Nastoupila jsem do školy jako asistentka pedagoga ke klukovi do 3. třídy. Hned od začátku roku mi byly rozepsány dohledy na chodbách o přestávkách a venku na plácku u školy - po dobu velké přestávky. Hned můj první dohled se stal úraz - hoch ze 4. třídy uklouzl a zlomil si nohu. K mému neštěstí, já jej neviděla, nikdo mi nic nenahlásil, dokonce i děti, kteří jinak přijdou věci hned hlásit nic neříkali. Hoch nahlásil až další vyučovací hodinu, že na plácku uklouzl a pak to začali kolegové řešit. Všichni na mne teď koukají přes prsty, že si nedokážu ohlídat děti ( v době velké přestávky tam mám i 80 dětí). Ono to ale opravdu nejde, mít oči všude. Je mi to moc líto, jenže ted s tím nic nenadělám

Máte někdo na to stejný názor jako já?

stojím za vámi.Učím 30 let a hlídání dětí (školní výlety, přestávky, exkurze) to je noční můra. Stokrát děti poučíte, tisíckrát je napomenete a je to stále stejné. To že hoch úraz nehlásil mu přitěžuje, ne vám. Ve školním řádu by mělo být zakotveno : žák ihned nebo neprodleně ohlásí úraz ve škole. Na pozdější ohlášení (např.druhý den) se nehledí jako na školní úraz. Škola se tím musí bránit falešným nařčením. A to, že na vás kolegové zahlížejí_ Nic si z toho nedělejte. Já vím, začínáte a zrovna jako na potvoru tohle. Ono se to ale časem nějak "vystříbří".
Karvaiová

no, on to nahlásil hned následující hodninu ve sborovně....mne prostě ty děti ještě neznají, je to jako naschvál
to jsem se teda moc dobře nezapsala