Metodický portál 

Lucie, zdravím*

K napomenutí ohledně držení se tématu:

Konstatuji, že se do Vámi popsané šablony nevejdu.
Je to "díky" jednomu z mých způsobů nahlížení "na svět" - pro mě všechno se vším nesmírně souvisí. Stačí mít "spolupracující způsob" vnímání, sledovat podněty a jít "po stopách". Takto - pomocí "všehochuti" a zdánlivého odbočování od tématu zjišťuji mnohé, lze pak i učit způsobem, který je podle možností co nejlépe šitý dítěti na míru a přináší užitek - ovšem v sevření jakékoliv šablony efekt vyprchá.
Domnívám se, že hlavní NEMÁ BÝT žádná šablona a předpis - pokud je nevyhovující a brání posunu vpřed.
Nikdo nejsme bábovičky z písku, abychom se vyklopili vzorně "na jedno kopyto" - jsme různí.
Podle mého cítění má být důležitý právě smysl toho, co děláme a pokud nějaká šablona brání tomu, aby se smysl našel, je třeba vyměnit šablonu ale neumlčet myšlenku - nástroj a forma má sloužit obsahu a ne naopak.......
Kdyby se např. Archimédés měl řídit předpisy a formou diskuse, které stanovujete, nikdy by nepřišel na svůj zásadní fyzikální zákon............
Přitom je vše v podstatě velmi jednoduché:
naslouchat, hledat souvislosti, nesvazovat, být otevřený, atd.

Na portálu RVP jsem hledala inspiraci - ovšem diskutovat sama se sebou anebo s Markem /od kterého pro mě "jdou" zajímavé impulsy/ mohu i mimo portál RVP - nejde mi o to, abych "byla vidět", ráda naslouchám a na základě toho, co slyším anebo čtu si třídím myšlenky a dávám dohromady různé souvislosti, které vedou k novým zjištěním - učím se.

Co se týká přesvědčování kolegů, aby diskutovali na portále RVP: toto podle mého názoru není úkol pro mě ani pro kolegy "z terénu".
Domnívám se, že vůbec není jednoduché probojovat se přes docela složitý /z mého pohledu/ systém na RVP, než člověk dospěje k tomu, aby se sám s nějakou svou myšlenkou přidal do diskuse - a když už je "na místě", je usměrněn, co a jak smí a co ne /slušnost jako pravidlo samozřejmě respektuji a pokud vím, toto pravidlo jsem neporušila........./.
Další "nevýhodou" , která možná brání větší účasti diskutujících je, že samotný RVP není mezi pedagogy oblíben /jeví se mi to takto/ - jak už jsem v některém svém příspěvku psala, já sama v tomto nejsem výjimkou.
Přesto jsem hledala možný přínos portálu RVP pro nás - učitele "z terénu" - proto jsem se svou troškou zapojila mezi přispěvatele.
Získala jsem další zkušenost - potvrdila jsem si, že se neřídím žádnou šablonou - což mi naprosto vyhovuje - a pokud to pro sebe shrnu a vyhodnotím, každá zkušenost je k něčemu dobrá, ať je jakákoliv - je to cesta k sebepoznání i poznávání obecně.

Kataríno,

jako moderátoři upozorňujeme diskutující vždy (a obecně, platí to pro diskusi jako takovou), že je vhodné odkazy komentovat.

Důvod jste sama trefila v jednom ze svých příspěvků - témata jsou cílená, na základě odkazu by bylo možné debatovat o mnoha postřezích, my se potřebujeme držet tématu - proto vítám, když jeho provázanost s tématem, případně nějakou otázku na ostatní diskutující sám napíše.

A k tomu, že "je Vás tu mnoho". Donedávna tu byl skoro dám Marek. Všechna čest, vydržel a jste tu nyní Vy, občas zabrouzdá někdo ze ZV. Není lehké dostat sem další lidi, ale nikdo nemá tolik možností jako právě učitelé, co jsou v terénu. Řekněte kolegům o portálu, přesvědčte je, proč má cenu debatovat. Já vím, není to lehké... Máte-li chuť o tom dál hovořit, Vy, Marek, kdokoliv, máme přiležitost tady.

Zkusím ještě objasnit některá slova z mého předchozího příspěvku - ohledně potřeby více hlasů a názorů.
Vnímám zřejmě silně "spolupracujícím" způsobem - domnívám se, že vše se vším souvisí a jaksi se "potřebujeme" navzájem.
Sdílet, tvořit, být užiteční sobě i druhým - aby to všechno dávalo smysl.
Proto tedy si myslím, že užitečné a tvůřčí může být dělení se o poznatky, zkušenosti, ale i starosti - rozložit, rozprostřít - vzájemně si pomoci, inspirovat se, anebo si jen tak "zamávat" každý z té své "trasy", na které se právě nachází.
Každé sdílení je posun vpřed /si myslím/.
Sdílení znamená dávat i dostávat.
Mě by moc zajímaly praktické zkušenosti kolegů při výuce klavíru a kláves - udělala jsem tedy za sebe "výkop" tématu s tím, že se najdou i jiní, kteří jsou ochotni "sdílet" - což je pro mě možnost naučit se něco nového, inspirovat se anebo pouze "souznít".
Tolik na vysvětlenou - též ke slovům "už je mě tady příliš" - i když jsem právě svým dalším příspěvkem to "příliš" vlastně rozšířila. Áchjo........

Lucko, Vaše poznámka směřuje zřejmě ke mně.....nekomentovala jsem vložený odkaz.
Zařekla jsem se, že na portálu RVP "pomlčím" /ale nahlížím průběžně/, mám pocit, že už je mě tady příliš.....chybí mi více lidí do diskuse, reakce, oponování.
Nevydržela jsem ovšem mlčet úplně k tomu, co uvádí Marek - tak jsem vložila alespoň ten odkaz "beze slov" - stejně si udělá svůj názor každý sám = což je jen dobře, neměla jsem pocit, že bych měla "zavazet" svým komentářem /ovlivňovat předem..../.
K videu těžko něco dodat. Pouze snad toto: je to tak......
Vše je v podstatě úplně jednoduché, pouze se všechno zbytečně komplikuje kvůli mamonu /to je taková zjednodušená teze..../
Srdečně zdravím**********************************

Moc zajímavé téma, i pro mě osobně . Díky.
Prosím, pokud vložíte odkaz, zkuste jej také okomentovat, abychom věděli, co nás čeká a čeho si například všímat. Díky.

Myslím, že by to mohlo souviset s tou pentatonikou. My ve škole zpíváme denně, 1. - 2. třída téměř výhradně v pentatonice (jednoduše si zhudebňuji říkadla, která se k tomu výborně hodí), od 3. třídy v diatonice a všechny naše děti zpívají i poměrně náročné věci (7. třída - čtyřhlas). A k té otázce v záhlaví - záleží na tom, podle mě, velmi. Žáci (tedy budoucí dospělí) jsou uvolněnější, mají vyšší sebedůvěru, jsou lepší v matematice atd.

Vlasta Marek zase třeba ukazuje jinou cestu. Na videu na odkaze níže – od 5 minuty 30 sec. říká, jak uvolňovat hlasivky a zavýt si společně jako vlci (či vlkodlak z filmu o Harry Potterovi )
...lze to využít např. KAŽDÝCH 20 MINUT VE TŘÍDĚ K UVOLNĚNÍ NAPĚTÍ U DĚTÍ… a také vysvětluje proč se tolik dětí stydí zpívat….
V 18 minutě videa, V.Marek vysvětluje jak zpěv pomáhá odstraňovat psych.bloky, koktavost, hyperaktivitu apod.
A dále, v 19min 40sec. uvažuje o vlivu nezpěvnosti našeho národa na pokrok celé společnosti a srovnává dnešní přístup škol s daleko pokrokovější dobou Temna Jiráska, kdy byli Češi konzervatoří Evropy...).
Zaujalo mne, jak mluví o Japoncích, kteří v 50-60letech byli nejstydlivější národ na světě...proto se pro ně vymyslelo KARAOKE, a vrzání na housličky u malých dětí (kde přestože to příšerně bylo k neposlouchání, děti byli OD MALINKA ČASTO CHVÁLENY, aby se zbavily předsudků a negat.postojů do 6-7 let věku...., slavná Suzukiho metoda apod).
V 45min.20sec. zas ukazuje jak zpěv může odbourat a kompenzovat i narušené mezilid.vtahy...

http://www.cestyksobe.cz/hoste-ve-studi ... iu/57.html

Lidský hlas je člověku nejpřirozenější a nejdostupnější nástroj. Nejde o to zda někdo umí nebo neumí zpívat, ale o psychické bloky stydět se vokálně projevovat...(slavný pianista Gould svůj hlas velmi používal k lepší hře agogiky na piano, a i jiní muzikanti znají výhody pobrukování melodie při hře na svůj nástroj.).

Již léta se tzv. nezpěváky (jak odblokovat jejich zábrany a uvolnit hlasivky ap.) zabývá ve svých knihách, přednáškách a kurzech profesorka Tichá. Lze jen doporučit její knihy a články (stačí zadat do googlu PaedDr. Tichá Alena, Ph.D ).
Hezký inspirující článek je zde:
http://www.hlasohled.cz/uploads/Rozhovo ... ichova.pdf

cituji část:
"...zpěv pomáhá okysličovat krev, protože při zpěvu hlouběji dýcháme, a to jistě přispívá
ke zdraví. Dále víme, že při zpívání posilujeme hlavní dýchací sval - bránici, což opět přispívá ke
kvalitnějšímu dýchání, ale také ke zpevnění břišních svalů. Víme, že zpěv podněcuje energii a přispívá
k radosti ze života. Víme, že zpěv spojuje lidi společným prožitkem.
...Práce s hlasem člověka ovlivňuje více, než si myslí. Hlasový projev každého z nás je originální a svébytný. Velmi mě baví, jak je tato práce tvořivá a pokaždé trochu jiná. Je radostné pozorovat rozvoj pěveckých dovedností u osob, které si myslely, že „neumí zpívat“.
…Možná je škoda, že většina ZUŠ tolik zdůrazňuje
profesionalizaci zpěvu a hudební výchovy vůbec. Vždyť každý z nás máme od přírody schopnost hudbu
vnímat, zpívat a tvořit. Podstatné je, abychom mohli být sami za sebe a aby nám někdo nebral naše
přirozené schopnosti jen proto, že podle něho to má být nějak jinak.".
S hlasovým projevem úzce souvisí např.:
– invence
– kreativita
– aktivita
– pohyb
– uvolnění
– sebeuvědomění

Máte nějaké tipy a zkušenosti jak pomoci dětem, aby se nestyděli (si) zpívat? O úrovni hudební výchovy na ZŠ si myslím své... dále v rodinách se už prakticky nezpívá, kde jinde než v hudební škole je to aspoň částečně učit - třeba jako rozcvičku před (třeba i každou) hodinou...?