Rozhodně to chce větší spolupráci s třídní nebo s jiným učitelem, který takové potíže nemá. Postačilo by, aby byl tento ochoten být s vámi ve třídě a sledovat. Je možné, že žáci se budou chovat lépe, pak si odpočinete, nebo se budou chovat stejně, a pak máte svědka a lze tento problém řešit.
Sama to nemůžete vyřešit, je třeba zapojit výchovného poradce, vedení školy, rodiče.
Rozhodně takové chování není normální a nějaké "my ho srovnáme" je podle mne k ničemu. Ten žák bude v klidu u toho, kdo "ho srovnal" a vy to od něj dostanete plnou parou při nejbližší příležitosti.

Problémy s kázní jsou a budou ...
Učím na SŠ. Studenti jsou rok od roku nevychovanější. Musím však říct, že dle výše uvedeného, učím v ráji .

Jak již bylo napsáno - na začátku jasně stanovit pravidla a důsledně je dodržovat. Studenti, jejichž zázemí je nestandardní, o které se nikdo nezajímá, to nakonec velmi ocení. Ocení tu jistotu v tom, že pokud udělají něco, co se vymyká předem stanoveným pravidlům - následuje represe a naopak. Dále se mi velmi osvědčilo střídání výukových metod. Práce ve čtveřici, dvojici, samostatně. Hodina musí mít jistý náboj. Učitel musí být aktivní. Hodina by měla být svižnější. Naopak - neosvědčily se klasické metody důtek, vých.komisí atd...

Heslo dne: "Přežij!"

Dekuju moc za reakci. Heslo dne: Prezij me rozesmalo, je to tak:)

Kolegyne na mne dneska Tak nám skoncila sichta. Ja se na ni usmala, ale uvedomila jsem si, ze se citim skutecne po peti hodinach jako delnik po nocni... na druhou stranu myslim, ze mam potencial to zvladnout a byt dobra..loni pry se jim mlada ucitelka s brekem zhroutila, ja uz tam jsem rok..a snad i neco umim..prichaim na nove figle.. ale stale je to jak s divou zveri... dvacet minut je nutim, aby si uklidili, nici skolni pomucky a ja nejsem schopna dohledat, kdo to udelal..a tak dale..
ucebnice jim uz nedavam, skoda. jednou se mi jedna vratila uplne prorezana skrz naskrz kapesnim nozikem. vsechny stranky. ale netusila jsem, ktera trida to byla, protoze jsem na to prisla az po prazdninach. a tak proste, nekdy mam pocit, jestli to za to stoji, jestli by mi nebylo lip u pasu plest housky..

Můj češtinář na gymplu říkával "že já vůl se nestal zedníkem".

PS. Stal se senátorem

Já si někdy říkám, že kdybych šla někam uklízet, tak je aspoň vidět výsledek

nemám v devítce absolutně autoritu. už si začínám myslet, že záleží na osobnosti a že někdo prostě učit může a někdo na to prostě nemá a že triky, tipy a metody s tím zas tolik společného nemají. Myslím teď míru, kterou si k vám jako k učiteli žáci dovolí jednat, jak vás berou. co si dovolí.

Vzpomněla jsem si na vš - dva profesoři a oba dva stejně staří, stejné prestiže i vzdělání. měli stejnou frontlní metodu ve stejné třídě. postihy atd na vš nebyly. oba dávali stejné testy a oba měli stejně hluboký hlas a ani jeden nebyl v projevu akčnější než druhý.
přesto u jednoho jsme se báli ani nemukli, u druhého jsme spali, jedli, vyřizovali maily atd.

jediný rozdíl v nich byl ten, že jeden měl vousy a druhý ne
já mám problém, děti mi dělají tyto věci :
(nevím zda jsou adekvátní, viděla jsem, ze některé učitelé tolerují, jiné ne, atd..)

- když řeknu žákovskou! - odpoví normálně klidně nedam, nemam. a Houpají se přitom na židli. Já si jí stejně vymůžu, ale mě dožírá ten způsob, jakým z něj tu žk dostávám. Poznámku má, ale chová se ke mně jako k povlu.

- když sedí, dají si nohy na druhou židli, opřou se, rozvalí se. když řeknu Sedni si normálně, co tu sedíš rozvalený jako u televize? - tak on mi na to odpoví No dyť jo, jako u televize, a začne se smát. Ví, že poznámku dostane, ale on to dělá uplně automaticky, a není sám.
- zakázala jsem jim na záchod, ví, že je nepustím. ví to od září. a ted je duben a neustále zvedají ruku s tímto nesmyslným dotazem. já je vyvolat musím, protože co kdyby se ptali k věci- a ztrácím čas dohady, oni na mě řvou, že si budou stěžovat- když je to k nesnesení, zaburácím TICHO! a ozve se paní učitelko, neřvěte, mě z vás bolí hlava... ale já mluvím

nahlas proto, že je v mé třídě řev jako když učitelka z obecné školy vykládala dětem o čmelácích.

když přijde učitelka z jiné třídy a seřve je, okamžitě ztichnou (není to jejich třídní)

já nevím už co dělat. měls jsem jim nasekat poznámky v září, možná, že tím, že jsem to neudělala, už to nedoženu poznámkami ťed, já vůbec netuším. bylo to proto, že jsem je neznala a myslela jsem, že s nimi bude rozumná řeč jako s dětmi v áčku, ale není, je to anarchie. jak se to má na začátku podchytit? dejme tomu že řve celá třída, vy je neznáte jménem ještě a někdo sice dává pozor, ale většina nepracuje, baví se, takže na poznámku má nárok třeba 19 lidí z 25..všem teda napsat poznámku, a příště klidně další, i když by to znamenalo dát poznámky celé třídě? (oni jsou jim hlavně i ty poznámky docela jedno.
rodiče by mi nadávali, že u jiných pedagogů nemají problémy, že je to moje vina - tak asi je to moje vina!

Možná je čas změnit povolání - nemá smysl trávit třetinu života činností, která člověka nenaplňuje... Ale třeba by stačilo jen změnit školu

me to naplnuje (!) velmi, jen nekdy (spis casto)

ze mne po 4 hodinach leje pot a mam vyrvane hlasivky a nemuzu nic nez chvili koukat "doblba"(je to normalni?)

Popravdě řečeno to normální není )
Výuka by měla probíhat tak, aby pot lil ze studentů a vy odcházela jako naprostá královna situace.
Myslím, že škola na které vyučujete bude v lecčems nestandardní - popř. bude nestand. zázemí těch malých asociálků. Bál bych se jen
o to, jak dlouho lze takovéhle stavy přečkat bez úhony na zdraví (nebo hůř - na duchu). Nezapomeňte, že může být vždy lépe!!

Heslo dne: "Nabrus kopí - nechť se topí!"