zdravím, svěřím se asi s největším průšvihem, který mě jako učitelku za první rok ve škole potkal. vybrala jsem žákům jejich vypiplané sešity, že jim opravím cvičení,vezla je na víkend domů a tu tašku jsem ztratila, ukradli mi ji v obchodě..
takže se chystám na nákup 30 sešitů s obaly a doufám, že už tak podlomená moje autorita nepůjde do kytek definitivně a že mi to děti odpustí. je to velmi nepříjemné..
mohu být jedině ráda, že jsem si od nich nevybrala jejich pracovní sešity, protože ty stojí jeden 160 korun... ale peníze jsou mi jedno, moje autorita u nich je v háji a už je slyším, jak mi budou i jiné ročníky schválně tvrdit, že si u mě něco nechali, že oni nikdy nic neztratí..

stalo se vám někdy něco podobného? jak na to hledíte, jak jste to řešili?

Dobrý den Sylvo,
to se samozřejmě stát může. Myslím, že největší chybou by bylo dělat, jako že nic a rozčilovat se, když se budou žáci cítit ublíženě a budou to dávat najevo. Je to přirozené a z Vašeho příspěvku je cítit, že si to také uvědomujete.
Omluva, návrh přijatelného řešení a upřímný rozhovor by mělo být dostatečnou satisfakcí.
Následně bych pak v případě, že některý žák bude chtít tuto situaci využít ve svůj prospěch (tu obavu uvádíte), bych pouze konstatovala, že jste si všechno vyjasnili a problém je uzavřen.
Stejně bych asi postupovala v jiných třídách - vysvětlit, co se stalo a jak jste to vyřešili - a jít dál.
Přílišné patlání se v problému (včetně sypání si popela na hlavu by opravdu mohlo být fatální).
Jsem zvědavá, jaké rady přijdou od kolegyň z 2. stupně, možná jako elementaristka mám trochu jiný pohled na věc.

děkuju za radu, já jsem připravena se omluvit, koupit jim nové sešity a snažit se pak odvést pozornost a nešířit se o tom. v jiných třídách se o tom zmiňovat nechci, před vedením také ne, je to už tak velmi trapné. pokud v jiné třídě přijde na věc, vysvětlím jim co se stalo a že dostali ode mě nové sešity,a že se to prostě stát může.. víc asi nemůžu udělat, jen to co nejdříve vyřešit a jít dál...

(upřímně řečeno, jsem se docela divila, že se mi podobná věc stala až po půl roce, protože nezvládám v pracovní době opravovat všechno, není to možné, navíc dojíždím do vedlejší vesnice, a tak s sebou neustále tahám kopy sešitů. Pokusím se nevozit si práci domů, ale nejsem si jistá, zda to vůbec půjde, navíc se po dni cítím většinou tak příšerně vyčerpaná, že opravování v kabinetu po vyučování je kontraproduktivní, většinou vypadnu co nejdříve ze školy, uvolním se, nakoupím, najím, odpočinu a večer u seriálu se na opravování vrhnu, je to pak snesitelné..bohužel jsem také dost roztržitá osoba.

Ale v životě jsem neslyšela, že by se to někomu stalo..asi jsme nezodpovědná nebo mám skutečně smůlu..

Sylvo,
nemyslím si, že je třeba sypat si tolik popele na hlavu.
Stát se to může, dětem se omluvíte, vysvětlíte situaci, nahradíte škodu a dál bych se v tom "nepatlal". Já osobně jakékoliv cvičení, které si chci odnést na opravu domů, nechám napsat na papír, popřípadě pracovní sešity opravuji výhradně ve škole. Nikdy se mi jich nesejde víc než max. 40 denně a to jde za 2 hodinky opravit. Učím na SŠ M a Aj, chápu ale, že situace je na každém stupni jiná.
Hodně štěstí !

Mně osobně se nic podobného nepřihodilo, ale jedné mamince, která k nám do školy jezdí pro dítě a je VŠ učitekou, u nás před školou vykradli auto a přišla o seminární práce svých studentů... Hlavu vzhůru!

děkuji za podporu!:) zkusím to namontovat tak, aby měli radost, ze mají nové sešity, koupila jsem jim hezké, s obrázky zvířat, obalím jim je (polovina dětí neměla obal!)
a špatné známky ze cvičení nedostanou, takže na tom nakonec vyhráli
)


a jsem ráda, že v tom nejsem sama, že se to stát může...člověk se v tom necítí hned sám, popel si nesypu, stát se to může! já jim taky netrhám hlavu za to, když se mi omluví, že něco nemají:)


ty reakce zlodějů bych chtěla vidět, když přišli na to, co v té krásné zlato - hnědé kabelce bylo!

Reakce zlodějů bych tady rád viděl.
Pravděpodobně si představovali naditou prkenici .

dopadlo to výborně, kyž jsem to dětam oznámila, ptaly se mi i starostlivě jestli jsem tamměla peněženku a doklady. pak povídaly co kdy kdo ukradl jim, dala jsem jim nové sešity a byli z nich nadšení jak jsou krásné. vůbec nic to nebylo:) děkuji za podporu. děti jsou rádi z nových sešitů a že tam mají zápisky z toho si hlavu nedělaly..naštěstí začínáme novou lekci, jeli jsme na novo..

Tak to je potěšující.
Je příjemné vědět, že naši "puberťáci" nejsou jen sebestřední s nezájmem o okolí