nemám v devítce absolutně autoritu. už si začínám myslet, že záleží na osobnosti a že někdo prostě učit může a někdo na to prostě nemá a že triky, tipy a metody s tím zas tolik společného nemají. Myslím teď míru, kterou si k vám jako k učiteli žáci dovolí jednat, jak vás berou. co si dovolí.
Vzpomněla jsem si na vš - dva profesoři a oba dva stejně staří, stejné prestiže i vzdělání. měli stejnou frontlní metodu ve stejné třídě. postihy atd na vš nebyly. oba dávali stejné testy a oba měli stejně hluboký hlas a ani jeden nebyl v projevu akčnější než druhý.
přesto u jednoho jsme se báli ani nemukli, u druhého jsme spali, jedli, vyřizovali maily atd.
jediný rozdíl v nich byl ten, že jeden měl vousy a druhý ne 
já mám problém, děti mi dělají tyto věci :
(nevím zda jsou adekvátní, viděla jsem, ze některé učitelé tolerují, jiné ne, atd..)
- když řeknu žákovskou! - odpoví normálně klidně nedam, nemam. a Houpají se přitom na židli. Já si jí stejně vymůžu, ale mě dožírá ten způsob, jakým z něj tu žk dostávám. Poznámku má, ale chová se ke mně jako k povlu.
- když sedí, dají si nohy na druhou židli, opřou se, rozvalí se. když řeknu Sedni si normálně, co tu sedíš rozvalený jako u televize? - tak on mi na to odpoví No dyť jo, jako u televize, a začne se smát. Ví, že poznámku dostane, ale on to dělá uplně automaticky, a není sám.
- zakázala jsem jim na záchod, ví, že je nepustím. ví to od září. a ted je duben a neustále zvedají ruku s tímto nesmyslným dotazem. já je vyvolat musím, protože co kdyby se ptali k věci- a ztrácím čas dohady, oni na mě řvou, že si budou stěžovat- když je to k nesnesení, zaburácím TICHO! a ozve se paní učitelko, neřvěte, mě z vás bolí hlava... ale já mluvím
|
.
"Nabrus kopí - nechť se topí!"