Mně osobně to přijde opravdu přehnané, osobně mám u syna i u dcery zkušenosti, že absolvovali většinou výletu o 5 - 6 škol. vyučovacích hodinách, následně se vraceli ke škole, naposledy takto byli třeba ve Chlumu na Třeboňsku, ale rozhodně nikde nechodili 20 km...

Moji předchůdci vám již dostatečně odpověděli. Takže jenom shrnu:
Kdysi existovala nějaká norma k výletům, kterou ale školy upravovaly dle tradice a podmínek. Ale dnes nic takového není a školy i učitelé se rozhodují sami. Ale i dnes by měl výlet schvalovat ředitel školy. A to nejen jeho zajištění organizační a personální, ale i obsah a náplň. Pokud by se na výlětě něco stalo, musel by se vedle třídního zodpovídat i on.
Ze své zkušenosti si myslím, že v 5. třídě je vícedenní výlet nevhodný. K tomu jsou vhodné různé "horské školy" či ozdravné "školy v přírodě", které se dají se třídou běžně dělat a jsou k takové náplni, jakou plánuje pan učitel, daleko vhodnější. Ale i já obdivuji jeho odvahu a chvílím a oceňuji, že dětem nabízí tak náročnou aktivitu. Jistě své děti dobře ná a má vše dokonale promyšlené. Moje dcera měla kdysi také takovou třídní učitelku, která už v 1. třídě s dětmi bez problémů výletovala na více dní. Ale po celý rok je na to soustavně připravovala. Nejdříve krátkými výlety, pak víkendovými pobyty na venkově u svých příbuzných. Samozřejmě vše mimo školní čas, ze svého volna. Děti naučila chodit, snášet záítěž a pak s nimi zcela bez potíží absolvovala několikadenní výlet na horách.

Co se týká školních výletů, zde odkazuji na skvělý článek p. Nádvorníka, jehož optimistické závěrečné vyznění není doufejme utopií.

http://www.ucitelske-listy.cz/2009/06/j ... lnich.html

No, takhle když to člověk čte, připadá mu to jako legrace. V reálu je to ale jiné. Setkáváte se častěji s takovýmito absurditami, které si na nás připravují nejen trenéři, ale i rodiče? Slávka

Hm, v tom případě bych asi doporučil hrát piškvorky, i když tam je kondice taky třeba, jinak únavou nerozeznáte křížky a kolečka.

ne .. ve středu a rybník je 5 km daleko ))

Pokud se měl výlet konat v pátek na trase Česká republika - Nový Zéland a zápas měl být v sobotu ráno, byl plně v právu.

přesně!!

Nedávno přišel kolega, že mu několik kluků odmítá jet při tělocviku na kole na nedaleký rybník .. Důvod? Trenér fotbalu říkal, že nemají jezdit, že mají v sobotu důležitý zápas.

Osobně mi to hlava nebrala .. trenér nechce, aby byli v kondici?

Pokud vím, tak příslušné předpisy vždycky hovoří o "pravidlu přiměřenosti". Pan učitel je hrdina, který při této túře riskuje spoustu dětských odřenin a zhmožděnin (a faktem je, že 20 km v členitém terénu by bylo pro menší žáky skutečně existencionálním zážitkem). Kdybych byl rodičem, asi bych se nechal řídit svým dojmem z konkrétního učitele, zkušeností s ním a nechal bych si vysvětlit celkovou bezpečnostní koncepci výletu.

Faktem ovšem zůstává, že mladých sportovních nadšenců z řad učitelů je stále méně a méně, prostě proto, že při svých odvážných plánech narazí na současnou kondici dětí a obavy rodičů (někdy ovšem ne nepodložené, protože zvláště mladší učitelé onu přiměřenost vidí jinde; nicméně holt riskování patří k mládí).

Nejde mi teď o výše uvedenou délku trasy (která se zdá být vskutku náročnou, budu-li vycházet z údajů v dotazu ), ale o stále častější stížnosti rodičů na náročnost tělesného zatížení dětí v rámci školních akcí a tělocviků.

Za chvíli nastane doba, kdy, podobně jako v jiných zemích, bude školní výlet spočívat v přesunu z McDonalda do hotelu. Ohlídat bezpečnost žáků a jejich zdraví při stále horší úrovni jejich kondice je stále riskantnější a za chvíli bude pro učitele konání jakýchkoli výletů spojených s fyzickým zatížením věcí dost nelogickou.

Když plánuji výlet ( jednodenní nebo i vícedenní), vždy mě zajímá, kam by žáci chtěli a co by si tam přáli dělat a vidět. Pak to prodiskutujeme, poslechnu si argumentaci a pak společně naplánujeme program. Funguje to! Slávka