No dobře, může to být i pořádný průšvih. Zdá se, že pomoc vedení školy zatím není účinná -- viz článek http://clanky.rvp.cz/clanek/c/S/6409/co-delat-kdyz....html/. Hedvika by si především měla najít účinnou odbornou pomoc. A jestli je zle, tak na rady tady v diskusi bych se na jejím místě nespoléhal.

Na druhou stranu učitel je profesionál. Má převahu v tom, že je dospělý a kvalifikovaný, aby si uměl s bandou rebelů poradit. Má na své straně instituce (zákony, školu, OSPOD, policii atd.) V nouzi, když se mu nedostává přirozené autority, může se opřít o svou formální autoritu. Jestli z pedagogických fakult vycházejí lidé nepřipravení na své povolání, zákony jsou na straně dětí, které rozvracejí výuku, nadřízení nepomáhají účinně, nýbrž se šikanovaného učitele raději zbaví, OSPOD nezajímá, že rodiče žáky kazí, a policie se nestará o dodržování zákonů, pak bychom se neměli tvářit, že máme školství, stát a lidskou společnost. Pak jsme v lepším případě divoká zvěř nebo (v horším případě) dobytek zralý na porážku.

předně - žčásti souhlasím s panem Ryantem, mám všechny prostředky k tomu, nebýt šikanována, a jestliže je nedokážu efektivně využít, je to jen moje chyba.

Dnes mi ten dotyčný, s kterým jsem si promluvila, zablokoval dveře koštětem, abych se nemohla dostat do třídy.

v klidu jsem třídu upozornila, žeuž jsem jim říkala, jestli si vzpomenou, že to hezké není, že naschvály a ubližování jsou ty nejhnusnější věci, které si lidé můžou dělat, a jak vám by bylo,kdyby vám tohle někdo dělal, jak byste se cítili? myslíš, že je to v pořádku?

takovéhle osobní a klidné výtky a výčitky na ně alespoň trochu platí... no rozhodně křik a řev na ně neplatí, tomu se jen smějí. takže jsem se rozhodla přestat rozčilovat a klidně jsem tohle vysvětlila a napsala mu (další, už má 10 poznámek jen ode mně) další poznámku.

v klidu se to řešit dá, ale stejně vždy něco provedou, hecují se. myslím, že když dám najevo, že mě nezajímá, jestli mám koště na dveřích nebo židli počmáranou od křídy, tak s tím třeba přestanou.

Ano, jsem na ně hodná. moc hodná. mám to v povaze, těžko říct, co s tím. ale poučuji se a u těch nových šesťáčků už jsem přísná prostě z principu. a bude to lepší.

mám to toakhle myslíte dál vést? je to v pořádku?

jejich třídní mi nabídla hospitaci, já jsem ale argumentovala tím, že oni když tam bude, tak stejně budou hodní..a že to jen ukáže,že je sama nezvládnu a musím mít k nim ve třídě jí..nepřijde mi to jako uplně eektivní řešení do budoucna. Snad další a další rozpravy s nimi, a pokusím se nastolit takový řád, aby neměli čas zlobit (fakt nechápu jak se chovají třeba na matice, kde musí celou hodinu sedět a psát...jsou tam prý hodní)

Tak běžte na hospitaci Vy na tu matematiku...

Dobrý den, využívám téma začínající učitel a mám dotaz k výuce českého jazyka na 2.stupni. Mám právo hodnotit pravopisné chyby v písemkách, kde jsou otevřené odpovědi a práce není zaměřena na pravopis? Děkuji

No to si právě nemyslím...
To se mi líbí, jste úžasná
Hlavně bych si psal nějaké poznámky taky sám pro sebe
Hodných učitelů je málo. Učitel by měl být hodný, i když na to doplácí. Důsledný, spravedlivý, ale taky hodný. Děti to potřebují.No co já vím? Já přece nic nevím. Já přece nic neříkám. Atd.

Na vojně jsem sloužil měsíc u "cikánské" roty -- střídala se tam fyzická práce a výuka na úrovni základní školy (čtení, psaní, počty, dějepis, zeměpis apod.) Tyhle roty mívali na povel absolventi peďáků, takový křest ohněm. Někdy i doslova (krvavá neděle v Kramolíně). Tihle učitelé se pak už určitě šikanovat nenechali -- od žáků, od rodičů ani od nadřízených.

Dobrý den, rozhodla jsem se, že popíšu poslední události. Mluvila jsem tu (nebo možná ne, tak prostě připomenu pár věcí). Hodiny jsou někdy fajn, jindy hrozné. Iniciátor incidentů, které v té třídě se na mých hodinách udávaly, už, jak jsem možná psala, poslední dva měsíce měl prsty v - házení vlaštovek, v čem zaměstnal celou třídu, tichém hučení (najednou začne v průběhu vašeho výkladu celá třída dělat mmmmm - tudíž nemáte šanci zjistit odkud to přichází a kdo to dělá. křičíte ticho, ale nikoho to nezajímá. dáte test, a děti i stěžují, že jim dávám neohlášené testy a nic je nedokážu naučit. To už samo o sobě mi přivádělo dost stresů v dny, kdy jsem věděla, že je učím. Dělala jsem si speciálně na jejich hodiny dokonalou přípravu i s body, abych nezapomněla jim něco říci nebo tak, protože sebemenší přeřek, chybu nebo zapomenutí mi vrceli buď posměškem nebo přímo stížnostmi na mne. Neřekla, neohlsila, zapomněla, špatně řekla.. (bohužel v tomhle si i schválně vymýšleli a lhali). Ale byla jsem dokonale už připravovaná a i přes stres co jsem v jejich třídě měla, to bylo ok a neměli sebemenší důvod. Dokonce už jsem byla i schopná rovnou a rychle jim na jejich výpady odpovědět, tolik mě nevykolejily. Náročné,opravdu. Vymysleli si ale cca pár týdnů zpět jinou věc - před hodinou mi ve třídě něco připravili. Zvlášť tedy iniciátor, ale i ostatní. Jednou jsem měla na židli na katedře rozdrolenou křídu. Viděla jsem to, nesedla si. Snažila se zjistit,kdo to udělal, ale nepodařilo se mi to. Poučila jsem děti o tom, jak je tohle chování hnusné, ošklivé, jak by jim bylo, kyby jim někdo jiný tohle dělal, atd atd. Proběhla i ta promluva se žákem, to příště, když mi nalili na židli vodu. Pak jí nalili i na stůl. Nedala jsem poznámku, protože jsem jednak nevěděla kdo to byl, a raději jsem s celou třídou promluvila o tom, jak j tohle chování zlé a že to nemají dělat. Tento týden je načapala kolegyně jak mažou kliku od dveří mýdlem. Už toho bylo dost a šlo se do ředitelny. Iniciátor se přiznal. Kluk bude přeložen na jinou školu a pan ředitel rozdal 3 důtky. V dopise, který napsal v ředitelně mě ještě stihl obvinit, že to udělal, protože jsem špatná učitelka a nedokážu zklidnit třídu.

Dělám svoji práci jak nejlépe umím, snažím se, je to velmi náročné a musím říct, že jsem z této situace před zhroucením.

Děkuji všem za rady, ale v životě to dopadne vždycky jinak než podle moudrých rad zkušených.

Lepší před zhroucením než po zhroucení. Tak hlavně, aby to už bylo lepší. A děkuju za zprávu.

díky. přemýšlím o tom téměř neustále.
možná nemám vychytaný ten správný poměr kdy už je to na poznámku a kdy ještě toto budu tolerovat pouze napomenutím, posláním za dveře, atd. kdy trestat poznámkou, kdy přesazením, kdy poslat ven, kdy do ředitelny, atd.
Tohle jsem za y dva roky asi nevychytala. Poznámky má ten kluk jen ode mě, přitom prý uplně stejně prudí i ostatní učitele.

Např. uvidím, že dva kluci se handrkují v lavici. Ten jeden ho bouchá víc, řeknu dej mi ŽK. On se ohradí - ten druhý si začal - když jí chci po obou, za vyrušování, druhý se ohrazuje, že nic neudělal, je to nespravedlivé a ten první si začal. Do toho se směje třetí a tii dva říkají - a jemu poznámku nedáte. A teď co, sednout si a všem to psát? Tohle dodnes nevím jak řešit. A z těhle malých sporů pak přerostly ty větší, asi. Jeden zpívá, dva se strkají, třetí plive. Koho jak současně potrestat, co dělat, když se toto děje v hodině. Je pro mě třeba těžké zjistit, kdo ve třídě dělá neplechu a kdo se jen náhodou otočil, na tohle jsem si po 2 letech ještě nedokázala zvyknout. Teď jsemměla supl, měli samostatnou práci a třída trochu "ševelila", někdy i více. Procházela jsem kolem nich a zamřila jsem se na to jestli zvládnu odhalit odkud jde jádro hluku. Nedařilo se mi to!

Jinak, takový povzdech...
Kolegyně se taky hned nečertí, když si jí o hodinách vzadu potají někdo hraje na mobilu. Poznámky nerozdává, i když je z některých dětí také na padnutí a zlobí ji. Ale rozdíl mezi mnou a jí je ten, že mě dělají děti podrazy a pomlouvají mě, a jí milují, dostává psaníčka, valentýnky i dárky. Ale to si osobně brát nesmím, vím. Jen, že to zamrzí.

Pročetla jsem si celou tuto diskuzi a leccos mně v ní povzbudilo. Zážitky Hedviky mně potěšily v tom, že tom nejsem sama a každá učitelka není suverénní s absolutně tichou třídou, ale některá je na tom podobně.
Jsem také začínající učitelka, ovšem v trochu jiné situaci. Nejprve jsem učila dva měsíce v MŠ, nyní učím třetí měsíc v přípravné třídě v ZŠ.
Ačkoliv mám ve třídě pouze 10 žáků (většina hyperaktivních, ADHD a pod.), zdaleka nemám vše pod kontrolou.
Bojuji se situacemi kdy se žák začne vztekat a křičet: "Já to prostě nebudu dělat, ne a ne a ne! Ten úkol nedodělám, nebaví mně to!" nebo o hodině vyskočí ze židle a odchází si hrát bez jakékoliv reakce na můj několikrát zopakovaný pokyn, ať si jde sednout. Asi dělám špatně že to v poslední době řeším tak, že jdu a do té lavice ho prostě násilím dovedu (většinou po chvíli stejně uteče).
Jsou dny, kdy se mi výuka podaří a odcházím ze školy s dobrým pocitem, že jsem je něco naučila, podařilo se mi udržet kázeň v mezích normy a vše proběhlo podle plánu. Jsou ale také jiné, kdy mi dva zlobivci totálně zruší mé plány, odcházím napůl ochraptělá a s totální depkou zda mi je toto zapotřebí.
Velmi se snažím, přípravám věnuji maximum času. Kolegyně mi zdůrazňuje, že vše je to o důslednosti. Nastavila jsem jistý systém pravidel který se snažím dodržovat a pravidla každé ráno opakujeme (a první dvě hodiny jsou jakž takž v pohodě)...velmi ráda bych získala takovou autoritu jako ona.
Zatím se mi to však nedaří. Velkým problémem je pro mně hlavně chlapec z neúplné rodiny (žije s otcem), který bije děti. Jakmile se otočím, někoho uhodí, strčí, vzteká se a nadává. Odmítá se podřídit a snaží se se mnou neustále bojovat...těžko zde vše popisovat, ale chtěla bych svůj příspěvek jen uzavřít tím, že škola mně na praxi bohužel vůbec nepřipravila. Už první den ve školce byl pro mně šok. Proč se ve škole neučí, jak si získat a udržet autoritu, jak lze řešit různou úroveň znalostí a vyspělosti dětí a práci s nimi, agresora ve třídě a podobné praktické věci... Moje kolegyně která mi pomáhá, je bez vysokoškolského vzdělání a přesto vynikající učitelka.
Dnes jsem si půjčila pár odborných knih pro začínající učitele, snad z nich ještě nějaké praktické rady načerpám.....

Na VŠ se tohle asi neučí, protože učitelé na VŠ s tím nemají žádné zkušenosti... Co však považuji za horší, je skutečost, že učitel, který má problémy ve třídě, nemá žádnou podporu - nemá vedle sebe člověka, na kterého by se mohl obrátit o pomoc - psychologa, mentora, oborového didaktika. A tak píše sem. Bez znalosti konkrétní situace ve třídě mu ale tady nikdo nemůže pomoci...

Žáci rozdrobili křídu na židli? - Asi si myslí, že se na křídě dobře sedí... Tak ať si to postupně všichni vyzkouší. Totéž s vodou... Mohou pak v komunitním kruhu sdílet, jaké při tom měli pocity.