Setkala jsem se s podobnou situací u čínských žáků, je těžké proniknout do mentality, několikrát jsem se mylně domnívala, že žák učivo umí, má ho zažité a při opakování např. po měsíci zela hlava prázdnotou. Memorování naučeného simuluje pochopení učiva někdy naprosto dokonale. Někdy je to velká brzda - po hovoru s tlumočnicí na téma, jak se učí dítě v Číně, jsem se zbavila pocitu vlastního totálního selhání a šla jsem na totéž učivo různými metodami s různými výsledky.Pomohlo mi, když jsem si našla informace o mentalitě asijského žáka a chtě nechtě jsem byla vážnější a důraznější, zdánlivě téměř neústupná ve svých nárocích. :D

Měla jsem od páté do osmé třídy žákyni z Japonska (její bratr chodil s mými syny o tři ročníky výš). Nikdo z rodiny nemluvil jinak než japonsky, jen otec špatně anglicky. Děti se jí velmi aktivně ujaly, musela jsem jenom kočírovat jejich češtinu, protože měly tendenci na ni mluvit v infinitivech. Aktivní použití jazyka šlo strašně rychle. Možná na základě toho rodiče nebyli u obou dětí důslední v návštěvách kurzů češtiny pro cizince. Nejdřív dostávala v hodinách speciálně připravené pracovní listy a jako obrázkový slovník používala pexesa, pak už jsem chtěla, aby i poslouchala. Holčina ale při mluveném slovu "vypínala". Průběžně jsem se setkávala s japanoložkou, která mi vysvětlila japonskou mentalitu a strukturu jazyka. Pochopila jsem, že roli hraje postavení ženy v asijské rodině, japonské "přikyvování", a v neposlední řadě i osobnost daného dítěte, v tomto případě velice komplikovaná.

Tábory existují,v rámci grantů je lze zajistit, mluvil o nich p. ředitel Vodsloň-já zastávám teorii malých kroků - tábor je stres, adaptaci je potřeba neuspěchat. Pro čerstvě příchozí asi postupným navykáním na běžný život města nebo vesnice. A další rok může dítě do světa táborů. Pokusím se najít kontakty pro "pokročilé" cizince.Pokud je někdo máte - včetně rad a zkušeností, poslal byste je prosím sem?

Ivano, to máte tedy plné ruce práce. Obdivuji Vás.
Napadlo mě, že by se hodily podobné jazykové prázdninové tábory, jako jsou pro česká děcka (s angličtinou...), ale v češtině - pro cizince.

Neexistuje náhodou něco takového?

Čerstvé prvostupňové postřehy - do stejné třídy vpluli v rozmezí týdne dva žáci cizinci, třída připravena předem, vybraná místa atd. Výrazný adaptační moment poskytuje tělesná výchova, výtvarka a práce ve školním skleníku. Děti zapadnou do kolektivu svým výkonem, upozorní na své schopnosti a klady a nedrtí je jazyková bariéra. Mimo třídu je jim poskytována individuální péče - výuka jazyka, aby se hlavně nemluvící žák mohl brzy integrovat.
Jako největší problém se při vstupu do třídy v květnu jeví paradoxně blížící se prázdniny - naruší se jazyková výuka, neupevní se dostatečně vztahy ve třídě. Malé děti jsou flexibilní, v září se to - snad - rychle spraví.

Domnívám se, že záleží na stupni. Na 1. stupni máme spíš problém, jak nového žáka (a cizince zvlášť) ochránit před zájmem dětí. Většinou se všichni na nováčka vrhnou, obklopí jej a začnou jej zpovídat. To by mne na jeho místě naprosto vyděsilo.
Tiché období jsem nezaznamenala.

Jaké potíže řešíte s příchodem žáka-cizince ve třídě vy?

Pro spolužáky a někdy i pro učitele je komplikované protrpět s žákem - cizincem i tzv. tiché období. Ačkoli se všichni snaží, aby "už promluvil ", tak různě dlouhou dobu jen vstřebává a uklízí v mozku nové podněty - méně zasvěcené okolí, včetně kolegů, je dobré o tom informovat, aby byli trpěliví. Taky jste měli obavu, že ta doba nemá konce?

Dobré dopoledne,
problémů, se kterými se jak učitel, tak i jeho cizí žák, musí vypořádat, je opravdu nemálo. Počínaje neznalostí českého jazyka, přes nedostatek vhodných materiálů až k finačním otázkám. Finanční otázku lze vyřešit pomocí státních dotací od MŠMT, ale otázku tíživé finanční situace rodiny cizinců to neřeší. Neznalost českého jazyka řešíme kroužkem čj pro žáky - cizince, kde se s cizinci intenzivně pracuje. Nečekejte, že se cizinec naučí česky za týden nebo za měsíc. Je to běh na dlouhou trať, ale budete z toho mít minimálně dobrý pocit, že někomu takto pomáháte.
Jedním z dalších mnoha problémů je například hodnocení a známkování cizinců ve škole. Na toto téma teď připravuji takový článeček. Opět z mých zkušeností. O různých přístupech učitelů k žákům-cizincům, o nutnosti vytvoření IVP, a vůbec z praxe co se podařilo a co ne. Nebude to žádný odborný text, ale bude to oravdu z vlastních zkušeností jedné učitelky :)

Co jsou největší problémy při vzdělávání žáků-cizinců a jak je řešíte?

Na portále vyšel k tomuto tématu [url=http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/7215/uskali-vzdelavani-zaku-cizincu.html/]článek paní Vodňanské[/url], kde se uvádí minimálně tyto největší problémy:
[i][list]- Výuka ČJ jako cizího jazyka a výukové materiály
- Vzdělávání žáků-cizinců s nulovou či nedostatečnou znalostí češtiny (včetně jejich zařazení do ročníku) a výukové materiály
- Odborná příprava pedagogů pro práci s žáky-cizinci
- Kapacita pro důsledný individuální přístup k cizincům jako žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.[/list][/i]

Jak to vidíte vy?
Řeší se nějak tyto problémy?
Jak se s nimi potýkáte vy?