po 3 měsíční adaptační době, protože nic ve školce nejí.

Sama provozuji školku a myslím si, že učitelky ve školce jsou tam od toho, aby našly způsob, jak dítěti umožnit, aby jedlo a ne ho za to prostě vyloučit. To dítě za to nemůže a když mu dáte čas, zvládne to s menšími či většími obtížemi. Když ho vyloučíte, nic ho nenaučíte, jen si ulehčíte práci. Když to čtu ,jsem štastná, že jsem si otevřela svoji školku a moje dítě nemusi navštěvovat tu vaši!

Jde o to, že dítě bez jídla by nemělo ve školce pobývat celý den, bez toho, aby něco pozřelo- myslím, že tady jde také o připravenost dítěte na mateřskou školu, na přijetí nové role a všeho, co s tím souvisí a jídlo s tím souvisí. Stejně jako respektování autority jiného dospělého. Ve školce se vaří odpovídající jídlo a připravené dítě jídlo bez problému sní. A pokud nejí, nemá enrgii na aktivity. Pokud ne, může jej dát rodič právě do vaší soukromé školky , kde se mu budete individuzálně věnovat

paní chytrá ze soukromé školky............................................z praxe vím, že jsou i takové děti, které se nedají přinutit, přemluvit, zmotivovat za žádnou cenu. Jde o malé tyrany, kteří to umí s rodiči a neposlechnou učitelku, protože si myslí, že ustoupí (učitelka) stejně jako maminka.... Moc by mě zajímalo, jestli by takové dítě paní chytrá dovedla svým přístupem k jídlu POCHYBUJU!!!! Klidně vydrží bez jídla a nevadí mu to. K výše uvedenému řešení - odnášení v jídlonosiči - je to přípustné? - odnášet denně stravu?

Nejsem odborník z oblasti MŠ. Názor - z mého pohledu: Dovolím si souhlasit s "paní chytrou" resp. paní CHYTROU ze soukromé školky. U její reakce vnímám respekt k individuálním potřebám dítěte, nenásilí. Samozřejmě může jít i o "rozmazlenost" anebo o malého tyrana - kdoví. Přesto...Možná by stačilo trocha empatie. Kdybych byla nucena jíst, když nemám hlad anebo když jíst zkrátka zrovna nechci /případně pokud by šlo o jídlo, na které nejsem zvyklá anebo ke kterému mám odpor = vzpomínám ze svého dětství na "tlusté maso", brrrr/, autoritu učitelky bych taktéž nerespektovala /nemohla bych, pokud bych jedla za použití násilí, žaludek by reagoval/ a "riskovala bych" vyloučení z prostředí, kde se papká na povel. Proč bych ovšem měla stát o pobyt v takovém prostředí? Respektování autority dospělého....Pokud respektování není, je vhodné si respekt vydupat? Vynutit? Čím? Sankcemi? Vyloučením ze školky? Nezapadáš mezi většinu, vypadni.../!?/
Domnívám se, že v případě jakýchkoli zádrhelů je dobré problémy probrat společně - rodič + učitel, případně i dítě - vynechat soutěžení na téma „ kdo je tady autorita“ = vyšší moc a hledat vzájemné porozumění. Co když dítě stravu odmítá odůvodněně - třeba z nějakých zdravotních důvodů, které nemusí být zjevné....I kdyby šlo o "pouhou" potřebu upozornit na sebe /v roli "tyrana"/, takové chování má svou příčinu a je možné jí najít a vypořádat se se situací v míru a s láskou. K dětem. Nikoliv k pojmu "autorita".
Ještě mě napadá situace, kdy dítě papá pouze kaviár Možná na první pohled komplikace - při dobré vůli ale řešení existuje: ať si nosí sebou kaviár z domova anebo si může /pokud může/ rodič brát dítě k obědu domů.
Při dobré vůli /u všech zúčastněných/ jde řešit vše – domnívám se. Pokud ale dobrá vůle není, potom ani čert nebere Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
Mrzí mě konfrontační tón, který vnímám z některých příspěvků – zejména v případě, kdy může být autorem konfrontačního tónu event. pedagog . Ale je možné, že vnímám špatně a označení „paní chytrá“ je myšleno jako uznání anebo poklona.

Děkuji, vystihla jste to přesně. Už v začátku svého příspěvku jsem psala, že se jedná o malého tyrana- dle J. Prekopové.....Mrzí mě, že plno zde přispívajících neumí číst, protože jsem chtěla radu nikoli k motivaci ale k organizaci takové situace. A řeči typu: empatie a respektování individuality atd - když takové dítě vběhne učitelce do silnice jen proto, že respektovala jeho individualitu, protože si s rodiči může dělat co chce?
Mmj:Dle RVP mateřská škola jako intituce doplňuje rodinnou výchovu, nikoli nahrazuje. Rodiče udělali chybu, která se těžko odstraňuje. Je třeba si vymezit role - rodič- dítě- učitelka a nechtít po učitelce, aby v počtu 28 dětí nahrazovala, či suplovala rodinnou výchovu.
Z hygienických důvodů do školky nelze přinášet stravu z domu a ani naopak- nelze dávat školkové jídlo do jídlonosiče.
Spočítejte si kolik času za hodinu můžete věnovat každému dítěti individůálně - moc to není- a když musíte věnovat spoustu času jednomu malému tyranu- co pak zbude na ostatní děti

Dovolte ještě pár poznámek. Empatie = cesta k pochopení. Pochopení = šance pro nalezení řešení. V míru, bez ubližování. Tyran = nálepka. Jenomže není vždy vše takové, jak se na první pohled jeví a k cíli vede mnoho cestiček, není pouze jediná /např. podle paní Prekopové/.
Pro inspiraci přidávám odkaz ze stránek psychologie.cz na článek ze seriálu Aikido v každodenním životě:
http://psychologie.cz/skutecne-pouziti-aikida/
Přeji vše dobré.