Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 49 ]  Přejít na stránku: Předchozí  1, 2, 3, 4, 5
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: Klid ve třídě a "já tomu nerozumím"
PříspěvekNapsal: pát 29. čer 2012 6:50:22 
Dneska posledni den skoly jsem sla devataci(ti s tim pokerem:-)) me nezdravi,nebo sporadicky a dneska jdu a pres celou ulici,kde to slyseli rodice,deti,ucitele, na me rvali CHCIPNI! Byla jsem v soku,neohlizela jsem a sla..je mi trochu do place.premyslim proc.. Je to tak strasne ponizujici,pred celou ulici.. Stalo se vam to nekdy? Co za tim je?tak strasna nenavist..na to zas budu myslet pul prazdnin..


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Klid ve třídě a "já tomu nerozumím"
PříspěvekNapsal: sob 05. bře 2016 23:52:31 
Pokusím se přidat k tématu svou zkušenost.
Je to již zhruba 10 let, kdy jsem na nejmenované škole byla nucena dlouhodoběji suplovat ve třídách 2. stupně. V těchto 9. třídách byli dle kolegů žáci nevychovaní, problémoví, nerespektující autority. Učitelé vesměs do tříd vstupovali neochotně a s obavami, řešili se 2 a 3 z chování. Jako učitelka 1. stupně jsem opravdu nestála o konfrontaci s takovými žáky, natož o učení fyziky, biologie atp. Po několika probdělých nocích, kdy jsem přemýšlela, jak to zvládnu, jsem přesto do tříd vstoupit musela. Po prvních slovech „Kdo to k nám leze!“, která zazněla, jsem pochopila, že z učení nebude nic a že je potřeba si s žáky vytvořit vztah a pravidla. Po prvním představení se, jsem dětem sdělila, že vyučuji na 1. stupni malé děti, přičemž je, žáky 8. a 9. třídy již nepovažuji za děti, ale za studenty, od kterých očekávám určité schopnosti v komunikaci a dodržování základních pravidel slušného chování, na kterých budu trvat (něco málo z pravidel jsem vyjmenovala). Dále jsem již nechodila kolem horké kaše, ale otevřeně jsem zahájila debatu o postavení jejich třídy ve škole, jakou mají pověst. Vyzvala jsem všechny, kdo chtějí, aby se k problému vyjádřili. Opatrně, poté ochotně se rozpovídali. Sdělení jsem vyslechla celá, bez přerušování a jako subjektivní názor přijala, případné vulgarity jsem dodatečně okomentovala jako nepřípustné. Bylo vidět, že situaci vcelku zvládají a za náhodné další vulgarity byli schopni se i omluvit. Cílem nebylo s dětmi detailně řešit jejich konflikty s ostatními vyučujícími, s rodiči nebo spolužáky, cílem bylo zjistit jejich naladění. Po této části jsem přešla k zcela jiným cílům. Zdálo se, že ztratili svou identitu a hodnotu.. Vedla jsem hovor směrem k vyšším myšlenkám, myslím, že vůbec netušili, proč tu jsou. Když jsme se myšlenkami odpoutali od třídy a školy, vytvořili si společně představu o civilizaci, uvolnili se a zbavili se obranných reakcí. Nebudu uvádět celou komunikaci, protože je to již delší minulost, ale ve chvíli, kdy jsem jim sdělila, že tahle civilizace by tu ráda ještě nějaké to století chtěla existovat, žít a my, co jsme vyrostli do dospělosti, to nemáme až tak lehké, vše tu řídit a organizovat, uchovávat a že by nám to „Oni“ neměli ztrpčovat, ale učit se od nás, protože až my zestárněme a umřeme, budou to oni, kdo bude muset pokračovat.. Myslím, že v tuto chvíli je to hodně zasáhlo, tenkrát bylo několikavteřinové ticho.. (Měli bychom puberťákům vkládat do rukou mnohem větší zodpovědnost a důvěru, která jim schází. Vesměs se zmítají v představách, že jsou k ničemu, že o ně nikdo nejeví zájem. Jsou velcí na mazlení s rodiči, ale malí na práci…) V další hodině jsme navázali vcelku klidnou debatu o jejich představách o budoucnu, zapojila jsem se a podělila jsem se o vlastní zkušenosti s přechodem k dospělosti, jak jsem poznala, že jsem dospělá, jak jiné to bylo, co jsem prožívala předtím a co poté. Vedla jsem je k úvahám, co by chtěli dělat za povolání, což se mi zdálo vcelku úsměvné hlavně ve chvíli, kdy nejvíce problémový žák oznámil, že bude politikem, načež se třída rozburácela smíchy a častovala hocha vyjmenováváním jeho nedostatků, avšak po mém komentáři: „ někdo to ale přeci dělat musí, kdo tedy z vás to bude dělat, ty role si stejně musíte rozdat, protože my tu nebudeme věčně“, se ozývaly hlasy „My ne, to radši, ať Venca „(smyšlené jméno) a kolektiv poněkud zvážněl. Po několika takto strávených hodinách bylo teprve možné začít s výukou. Do tříd jsem chodila ráda, vždy ale v úvodu hodiny bylo potřeba u dětí zajistit určité naladění. O svých zkušenostech jsem v té době s kolegy nemluvila, nebylo k tomu příznivé klima. Ve chvíli, kdy jsem ale na chodbě školy zaslechla mezi učiteli: Ty deváťáci jsou teď nějaký lepší“, jsem si uvědomila, že můj postoj k žákům měl mnohem větší účinek, než jsem očekávala. Apeluji tedy na všechny učitele, ponechme děti pozvednout oči a narovnat se, nejsou tu pro nás, ale pro budoucnost…
Blanka


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku : 5
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Klid ve třídě a "já tomu nerozumím"
PříspěvekNapsal: ned 06. bře 2016 8:48:58 
Diky moc. Inspirativni pribeh, krasne napsane.

Smekam pred Vami!

PetrN


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Klid ve třídě a "já tomu nerozumím"
PříspěvekNapsal: pon 07. bře 2016 10:32:41 
Je vždy šance, že na konci tunelu je nějaké světélko.
Díky za něj :P Jitka


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Klid ve třídě a "já tomu nerozumím"
PříspěvekNapsal: čtv 23. čer 2016 18:11:46 
dobrý den, přečetla jsem celou diskuzi - podobné problémy jsem měla na praxi....

chci se zeptat - může být introvert a samotář dobrým učitelem nebo bude trpět?

dokončila jsem školu, praxe na zš mi dala opravdu fyzicky i psychicky hodně zabrat, a přemýšlím, jestli tedy jít do školství nebo do reklamky, kde budu navrhovat a tisknout plakátky na PC jen s několika kolegy v kanceláři.

Navíc vypadám velmi mladě a chybí mi trochu sebevědomí,resp. mm s ním problém, ne ale u dětí a mladších, ale spíš v mé věkové rovině mezi vrstevníky. Zda se to na výuce nemůže projevit (doufám, že ne)
Díky, Z.


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Klid ve třídě a "já tomu nerozumím"
PříspěvekNapsal: čtv 15. pro 2016 15:01:04 
Dobrý den,
jsem velice ráda, že jsem našla tuto diskuzi. Letos jsem začala (hned po škole) učit za základní škole. Ze začátku to vypadalo, že to bude pohodička, ale teď když si mě děti "oťukali" už je to horší. Ve třídách není klid, pořád někdo vykřikuje, baví se, otáčí se... Když jsem zkoušela dělat práci ve skupinách, dopadlo to tak jak už tu bylo zmíněno. Pracoval jeden (a někdy ani to ne) a ostatním to bylo jedno. Učím matematiku a informatiku (6. 7. ročník). U informatiky je to víc v pohodě, asi je to více zajímá, ale ta matematika je katastrofa. Snažím se jim zařadit zajímavé úlohy, aktivity, ale nic je nebaví a pořád je ve třídě hrozný ruch. Větší než o přestávkách - to mají v rukou mobily a nic je nezajímá.
Vím, že problém je ve mě, ale nějak ho nedokážu odhalit a říkám si, jestli je vůbec možné chování tříd změnit, když už se to takhle "rozjelo".
Moderní vyučování jsem četla, asi se začtu znovu - díky za inspiraci.


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Klid ve třídě a "já tomu nerozumím"
PříspěvekNapsal: pát 16. pro 2016 18:00:35 
Zkusím reagovat (poradit?):
Mám zkušenosti s výukou M na SŠ a SOU (po řadu let s žáky od 14 let). Vnímám to tak, že žáci 2. st.ZŠ jsou nejproblematičtější věková skupina(na druhou stranu vím, jaké byly na ZŠ obavy z 15-ctiletých, když se vracely 9. třídy).
Zajímavé úlohy, aktivity? Matematika je svým způsobem hra. Moc se neliší od luštění křížovek, sudoku a pod. Samozřejmě ne každý to přijme. Ale přece jen.Matematika nabízí aktivitu, co proti tomu např. dějepis!
Mám zkušenost z učiliště, kde žáci celkem s nadšením počítali rovnice, navzájem po sobě pokřikovali výsledky. Byl docela děsný rámus, ale většina komunikace se týkala počítání nebo ho výrazně nenarušovala. Vznikaly tak samovolně skupiny, které jsem neurčoval. Část žáků spíš opisovala od ostatních, chytali se jen trošku, ale přece jen pracovali - v rámci svých možností.
Ve všech třídách se toto nepodaří. Je výborné,když je někdo z žáků aktivní a začne komunikovat s učitelem, se spolužáky. Učitel ho může podpořit.
Jsou třídy, kde se žáci baví výhradně spolu a vůbec ne o učivu. Učitele naprosto ignorují.Takové třídy jsem zažil a nedařila se mi v nich ani informatika.Pomůže Moderní vyučování? Nevím.


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Klid ve třídě a "já tomu nerozumím"
PříspěvekNapsal: úte 20. pro 2016 20:50:00 
Nedávno jsem tu končil otázkou, zda pomůže Moderní vyučování. Pak jsem si Pettyho našel a kus přečetl. Je psaný hezky. Srozumitelně, přesvědčivě, zřejmě dobře ví, o čem píše. Může hodně nabídnout, samozřejmě jedna věc je číst knihu, druhá podle ní učit. Ale v kapitole o motivaci jsem narazil na pár otázek pro učitele:
- Chápou žáci osobní výhody, které studiem vašeho oboru získají?
- Uvědomují si žáci význam učiva pro své pracovní uplatnění?
Neučíme (se) jen pro pracovní uplatnění! Pracovně se uplatní i lidé, kteří neznají třeba Pythagorovu větu a nikdy ji moc nechápali. Je tou osobní výhodou z první otázky taky vzdělanost? Myslím, že tak to pan Petty zrovna nemyslel.


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Klid ve třídě a "já tomu nerozumím"
PříspěvekNapsal: pon 30. led 2017 23:26:28 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 01. srp 2011 9:11:36
Příspěvky: 4
Hezký dobrý večer.
Klid ve třídě je zajišťován přirozenou autoritou, která se dětí nebojí, ale má je ráda i s jejich prohřešky. Člověk jenž chce skutečně životu porozumět, musí nejprve porozumět sám sobě, vědět v čem dělá chybu, co je společné všem lidem a svým životním nadhledem či poznáním vědět jak správně ovlivňovat druhé.
Platí to o každé lidské profesi, že příklady táhnou a tak jak negativní, tak i silně pozitivní. Je třeba vědět, že silný negativní příklad nešťastně ovlivňuje i ty, kdož nejsou vnitřně doopravdy zlomyslní. Silně negativně ovlivněný jedinec bývá pak spouštěčem revolty o které se zmiňujete, on nejenom, že nevědomky ničí lidsky sebe, ale zároveň i nešťastně ovlivňuje budoucí osudy ostatních, těch co jemu vlivu podléhají.
Existují jistá společenská pravidla, práva a ta se mají rozumným a inteligentním způsobem uplatňovat vždy. Vím, že ve společnosti se o tom spíše jen mluví, ale skutek utek.
Dobrým učitelem se člověk stává, má-li o svůj život a životy těch s nimiž přijde do styku opravdový zájem. Učí se od toho co vidí, a to i od negativních příkladů, jak se věci nemají vyvíjet a hlavně, jak nemají vypadat. Nikdy se nesmí nechat ovlivnit zlobou, hněvem, posměchem, znevažováním a podobnými nešvary jenž lidskou důstojnost hrubě snižují. Učitel není jen člověk učící odborným předmětům. Je to lidská bytost žijící mezi ostatními lidskými bytostmi mezi nimiž jsou nejdůležitější vzájemné vztahy.
Je-li učitel profesně zdatný, hluboce lidský, pak i žáci pod jeho vlivem se mění k dobrému, a to není možné, dokud si učitel není vědom negativních důsledků společenských vlivů na vědomí mladé generace.
Co je společensky nejvíce prosazováno, oceňováno a uplatněno? Je to odbornost zajišťující prestiž jedince nebo to jsou dobré vztahy v nichž odbornost, znalost a um je využívána k prospěchu života všech.
Neděste se, že možná před sebou v současné době nevidíte pro sebe a své žáky řešení. To nic, to je jen začátek. Jakmile se touto cestou a úvahami začnete opravdověji zabývat, zkoumat je, věnovat jim svůj zájem, život vám v tom půjde naproti, což vás bude nejenom posilovat, těšit, ale rovněž to tak budou cítit i časem lidé okolo vás. Na každé životní cestě jsou zkoušky a překážky, ale ty jsou zde proto abychom se vyvíjeli, poznávali a chápali i život z jiného hlediska než doposud, ale to další je až v dalším stupni života, kdy život postoupí do své zralosti.
Bylo by toho opravdu hodně moc na psaní, avšak pro dnešek to stačí.
Přeji vám mnoho štěstí, dobrého rozhodování i uvážlivých kroků.
S pozdravem a úctou Milan


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
 Profil  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku : 5
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 49 ]  Přejít na stránku: Předchozí  1, 2, 3, 4, 5

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků


Můžete zakládat nová témata v tomto fóru
Můžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na: