učitelka v civilu...
vzpomínám si na film o Básnících, jak mladý gymnazista Štěpán pozoroval klíčovou dírkou u maminky švadleny svojí fyzikářku v podprsence a pravil.."učitelka ve spodním prádle je jako generál v trenýrkách.."
já mám štěstí, že žiju počestně a slušně a navíc učím v jiném městě, ale jsem mladá, takže:
- kouřím
- chodím se bavit, pít, tancovat do klubů jako každý mladý člověk, chci se procházet ulicí a opilá zpívat, jak je na světě krásně..
- samozřejmě randím a jsem-li zamilovaná, těžko se bráním chození po městě s přítelem, aniž bychom se netulili, sem tam sedneme na lavičku a děláme "neslušné" věci..
- někdy mám špatnou náladu a vyjedu na prodavačku, vynadám řidiči, nepřispěju na děti s rakovinou...
- někdy si chci v knihkupectví koupit erotickou literaturu
jistě chápete na co narážím... a teď vás potkají děti nebo jejich rodiče...mám se nad to povznést? nelze se přece chovat jako jeptiška, ale co autorita... bd budu svá a budu to ignorovat a smířit se s tím, že rodiče mých dětí mě uvidí na společné oslavě silvestru na náměstí opilou v náručí dvou kamarádů a nebo se tak přestat chovat... ze začátku, když jsem učila hodně malé děti, jsem dokonce měla problém trochu v sexuální stránce...při různých "zvrhlotech" mi lezlo na mysl, že vychovávám děti..