Ahoj Honzo, praxe před nástupem je nesmysl ze samé podstaty, anomálie. Student-nestudent, učitel-neučitel. Vzpomínám na řadu podobných bytostí na naší škole, asistent, který se přišel úlít z vojny, jazykářky, které po roce mizely bůhvíkám. Obavy z realizace tohoto nápadu, včetně tvých otázek, můj zamítavý postoj ještě zesilují. Myslím, že je to jen zoufalý nápad jednoho zoufalého ministra. Obávám se, že nakonec někdo vykrade i naši diskusi jako přitakání široké učitelské veřejnosti.

Je-li řeč o posílení praxe během studia až na úroveň dlouhodobé přítomnosti studenta na ZŠ nebo SŠ, pak kdy bude studovat? Ona ta představa, že je důležitější zvládnout administrativu než vědu je zvláštní. (Budoucí lékař chodí na praxi, aby se naučil admistrativu? Jestli ano, tak abychom se báli.) Na jiných fakultách než pedagogických se nás kolegové z 1-oborového studia ptali, jak to děláme, že zvládnem základy 2 oborů za dobu, kdy oni jen jeden.
Jinak nejde jen o délku praxe: K nám nyní chodí na SŠ na praxi i studenti, kteří maturovali u nás, mají u nás praxi - u učitelů, kteří je několik let učili. Jeden z nich se mi pochlubil, že si dělá přípravy podle poznámek z mých hodin - myslel chudák, jak to ocením - netuší, že to zpravidla ani 2 roky neříkám stejně. Nikdo z VŠ u nás nikdy nebyl, žádné informace pro vedení praxe jsme nedostali. Je tohle řádně vedená praxe? Má se tohle prodlužovat nebo radší zkvalitnit?

Diskuse ukazuje, že většina účastníku nesouhlasí s praxí před nástupem na VŠ. Pojďme se tedy bavit o praxi během studia. A pokusme se odpovědět si na otázku:
Za jakých podmínek by měla probíhat praxe studentů pedagogických fakult tak, aby byla přínosná a užitečná?
(Zohledněme aspekty finanční, časové, personální a další.)

Jsou tu zástupci VŠ? Problém praxe studentů VŠ - ať si řeší VŠ!

Přínosná a užitečná - pro koho? Zatím tu myslím převažoval pohled pouze z jedné strany, ale praxe musí být přínosná a užitečná především pro studenta. Udělat z něj pomocnou sílu v knihovně nebo na chodbě by mu příliš ve studiu učitelství nepomohlo.

P.S. Je tohle ještě diskuse přínosná a užitečná pro uživatele portálu? - viz slovo předcházejícího návštěvníka.

Praxe studentů je skutečně záležitostí VŠ - nižší školy jen poskytují prostředí, příležitost. VŠ může proškolit a spoluracovat na nižších školách s fakultními učiteli, kteří pak prosazují určitý styl praxe, konkrétní cíle.
Jestliže mnohdy praxe vypadá tak, že student přijde na ZŠ nebo SŠ, aby viděl, jak to tam dělají, tak to je jen klasická reprodukce stylu výuky = učím tak, jak učili moji učitelé, oni učili tak, jak učili ti jejich. VŠ by měla tenhle proces nabourávat a přinášet nové impulzy. Jestli na to VŠ nemají a mají to zachraňovat učitelé v praxi, tak je to bída. Ale učitelé nižších typů škol mají svou práci a nemohou zachraňovat všechno a suplovat nedostatky VŠ.
Samozřejmě jsou na ZŠ a SŠ inovativní učitelé, kteří mají zájem předávat své zkušenosti mladým, ale to nemůže být celá podstata studentských praxí.

Dobrý den, sleduji Vaši debatu několik dnů a pozoruji, že řešíte téma, které jsme nakousli v "To přijde až budete učit. - příprava učitelů na VŠ". Osobně si myslím, že na VŠ je příprava po odborné stránce i po stránce pedagogické a psychologické dostačující, ale studentům chybí realita. A nezlobte se na mě, tu jinak než praxí nezískají.
Sama jsem nastoupila v září na ZŠ ihned po výšce, bez praxe (když nepočítám tu z VŠ), nemám zde žádného učitele, kterého bych se mohla ptát co a jak (jsem na předmět jediná ve škole) a je to složité. I když se snažím řešit vše sama, selským rozumem a znalostmi z VŠ, mám někdy pocit, že stojím kolegům stále za zadkem a od rána se ptám co a jak v jaké situaci dělat. A někdy je mi až trapné se stále ptát a obtěžovat je, krást jim přestávky..
Navrhovala bych např. praxi na VŠ absolvovat nejen pouze u jednoho učitele (to nyní je), ale odučit si oněch 20hodin pouze v jedné jediné třídě. Tím by se praxe prodloužila (časově) a student by měl možnost lépe se sžít se třídou, lépe vidět zpětnou vazbu atd. Uvědomuji si ovšem, jak náročné by to bylo pro učitele, který by na praxi dohlížel.

Dobrý den, promiňte mi, že nebudu ještě reagovat na Vaši poslední otázku, ale nemohu nepřispět svým názorem:
Jsem také studentka PedF UK a neumím si představit nic nesmyslnějšího, než splnit praxi před samotným studiem!!! Co by budoucí studenti na školách dělali? Včetně toho, že by neobsáhli teorii oborů, natož didaktickou transformaci?

Také říkám ANO více hodinám praxe; jsem bytostně nespokojena s konceptem studia na PedF UK a právě tomu přikládám váhu a moc, jak změnit k lepšímu přípravu studentů učitelství.

Nevím, kolik hodin praxe měli studenti do r. 2006 (mluvilo se o klinických semestrech!), ale od tohoto roku se na PedF UK studium rozdělio na bakalářské a navazujícím magisterské a jediná praxe pro dvouobory čítá 12 vyučovacích jednotek vlastní výuky na ZŠ a 12 na SŠ z jednoho oboru.

Můžeme se tedy ptát, kde je chyba? Proč nejsou studenti z VŠ připravení, když téměř v životě neučili? A má někdo ze stávajících učitelů nebo ministerstva školství ponětí o tom, jaká opravdu situace na VŠ je?

Jako studentka 5. ročníku se tomu směji a jedinou útěchou mi jsou slova "To (být učitelem) se stejně každý musí naučit sám."

...."praktická výuka je poměrně omezená (v Česku), věnují se jí pouze 4 % studijního programu, což je méně než 20 - 40 % v nejlepších výchovně-vzdělávacích systémech."
viz. Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakte a řešení. McKinsey and Company, září 2010

Dobrý den,
tuto diskuzi už sleduji nějakou dobu a pokusím se reagovat. Jsem v 5. ročníku pedagogické fakulty (je nás tu takových více) a praxe mi přijde naprosto nedostatečná. Mít 2 X 12 hodin na SŠ a to samé na ZŠ mi přijde tristní. Za tu dobu si ani pořádně nestihneme prohlédnout školu, natož se dozvědět něco o jejím chodu. Učitelé, kteří jsou nám přiděleni, mohou být sebelepší, ale naši neznalost skutečného prostředí nezachrání. Studium je děleno na 3 a 2 roky a během bakalářského stupně se prakticky "nesmíme" o didaktice nic dozvědět, učíme se jen odborné znalosti našich oborů. Poté jsme v navazujícím studiu hozeni do vody, protože záchranný kruh v podobě didaktik opravdu moc nefunguje, zvláště, když se probírá pouze RVP. Je mi naprosto jasné, že neexituje žádný univerzální recept, jak učit např. vyjmenová slova, který funguje na všechny žáky, na všech školách, ale myslím si, že zavést více praxe do didaktik by opravdu neuškodilo.
Také mi přijde dost děsivé, že opravdickou praxi máme až v předposledním ročníku studia. Co když někdo právě teprve ve čtvrťáku zjistí, že mu učení nejde a že učit vlastně nechce? Co ty předchozí roky?? Co když se pak na praxi dostane do školy, kde ho neustále shazují a nemá jinou možnost porovnání a myslí si, že takhle to vypadá téměř všude?
Rozhodně jsem pro posílení praxe, klidně už od 1.ročníku, ať studenti zjistí, do čeho jdou. Ale určitě bych praxi nepředsouvala před samotné studium, nedělala bych z dětí pokusné králiky. Stačí, že těmi jsou sami studetni pedagogicých fakult, kterým nezbývá než se modlit, aby po dokončení studia našli dobrou školu a "spoluučitele", kteří poradí a pomohou. Nebo je také možnost najít si práci při škole a zaučit se tam.